Zastoupení jednotlivých skupin ve společnosti podle důvěry v konspirační a dezinformační příbhěhy | Zdroj: iROZHLAS.cz

Odstíny nedůvěry:
osm skupin rozdělených konspiracemi

Praha | Tomáš Pika a Jan Cibulka |

Čtěte celý článek

Unikátní výzkum pro zpravodajský web Českého rozhlasu iROZHLAS.cz, který zpracovali odborníci z Národního institutu SYRI, identifikoval v české společnosti osm skupin lidí, které se liší vírou v konspirace a dezinformace. Kromě kategorických příznivců a odpůrců existují i mírní příznivci obou směrů a nevyhranění. Jaký vztah nakonec ke konspiracím a dezinformacím zaujmou, ovlivňuje třeba i důvěra ve vládu, Poslaneckou sněmovnu či média.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Obsah

Silní odpůrci konspirací

Demokracie je pro ně klíčová. Silně důvěřují státním institucím i veřejnoprávním médiím.

  • Skupina silných odpůrců konspirací je v české společnosti zastoupená zhruba 17 procenty.
  • Tuto skupinu charakterizuje důvěra k aktuálnímu politickému systému, demokracii považují za lepší způsob vlády než kterýkoliv jiný. Mají velký zájem o politiku.
  • Členství v Evropské unii a NATO považují za důležité a pevně souhlasí s kroky vlády na podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem. Mají také vstřícný postoj k přijímání uprchlíků z Ukrajiny.
  • Informace čerpají z různých zpravodajských webů a týdeníků, vyznačují se také vysokou mírou sledování veřejnoprávních médií.
  • Ke konspiračním a dezinformačním narativům jsou ve svých postojích zcela jasně odmítaví. V průměru nesouhlasí se sedmnácti z dvaceti konspiračních narativů.

Mírní odpůrci konspirací

Konspiracím nevěří, ale ani je kategoricky neodmítají. Státu a jeho institucím důvěřují, ovšem s větší rezervou.

  • Skupina mírných odpůrců konspirací je v české společnosti zastoupena přibližně 20 procenty.
  • Do této kategorie spadají lidé, kteří většinově věří současnému politickému systému. Jejich důvěra má ale své limity, nejsou tak kategoričtí jako první skupina. Mají zájem o politiku.
  • Vyjadřují spokojenost s členstvím Česka v Evropské unii a NATO, mají také vstřícný postoj k materiální pomoci Ukrajině ve válce s Ruskem.
  • Informace čerpají ze stejných zdrojů jako silní odpůrci konspirací. I u nich je vysoká míra sledování veřejnoprávních médií.
  • S konspiračními a dezinformačními narativy také nesouhlasí. V průměru odmítají patnáct z dvaceti výroků, ale nejsou při tom tak důrazní jako silní odpůrci.

Nezapojení odpůrci konspirací

Méně se zajímají o společenské dění. Konspiracím příliš nevěří, avšak do značné míry ani státu.

  • Nezapojených odpůrců konspirací je v Česku zhruba 17 procent.
  • Skupina se vyznačuje celkově nižší důvěrou v politický systém, což ovlivňuje i zájem o politiku. Většinově stále považují demokracii za lepší způsob vlády než jakýkoliv jiný, odpovědi však nejsou tak přesvědčivé jako u předchozích dvou skupin.
  • Vlažnější je i jejich přístup k nadnárodním uskupením, jako je Evropská unie či NATO. S členstvím v nich jsou sice relativně spokojení, mají ale větší výhrady než silní a mírní odpůrci konspirací. Podpora vlády ve vztahu k pomoci Ukrajině je také vlažnější.
  • Nezapojení odpůrci konspirací nesouhlasí v průměru s devíti narativy z dvaceti a průměrně u sedmi výroků odpovídají, že neví.

Apatičtí

O společenské dění se nezajímají.

  • Apatických je v české společnosti přibližně šest procent.
  • Jde o skupinu, která je nejméně navázaná na politický systém a společenské dění obecně. Z toho vyplývá nízký zájem o politiku, ale i samotné konspirační narativy.
  • Apatičtí věnují nejmenší pozornost různým typům médií a nevytvářejí si žádné pevné politické postoje. Jejich postoj v rámci systému se vyznačuje vysokou mírou nezájmu – na otázky nejčastěji odpovídali „nevím“.
  • Lidé z této skupiny neví, zda souhlasit, nebo nesouhlasit průměrně u čtrnácti výroků z dvaceti.

Něco na tom je

Některé konspirace alespoň z části přijímají s argumentem, že „na tom něco je“.

  • Do skupiny, která si myslí, že něco na konspiracích může být, se v Česku zařadí zhruba 13 procent lidí.
  • Z hlediska důvěry v politický systém a zájmu o politiku je tato skupina lidí vůči zbytku společnosti průměrná. V mnohých charakteristikách se velmi podobá skupině nezapojených odpůrců konspirací.
  • Na rozdíl od nich jsou ale tito lidé mnohem vlažnější v politických postojích, spokojeností s členstvím v Evropské unii a v NATO nebo v souhlasu s konkrétními kroky vlády v pomoci Ukrajině při válce s Ruskem.
  • Lidé ve skupině Něco na tom je volí v průměru u pěti výroků z dvaceti odpověď „tak napůl“ a v průměru u sedmi výroků „spíše nesouhlasím“.

Mírní příznivci konspirací zaměření na migraci

Oproti dalším příznivcům konspirací více důvěřují vybraným institucím. Obávají se ale migrace z jiných kultur, proto případně neodmítají ani vládu pevné ruky, která může nastolit ve společnosti řád.

  • Mírných příznivců zaměřených na konspirace o migraci je v české společnosti přibližně deset procent.
  • Tito lidé mají silnější důvěru v politický systém než zbylé skupiny příznivců konspirací. A také vysoký zájem o politiku. Přiklání se k názoru, že demokracie je lepší způsob vlády než jakýkoliv jiný. Ovšem nemalou mírou je zastoupená i odpověď, že za určitých okolností je autoritativní způsob vlády lepší.
  • Skupina se vyznačuje vyšší mírou souhlasu s konspiračními narativy a zároveň velkou jistotou v názorech na ně. A to zejména u výroků, které se týkají migrace z jiných kontinentů a jiné kultury.
  • V průměru souhlasí se sedmi a nesouhlasí s devíti konspiračními narativy z dvaceti.
  • Poměrně dost konzumují média veřejné služby, ale i zpravodajské weby a do jisté míry i konspirační a dezinformační stránky.

Mírní příznivci konspirací zaměření na covid-19

Nedůvěřují médiím ani státu, kterým vyčítají také to, že podle nich zamlčují původ pandemie covidu a skrývají negativní dopady očkování.

  • Mírných příznivců zaměřených na konspirace o covidu je v Česku kolem 12 procent.
  • Charakterizuje je malá důvěra v politický systém a relativně malý zájem o politiku. Demokracie není pro tyto lidi preferovaným uspořádáním. Často si myslí, že je jedno, jaký je zrovna režim.
  • Informace o politice nejčastěji čerpají z komerčních televizí a rádií nebo zpravodajských webů. Vzhledem k tomu, že je však využívají v o něco menší míře než jiné skupiny, významnou roli u nich pak hrají sociální média a personalizovaná komunikace, ke které jsou užívány platformy, jako je e-mail či chatovací aplikace. Vyhledávají ale také weby zaměřené na konspirace a dezinformace.
  • Tito lidé jsou většinou nespokojení s členstvím v NATO a v Evropské unii. Stejně tak jsou kritičtí vůči vládní podpoře Ukrajiny a přijímání ukrajinských uprchlíků.
  • Mírní příznivci zaměření na konspirace o covidu souhlasí v průměru se sedmi výroky z dvaceti a v průměru u šesti výroků neví, jak odpovědět.

Silní příznivci konspirací

Zajímají se o politiku, nedůvěřují mainstreamovým médiím, státu ani jeho institucím. Kromě běžných médií sledují i ty alternativní, od konspiračních webů po kanály na telegramu.

  • Skupinu silných příznivců konspirací tvoří přibližně šest procent české populace.
  • Projevují poměrně veliký zájem o politiku. Zároveň ale silně nedůvěřují politickému systému. Nejsou pevně přesvědčeni o tom, že je demokracie nejlepší způsob vlády. Často zmiňují, že je jim v zásadě jedno, jestli žijí v demokratickém, či nedemokratickém systému.
  • Jsou výrazně nespokojení s členstvím Česka v NATO a Evropské unii. Rozhodný nesouhlas vyjadřují s českou pomocí Ukrajině v konfliktu s Ruskem a přijímáním ukrajinských uprchlíků.
  • Silní příznivci konspirací čerpají informace z obrovské palety zdrojů. Méně vyhledávají informace ve veřejnoprávních médiích, zato výrazně více než ostatní skupiny konzumují weby zaměřené na konspirace a dezinformace. Dalšími zdroji pak jsou zpravodajské weby, příspěvky na sociálních sítích či ty, na které narazí v chatovacích platformách nebo e-mailech.
  • Silní příznivci souhlasí v průměru se čtrnácti narativy z dvaceti.

Tomáš Pika a Jan Cibulka

Související témata: politika, NATO, vláda, Evropská unie, Ukrajina, demokracie, Rusko, Česko, konspirace, dezinformace, Společnost nedůvěry

Související články

Zprávy z domova