Čeští astronomové už přes rok nahlížejí do vzdálených končin vesmíru
Čeští astronomové zažívají dobrodružství podobná těm, která potkala astronauty při dobývání Měsíce. Z největší observatoře světa ALMA v Chile získávají nová a podrobnější data o planetách a galaxiích. Skrze počítačové programy se tak dívají do zatím neprobádaných končin vesmíru. V Astronomickém ústavu v Ondřejově funguje už rok evropské středisko, které zpracovává informace pro vědecké týmy z celého světa.
„To, co vidíme tady na obrázku napravo, tak to jsou galaxie, které se spolu spojují, a to, co vlastně vidíme, tak je zobrazení zářícího plynu a různých rychlostí,“ ukazuje astrofyzik Miroslav Bárta na monitor, kde se mísí tmavé a světlé barvy z galaxií.
Astronomický ústav Akademie věd v Ondřejově slouží už přes rok jako jedno z významných evropských center, které je propojeno s největší observatoří světa ALMA. Tato anténová síť 66 teleskopů v nadmořské výšce pěti tisíc metrů v poušti Atacama prozkoumává s velkou přesností hlubiny vesmíru. České centrum přijímá první data, která přicházejí z Chile.
„Regionální středisko jedním z regionálních center, která jsou celkem tři na celém světě – jedno je v Severní Americe, jedno je v Evropě a jedno je v Japonsku. A cílem této sítě je tvořit určité rozhraní mezi uživatelskou komunitou a observatoří ALMA,“ objasňuje Bárta.“
Vědec tedy sepíše návrh, co chce zkoumat a jaká data by mohl získat z chilských teleskopů. V Ondřejově mu pomohou jeho záměr namodelovat do speciálního programu, který ho přenese do systému observatoře ALMA.
„Nám třeba přijde návrh ve formě prostého textu, kde ten člověk ví, co chce pozorovat, ale protože ta ALMA je poměrně složitá, tak ty návrhy se píšou ve speciálním softwaru,“ vysvětluje.
Když přijdou data z pozorování do Ondřejova, regionální centrum pomůže vědcům i s jejich zpracováním. „Když se pozorují třeba komety a bude se pozorovat i Slunce v některém z příštích cyklů, až po objekty opravdu vzdáleného vesmíru.“
Zájem o data z Chile je obrovský
Češi zajišťují pozorovatelům servis, aby získali všechny potřebné informace. Exkluzivní data jsou pak rok chráněna pro výzkum konkrétních astronomů, kteří si z ALMY vyžádali sledování mlhovin, galaxií a dalších objektů ve vesmíru. Zájem o data z Chile je obrovský a k teleskopům se dostanou jen kvalitní návrhy projektů.
Čeští astronomové, kteří pracují pod záštitou Evropské jižní observatoře, už uspěli například v oblasti galaktické astronomie. Připravují se i na systematický výzkum Slunce, který odstartuje v roce 2017. Od nových snímků z kosmu si vědci slibují průlomové objevy. „Je možné se podívat do velmi vzdálených končin vesmíru, tím také do vzdálenější minulosti,“ říká astronom Pavel Suchan.
ALMA by mohla poprvé vědcům také ukázat horizont černé díry v centru galaxie. Mezinárodní observatoř v Chile vznikla za téměř třicet miliard korun v rámci partnerství Evropy, Severní Ameriky a východní Asie.
