ECB snížila úroky a poprvé v historii zavedla zápornou depozitní sazbu

V Evropě chybí peníze. Banky se zotavují z finanční krize a nechtějí půjčovat malým a středním podnikům. Mnoho lidí tak muselo své podnikání ukončit, nebo naopak jej nemohli ani založit. Evropská centrální banka se proto rozhodla přitvrdit politiku vůči bankám a pomoct zvýšit konkurenceschopnost eurozóny. Snížila úrokové sazby a také zavedla takzvanou zápornou depozitní sazbu. Zároveň představila nová nekonvenční opatření na podporu ekonomiky.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rada guvernérů ECB zpravidla zasedá dvakrát za měsíc

Rada guvernérů ECB zpravidla zasedá dvakrát za měsíc | Foto: Evropská centrální banka /ECB/

Depozitní sazba Evropské centrální banky se poprvé dostala do záporné hodnoty. To znamená, že pokud u ECB budou chtít banky složit své peníze, které nevyužívají, budou jí za to muset platit. Konkrétně desetinu procenta.

ECB také snížila referenční sazbu na rekordní minimum 0,15 procenta. Od této sazby se odvíjejí úroky, za které si lidé a firmy v eurozóně půjčují. Banka ale představila také celý balíček nekonvenčních opatření.

Přehrát

00:00 / 00:00

Evropská centrální banka se rozhodla přitvrdit politiku vůči bankám a pomoct zvýšit konkurenceschopnost eurozóny. Podrobnosti přiblížila redaktorka Silvie Třeslínovou.

„Tento balík má zhruba tři části. Zaprvé uvolňuje monetární politiku, zadruhé se stará o to, aby uvolněné peníze našly cestu k lidem a firmám a za třetí ujišťuje, že jsme ochotní udělat nekonvenční kroky, pokud je to zapotřebí,“ vysvětluje guvernér ECB Mario Draghi.

Součástí balíku jsou tak například levné půjčky pro komerční banky. Ty ale budou sloužit výhradně k tomu, aby je banky půjčovaly dále firmám a lidem. Což bude údajně ECB i kontrolovat.

Podle Draghiho by se mohla inflace na požadovanou úroveň zvýšit za zhruba rok. Guvernér nicméně nevyloučil, že by mohlo dojít i na další nekonvenční kroky, pokud by tyto nezabraly. Blíže se k nim ale nechtěl vyjadřovat.

Hlavní ekonom Citigroup Jaromír Šindel si myslí, že může dojít i na kvantitativní uvolňování, a to už koncem tohoto roku.

Českou ekonomiku nový balíček opatření Evropské centrální banky prvoplánově neovlivní. Česko euro ještě nezavedlo a má vlastní měnovou politiku. Česká národní banka už na pomalejší inflaci zareagovala.

Nicméně Česká republika je na tom, jak se daří eurozóně, existenčně závislá. Drtivá většina českého exportu jde právě do zemí eurozóny. Proto, pokud nebude kdo mít české výrobky kupovat, nebude se dařit ani tuzemské ekonomice.

Silvie Třeslínová, bre Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme