Vědci rozluštili záhadu antické sochy z Krymu. Podle studie šlo o ženu, které lidé zřejmě vděčili za svobodu
Před 22 lety našli archeologové na ukrajinském Krymu mramorovou hlavu starší ženy z 2. století. A nedávno, souhrou detektivní práce a štěstí, narazili v Oděse na další kus této antické sochy s vyrytým nápisem. Díky tomu zjistili, o čí sochu jde. Za vyřešením této malé záhady se skrývá velký příběh o svobodě tehdejších obyvatel Krymu.
Jmenovala se Laodiké a byla to zřejmě politicky aktivní žena z nejvyšších aristokratických kruhů ve městě Chersonésos Taurica na jihozápadě Krymu.
Chersonésos Taurica bylo město na východní výspě Římské říše. Dnes je to součást Sevastopolu. Pro Řím měl strategický význam při přesunech vojáků v oblasti. Ale ve 2. století městu tehdejší římský císař Antoninus Pius udělil zvláštní politický status. Říkalo se tomu eleutheria, tedy „svoboda“. Město mohlo mít vlastní správu a soudy, razit mince a vybírat daně. Bylo to svobodné město věrné Římu.
A právě o svobodu pro město se podle vědců zřejmě Laodiké zasloužila. Odborníci předpokládají, že právě proto ji tehdy uctili sochou v mírně nadživotní velikosti, na agoře. Nalezená hlava měří 60 centimetrů.
Kdo byla Laodiké?
Ohledně sochy teď vyšla polsko-ukrajinská studie v časopise npj Heritage Science. Mezi autory jsou polští archeologové z Univerzity Adama Mickiewicze v Poznani, kteří hlavu na Krymu před 22 lety vykopali.
Svitky z Herculanea odhalují další tajemství. Nastiňují poslední hodiny filozofa Platóna
Číst článek
A nedávno jejich ukrajinští kolegové našli v Archeologickém muzeu v Oděse část podstavce této sochy s textem, podle kterého zjistili, čí socha je a kdo byla Laodiké.
Analýzy materiálu ukázaly, že bílý mramor pochází z řeckého ostrova Paros. Šlo o luxusní materiál, velice kvalitní, až poloprůsvitný a drahý. Díky analýze pracovních stop, trasologii, která se využívá i v kriminalistice, také zjistili, že sochař k výrobě použil 11 různých nástrojů. Zkoumali i styl portrétu, způsob tvarování očí, účesu, vrásek, protože jde o portrét starší ženy.
Neobvyklá žena
Socha ženy na tomto místě v tomto období přitom není úplně obvyklá. Vykopávky v Chersonésu jsou už asi 200 let, ale za tu dobu se našlo jen pět kousků nějaké sochy. A socha Laodiké byla jediná žena.
Proč antické stavby vydržely? V Pompejích měli stavět z horkého vápna smíchaného se sopečným popelem
Číst článek
Sochy se v té době stavěly především mužům, takže je jedinou dosud známou ženou, kterou město Chersonésos takto uctilo.
Zatím ale není úplně jasné, jak se Laodiké o svobodu pro město zasloužila. Vědci jen vědí, že socha je stejně stará jako mince s nápisem: Svobodný Chersonésos.
Ukrajinský Chersonésos nyní leží na Ruskem okupovaném Krymu. Město v roce 2013 zařadila organizace UNESCO na Seznam světového kulturního dědictví. Rok nato Rusko Krym anektovalo. Na seznamu Chersonésos pořád figuruje jako ukrajinská památka, protože ruská anexe Krymu není mezinárodně uznaná.
