Reaktor nechají operátoři v takzvaném nahřátém stavu, který umožní jeho rychlejší návrat do provozu s čímž elektrárna počítá v nadcházejícím týdnu, přiblížil mluvčí temelínské elektrárny Marek Sviták.
Růst cen bude u každého jiný, záleží na ceníku konkrétního dodavatele nebo jestli má daná domácnost cenu fixovanou a na jaké úrovni, a také jakou má kdo spotřebu a jaký má příslušný tarif.
Ceny elektřiny a plynu půjdou dál dolů. Podle Jiřího Matouška tak budou dodavatelé časem schopni nabídnout ještě příznivější ceny, než jaké si účtují letos na podzim.
Záchranáři se speciálně vycvičenými psy zatím i nadále prohledávají spálené oblasti ostrova. Podle spekulací požár vyvolaly spadlé sloupy s elektrickým napětím.
ČEZ nabízí aktuálně smlouvy s klesající cenou na příští dva nebo tři roky. Řešení vysoko zafixovaných cen z doby energetické krize hledají podle dřívějších vyjádření i ostatní dodavatelé.
Reaktor má výkon 1,6 gigawattu a je první jadernou elektrárnou ve Finsku za více než čtyři desetiletí a v Evropě první za 16 let. Původně měla být elektrárna spuštěna v roce 2009.
„Všechny velké tepelné i vodní elektrárny byly poškozeny,“ popsal šéf společnosti Ukrenergo. A nejde jen o velká zařízení. Ruské útoky poškodily více než 50 procent celé energetické infrastruktury.
„V důsledku ostřelování bylo poškozeno poslední vedení, které napájelo Záporožskou jadernou elektrárnu. Rusové staví svět na pokraj jaderné katastrofy,“ řekl ukrajinský ministr energetiky.
Roční bilanci plynárenské soustavy v loňském roce významně ovlivnila loňská geopolitická situace způsobená ruskou agresí na Ukrajině. Oproti roku 2021 poklesl dovoz plynu o 40,7 procenta.
„Velká část dodavatelských řetězců má nějaké články buď na Ukrajině, nebo v Rusku a zejména pro evropské země, konkrétně pro malé otevřené ekonomiky, to byl zásadní problém,“ říká Marek.
První gravitační úložiště elektrické energie chce v Česku vybudovat skotská společnost Gravitricity. Pokud bude technologie úspěšná, mohla by vzniknout na dalších místech.
Podle starosty Kyjeva Vitalije Klička poškodily ruské útoky bezpilotními drony objekt energetické infrastruktury, v důsledku čehož byly přerušeny dodávky elektřiny a tepla.
Vláda chystá změny v penzijním připojištění. Kdo si šetří málo, tomu sníží příspěvek. Tak zní titulek otvíráku úterních Hospodářských novin. Více ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Problém je v ceně, kterou požaduje dodavatel. Podle starosty si ji obec nemůže dovolit. Obyvatelé města byli společností informováni, že s vedením města dostatečně dlouho jednala.
Stát chce vybrat nejvíc takzvaně nadměrných příjmů z prodeje elektřiny vyrobené v jaderných elektrárnách. Ty v Česku provozuje polostátní energetická skupina ČEZ.
„Nervozita se zvýšila, to je nepochybné, po těch útocích a poté, co začaly výpadky proudu. Vyřazeno je 30 procent kapacity elektráren, to bude znamenat velké problémy,“ říká po návratu z Ukrajiny.
Rusko v pondělí 10. října podniklo v době ranní dopravní špičky masivní vzdušné údery po celé Ukrajině. Jednalo se o jeden z nejrozsáhlejších vzdušných útoků proti Ukrajině.
Vzroste tlak na úspory a vyšší energetickou účinnost. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce se na tom shodli zmocněnec pro energetickou bezpečnost Bartuška a analytik Šnobr.
Aby se Francie v budoucnu vyhnula výpadkům elektřiny, bude muset podnik EDF opravit jaderné elektrárny a uvést je do provozu, dostavět moderní elektrárnu, financovat 6 menších reaktorů a snížit dluh.
„Ideou summitu je, aby se lídři mohli sejít bez draftování jakýchkoliv závěrů, bez slovíčkaření, bez budování nových struktur, bez toho, aby všichni museli mluvit po sobě,“ říká poradce premiéra.
„Pokud tam někdo jako Maďarsko bude chtít bouchat pěstičkou do stolu, tak je to sice jejich plné právo, ale rozhoduje kvalifikovaná většina,“ komentoval pro iROZHLAS.cz před jednáním Tomáš Prouza.
Krize je poslední měsíce snad nejčastěji skloňované slovo napříč společností. Mluví se o krizi energetické, klimatické, obilné nebo válečné. Jak se právě na energetickou krizi může člověk připravit?
Například pro řidiče nebo pokladní by měla teplota klesnout ze současných 18 na 16 stupňů Celsia. V šatnách by měla klesnout z 20 na 18 stupňů, v umývárnách z 22 na 19 stupňů.
Vláda se shodla na maximální ceně elektřiny pro domácnosti. Strop nastavila na 6 korun za kWh za elektřinu a 3 koruny za plyn. Opatření bude platit od 1. listopadu.
Zdražování energií se projevuje nejen na účtech domácností, ale i skiareálů. Všímá si toho sobotní Právo. Více ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.