Pokud jde o krk, jsou savci konzervativní. Jednou z několika málo výjimek jsou lenochodi, kteří mají ve své krční páteři pár obratlů navíc. Na to, co jsou „nadbytečné“ obratle vlastně zač, přišli vědci z Cambridgeské univerzity.

9:05 22. října 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Krční obratle jsou takové, které leží nad rameny a nepřipojují se na ně žebra. Jejich počet je velmi variabilní u plazů a u ptáků – například labutě mají asi dvakrát více krčních obratlů než zpěvní ptáci. U savců však jde o vysoce konzervativní záležitost. Naprostá většina z více než 5 000 známých druhů – od myši až po žirafu či člověka – má přesně sedm krčních obratlů. Jednou z několika málo výjimek jsou jihoameričtí tříprstí lenochodi z rodu Bradypus, jejichž krk tvoří osm až deset obratlů.

Krční obratle lenochodů a jejich vznik během embryonálního vývoje zkoumali biologové z Cambridgeské univerzity. Zjistili, že u všech savců až na lenochody se krční obratle začínají tvořit později než obratle v hrudní části páteře, na které se napojují žebra. U lenochodů je tomu naopak – vzniku prvních hrudních obratlů předchází vývoj posledních obratlů krku. Zároveň však vědci objevili další pozoruhodnou věc: u všech savců - a tentokrát včetně lenochodů – se jako první vytváří osmý obratel od hlavy. A je přitom úplně jedno, jestli je součástí krku nebo hrudní části páteře.

Jinými slovy, část krku lenochodů se vyvíjí stejně, jako hrudní obratle jiných savců. Z vývojového hlediska tedy můžeme poslední krční obratle lenochodů považovat za hrudní obratle, kterým chybí žebra. To pak ovšem znamená, že lenochodi jsou stejně konzervativní jako jiní savci a „pravých“ krčních obratlů mají jenom sedm.

ScienceDaily, PNAS

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít