Základní kámen Národního divadla pochází z Louňovic. Osobnosti na něj poklepaly před 150 lety

Základní kámen Národního divadla pochází z Louňovic nedaleko Říčan. Osobnosti české politiky, kultury a vědy na něj poklepaly před 150 lety, 16. května 1868. Stavba Národního divadla, částečně financovaná ze sbírek, trvala 13 let. Před otevřením divadlo nešťastně vyhořelo. V plné kráse se ale zaskvělo už dva roky po požáru, v listopadu 1883. Základní kameny jsou vidět v podzemí budovy.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Slavnostní pokládání základního kamene Národního divadla v Praze, 16. května 1868, dobové vyobrazení. Reprodukce z časopisu Zlatá Praha č. 33/1908, str. 378.

Slavnostní pokládání základního kamene Národního divadla v Praze, 16. května 1868, dobové vyobrazení. Reprodukce z časopisu Zlatá Praha č. 33/1908, str. 378. | Foto: autor neznámý | Zdroj: Zlatá Praha č. 33/1908, str. 378

Kameny se nacházejí šest metrů pod hladinou Vltavy. Zvláštní akustika jakoby dokládala mimořádnost prostoru, který je spojen s počátky Národního divadla před 150 lety.

V jedné ze stěn poměrně rozlehlé sklepní místnosti jsou zazděné základní kameny. Na některých jsou vyryta i jména míst, ze kterých pocházejí: Domažlice, Blaník, Boubín, ale hlavní tři kameny jsou uprostřed a jsou označené čísly 1, 2 a 3.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou reportáž Jaroslava Skalického o základním kameni Národního divadla

„Kámen číslo jedna byl dodán z Radhoště. Samozřejmě v momentě, kdy se na Moravě dozvěděli, že Národní divadlo bude dávat základní kameny, nemohli zůstat stranou,“ říká Radiožurnálu archivářka Národního divadla Marie Hradecká.

Dvojka je z Řípu. „Je to čedič. Byl vylomen při velkém táboru lidu, potom ho slavnostně předávali sem na stanoviště, aby byly připraveny jako dva základní kameny,“ vysvětluje Hradecká.

Nakonec posledním základním kamenem byl kámen z nijak slavného místa. „Architekt Josef Zítek vymyslel, že se do kamene vybuduje taková schrána, která ale nešla udělat z kamene z Řípu nebo Radhoště, proto majitel lomu Kaménka u Louňovic blízko Mukařova, vylomil žulový kvádr, do kterého podle nákresu vytvořili schránu a tam se uložili kovové schránky. V jedné byla zakládací listina se všemi podpisy a v jiné třeba kamínky z vězení, kde byl mistr Jan Hus,“ popisuje archivářka.

Na základní kámen poklepali politické, kulturní a vědecké osobnosti tehdejší doby. „Nejznámější je pro nás Bedřich Smetana. Řekl: ‚Hudba všem Čechům.‘ Za dramatické umění to byl František Kolár, který byl předním hercem a uměleckým ředitelem prozatímního divadla. Pak to byl samozřejmě František Palacký a Karel Sladkovský,“ dodala Hradecká s tím, že se jich vystřídalo asi 42.

Položení základních kamenů před 150 lety byla velká sláva. V dobových Národních listech se psalo: ‚Pán připravil nám den veliký‘.

Jaroslav Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme