Pochybnosti nad penězi pro teplárny: radní z energetického úřadu píše proti vůli ostatních do Bruselu

Radní Energetického regulačního úřadu připravují další detailní podklady pro Evropskou komisi. Ta se od poloviny ledna zajímá, proč loni náhle navýšili podporu pro tuzemské kogenerační teplárny o 900 milionů korun. Tři z radních tvrdí, že bylo vše v pořádku. Čtvrtý ale podle zjištění Radiožurnálu poslal v lednu do Bruselu dopis, že má o výši podpory také vážné pochybnosti. Pokud by komise zahájila s Českem řízení, mohly by teplárny peníze vracet.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podporou pro kogenerační teplárny v Česku se zabývá Evropská komise. (Ilustrační foto) | Foto: jwvein | Zdroj: Pixabay

Dopis poslal na několik ředitelství komise v Bruselu radní energetického úřadu Rostislav Krejcar, který se se svými kolegy dostal už dříve i do dalších sporů. Úřady v Bruselu oslovil 22. ledna, tedy krátce poté, co se sama komise začala o dění v Česku zajímat.

Na více než třech stránkách v dopise mimo jiné popisuje, jak jeho úřad postupoval při rozhodování o podpoře tepláren na rok 2019 zvláštně. Tedy, že dotaci pro takzvané kogenerační teplárny (vyrábějící zároveň teplo i elektřinu, pozn. red.) nejprve v cenovém rozhodnutí ze září loňského roku Energetický regulační úřad (ERÚ) snížil o 200 milionů, aby pak o dva měsíce později přijal jiné rozhodnutí. V něm naopak dotace o 900 milionů zvýšil.

Policie chce poslat kauzu solární elektrárny Ševětín k soudu, jde o vícepráce za sto milionů

Číst článek

Krejcar Radiožurnálu potvrdil, že si za dopisem stojí. „Přijetí toho cenového rozhodnutí, jeho proces, byly nestandardní od samého počátku. Byl to sám antimonopolní úřad, který nás (loni, pozn. red.) varoval před změnou cenového rozhodnutí,“ uvedl.

Problém podle něj je, že nárůst podpory si měl úřad dle pravidel nechat schválit Bruselem, tedy takzvaně notifikovat. Správné podle něj nebylo ani to, že zvýšená podpora měla výrobcům hlavně kompenzovat náklady na dražší emisní povolenky. Ty si totiž firmy mají platit ze svého, aby měly motivaci snižovat vypouštění emisí.

Krejcar má tak podezření, že úřad podlehl před koncem roku nátlaku hlavně velkých firem. „Toto cenové rozhodnutí prospěje jen 40 až 50 subjektům v České republice, jedná se o největší teplárny společností Veolie, ČEZ a EPH,“ vysvětluje. To vše podle něj navíc přišlo za situace, kdy regulační úřad u tepláren „rezignoval na kontrolu přiměřenosti a nepřiměřenosti zisku“.

‚Nic jsme neporušili‘

Zbylí tři radní ale odmítají, že by jejich postup byl chybný a podpora nepřiměřená. Podle nich existují na vše propočty, které poslali antimonopolnímu úřadu. Jeho prostřednictvím totiž Evropská komise požádala, zatím neformálně, o vysvětlení.

„První odpověď jsme poslali 25. ledna, že je to v pořádku, že jsme neporušili žádné podmínky notifikace a že to tedy zcela odpovídá,“ uvedl radní Vladimír Vlk.

Bývalý šéf Energetického regulačního úřadu stáhl žalobu na vládu. Chtěl se soudit kvůli odvolání z funkce

Číst článek

Teprve pak podle něj i jeho kolegů zjistili, že radní Krejcar poslal komisi svůj dopis, o kterém nevěděli. Speciálním usnesením ho tedy na konci ledna odsoudili. „Stojí v něm, že rada nesouhlasí s tím, co poslal kolega, a že se od toho distancujeme. Rada zároveň pověřila moji osobu, abych já dál vyjednával v této oblasti,“ poznamenal Vlk.

Radní nyní tedy i kvůli dopisu připravují po dohodě s ministerstvem průmyslu a antimonopolním úřadem materiál s detailními propočty, co je ke změně rozhodnutí v prosinci vedlo. Vlk vysvětluje, že šlo prý hlavně o zdražení paliv.

„Koncem léta jsme začali dělat propočty a zjistili jsme, že zelené bonusy navržené do cenového rozhodnutí, které bylo přijato v září, jsou nevyhovující. Razantně se zvedla cena zemního plynu a uhlí a začalo to ovlivňovat vstupy do kombinovaných výrob,“ řekl Vlk.

Jenže radní Krejcar trvá na tom, že šlo hlavně o kompenzace za povolenky na CO2. Ostatně napsal to i do dopisu pro Brusel, který má Radiožurnál k dispozici:

„Impulsem pro rychlou změnu rozhodnutí byl písemný požadavek samotných příjemců dotace. Ti žádali plnou nebo částečnou kompenzaci vyšších nákladů na emisní povolenky, a to přes zvýšení veřejné podpory formou zelených bonusů,“ uvádí v něm.

Teplárenské sdružení, které zastupuje většinu tepláren v zemi, dopis skutečně na podzim radním poslalo. Jeho ředitel Tomáš Hájek ale odmítá tlak na úřad. „Jestli to tak cítil pan Krejcar, to já netuším. My jsme jim samozřejmě napsali dopis, že ta podpora je příliš nízká, že neodráží vývoj vstupů, které se změnily, a součást toho byly i povolenky,“ uvedl Hájek.

Budou teplárny peníze vracet?

Každopádně pokud se postup Energetického regulačního úřadu v podpoře tepláren nepodaří komisi vysvětlit, mohla by s Českem zahájit formální řízení. Výsledkem by pak mohlo být i to, že by teplárny třeba musely peníze vracet.

„V tom případě řada tepláren, hlavně těch menších, zkrachuje a stát bude muset vymyslet, jak lidem zajistí teplo,“ varoval Hájek.

Teplárnám, které zásobují v Česku 1,6 milionu domácností, by ale mělo pomoci snížení sazby daně na teplo z 15 na 10 procent, které jim právě kvůli potížím s drahými povolenkami odhlasovali poslanci. Opatření má platit až od příštího roku.

Situaci na úřadě by pak mělo zklidnit dovolení pátého člena rady, které má v nejbližších dnech projednat vláda. Místo je volné od prosince, kdy z rady odešel její předseda Vratislav Košťál právě kvůli sporům o některá rozhodnutí úřadu.

Ministerstvo průmyslu chce navíc upravit zákon tak, aby ERÚ neřídila rada jako kolektivní orgán, ale měl předsedu podobně jako Český telekomunikační úřad. Slibuje si od toho, že hádky v radě skončí.

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme