„Řada členských států pochopila, že se opět vrací to, čemu se říká velmocenské soupeření, kde NATO pravděpodobně bude hrát roli vyvažování států, jako je Rusko nebo Čína,“ myslí si analytik Smetana.
Podpora musí podle šéfa NATO pokračovat, protože každý výpadek v dodávkách má velké dopady na bojišti. „Bylo by historickou chybou nechat (Vladimira) Putina vyhrát,“ poznamenal Jens Stoltenberg.
Při odvodech by měla fungovat plná rovnoprávnost, řekla dánská premiérka Mette Frederiksenová. Dánsko by mělo zvýšit i své výdaje na obranu o 40,5 miliardy dánských korun (137 miliard Kč).
Postoj České republiky k vnějším obranným hrozbám se změnil. Dříve vláda vnímala obranné hrozby jako vzdálené, to je dnes jiné, říká expert Daniel Koštoval.
Také se někdy zmiňuje údajný slib, že na území nových členských států NATO nebudou stát vojenské základny například americké armády. „To byla a je pravda,“ uznává bezpečnostní analytik Jan Ludík.
Vstup do NATO nebyl před třemi desetiletími samozřejmostí a měl odpůrce v Česku i zahraničí, řekl Pavel. Lidé v Česku si podle něj již zvykli brát členství v NATO a pocit bezpečí jako dané.
Podle Šedivého je shoda na nevyslání vojsk zřejmá. V pondělí tuto myšlenku potvrdil i nynější generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. V případě instruktorů je ale situace jiná.
Česká iniciativa mí vedle nákupu 300 000 kusů munice nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200 000 kusů. Na úterní konferenci to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Zdůrazňoval i roli NATO.
Dnes je Česko podle bývalého diplomata Karla Kovandy respektovaným partnerem. „Aliance se bude muset nadále připravovat na nejhorší, doufajíc přitom, že k tomu nikdy nedojde,“ říká.
Český velvyslanec v USA Miloslav Stašek loni řekl, že USA hlavně díky podpoře Ukrajiny berou Česko společně s Polskem jako své klíčové partnery ve střední Evropě.
Clinton je od roku 1998 držitelem Řádu bílého lva. V Praze je od víkendu kvůli vystoupení na konferenci, která v úterý na Hradě připomene 25. výročí vstupu Česka do Severoatlantické aliance.
„Připojení k NATO je dobré pro Švédsko, dobré pro stabilitu celého severu a pro bezpečnost celé naší Aliance,“ přivítal Švédsko do aliance generální tajemník Jens Stoltenberg.
Podle politického geografa Jana Kofroně Česko vstupem do NATO získalo nejsilnější možné bezpečnostní záruky, řekl to v pořadu Českého rozhlasu Plus Chyba systému.
Úvaha Západu o vojenské přítomnosti na Ukrajině se u hlav států nesetkala s pochopením. „Byla to zásadní chyba,“ komentuje následné negativní komentáře politiků historik Jan Rychlík.
Česko v mimounijních státech lokalizovalo 500 000 kusů dělostřelecké munice ve standardní ráži NATO a dalších 300 000 kusů v sovětské ráži. Do financování se zapojilo zatím patnáct států.
„Budeme bránit každý centimetr čtvereční členských zemí Severoatlantické aliance. Stejně jako evropské země stojí za Spojenými státy,“ zdůraznil americký velvyslanec Bijan Sabet.
Švédský premiér Ulf Kristersson připomněl, že ke švédskému vstupu do NATO vedla ruská invaze na Ukrajinu, a prohlásil, že aliance je nyní silnější než kdykoli dříve.
„Cokoliv jiného než ruská porážka totiž znamená, že se jim ta agrese vyplatila. Povzbudilo by to Putina, že si může dělat cokoliv,“ upozorňuje Jan Šír z Institutu mezinárodních studií FSV UK.
Vysoké ceny ropy, obcházení sankcí a státní investice poskytují Rusku dostatek zdrojů, aby mohlo bojovat na Ukrajině ještě nejméně další dva roky se stejnou intenzitou jako nyní.
Posílení společné obrany EU mělo již v minulosti mezi jednotlivými členskými státy své odpůrce i zastánce. Řada unijních zemí včetně Česka dlouhodobě odmítá budování unijní obrany.
Musk sklidil kritiku poté, co na X napsal, že nechápe existenci NATO po rozpadu Varšavské smlouvy. Ta byla podle Muskem důvodem vzniku Aliance. Uživatelé sociální sítě mu vysvětlili, že jde o nesmysl.