Počet laboratorních zvířat v Česku klesl na 231 tisíc. ‚Skutečné číslo je vyšší,‘ upozorňují ale aktivisté
Počet pokusných zvířat v Česku loni poklesl, výzkumníci použili na pokusy 231 012 zvířat, o necelých 12 000 méně než předloni, vyplývá ze statistik ministerstva zemědělství. Organizace Svoboda zvířat ale tvrdí, že reálný počet zvířat je vyšší a výzkumníci dělají pokusy na zvířatech, i když existují alternativní metody.
Ochránci zvířat usilují o postupné ukončení pokusů na zvířatech, řekla předsedkyně organizace Barbora Bartušková Večlová. Tiskové oddělení ministerstva zemědělství napsalo, že úřad v současné době není pro úplný zákaz pokusů na zvířatech, protože alternativních metod podle něj zatím není dostatek.
Kosmetické firmy v Británii mohou znovu testovat na zvířatech, vlády se zastal soud. Aktivisté se bouří
Číst článek
Z pokusných zvířat laboratoře loni nejvíce využívaly živorodkovité ryby a laboratorní myši. Z přehledu ministerstva také vyplývá, že například psy použili výzkumníci v 361 případech, kočky v 202 případech a plazy v 360.
Na dodržování podmínek chovu a využití laboratorních zvířat dohlíží inspektoři Státní veterinární správy (SVS), loni uskutečnili 52 inspekcí, z toho ve 33 případech kontrolovali pokusy. Žádné závady nezjistili, sdělil Petr Majer ze SVS.
Ochránci zvířat dlouhodobě upozorňují, že existují alternativy, které mohou pokusy na zvířatech nahradit. „Jde například o využití buněčných kultur, testování na vodních řasách nebo využití počítačového modelování,“ uvedla Večlová. Metody bez zvířat podle ní mohou být i levnější, a přináší přesnější a rychlejší výsledky.
Podle ministerstva zemědělství ale zatím není metod dostatek. „Neexistuje dostatečné množství alternativních metod v medicínském a farmaceutickém odvětví, které by plnohodnotně nahradily všechny pokusy na zvířatech,“ napsala za ministerstvo Helena Šindlerová.
3:38
‚Víme o vrcholu epidemie ještě dřív, než přijde.‘ Veterináři bez hranic pečují o zvířata, tím chrání lidi
Číst článek
Z údajů ministerstva vyplývá, že nejvíce pokusných zvířat, přes 81 000, se loni použilo na výzkumy zaměřené na znečištění životního prostředí nebo epidemiologické studie.
Při testech se například ryba vystaví odebranému vzorku a zkouší se, zda kvůli množství jedovatých látek zahyne, upřesnila Večlová. Více než 72 000 zvířat bylo použito na základní výzkum, podle ministerstva se jedná například o studie při výrobě léčivých přípravků či vakcín.
Alternativní metody
Přestože loni spotřeba zvířat na pokusy meziročně klesla, mezi lety 2016 a 2021 vzrostl počet o více než 22 000 na zhruba čtvrt milionu. Organizace Svoboda zvířat tvrdí, že skutečný počet pokusných zvířat je vyšší.
„Pokusy na zvířatech se dělají i v případech, kdy jsou k dispozici metody bez zvířat,“ uvedla Večlová. Pokusy na zvířatech podle ní přitom pro člověka nepřináší příliš relevantní výsledky.
3:02
Mývalové nebo exotické želvy. V přírodě Plzeňského kraje se čím dál častěji objevují nepůvodní zvířata
Číst článek
Ministerstvo zemědělství uvedlo, že mnoho alternativních metod je nyní ve fázi vývoje a že poskytuje peníze kontaktnímu místu, které se zabývá alternativními přístupy. Nahrazení zvířat bylo podle resortu úspěšné například při testování podráždění kůže.
Podle Večlové jsou investice do metod bez zvířat důležité, ale samotné nestačí. Každá alternativní metoda musí být schválená u Evropského střediska pro validaci alternativních metod, což je podle Večlové často zdlouhavý proces. Chybí podle ní legislativa, která by rychle reagovala na vývoj ve vědě a konkrétní plán na postupné ukončení využití zvířat při pokusech.
Ministerstvo zemědělství uvedlo, že vědecký pokrok jde rychle dopředu a je pravděpodobné, že v budoucnu bude dost spolehlivých metod, díky kterým bude možné testování na zvířatech ukončit.
Kvůli potřebě zkoušek bezpečnosti léčiv a vakcín, které jsou zásadní pro společnost, by ale aktuálně podle úřadu měl zákaz pokusů na zvířatech enormní dopady.
Organizace Svoboda zvířat s tím nesouhlasí. „Právě kvůli testování na zvířatech je schvalování léků pomalé. Důvody jsou dlouhý a složitý proces, nedostatečná prediktivnost výsledků, regulační požadavky i etické a technické problémy,“ řekla Večlová.
