Pro 58, proti 62. Poslanci podle očekávání odmítli ústavní žalobu na prezidenta Zemana
Poslanci ve čtvrtek vpodvečer odmítli ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana pro hrubé porušení Ústavy. Pro hlasovalo 58 poslanců, proti jich bylo 62, deset se hlasování zdrželo. Aby žaloba doputovala k Ústavnímu soudu, muselo by pro její podání zvednout ruku nejméně 120 z 200 poslanců. Poslanci nakonec nehlasovali tajně ani po jménech, ale tradičně veřejně. Sněmovna posuzovala takovou žalobu poprvé v historii Česka.
Finálního hlasování krátce před sedmou hodinou večerní se nakonec zúčastnilo 130 z 200 poslanců. Omluveno pak bylo celkem 41 zákonodárců. A nepřihlášeno bylo celkem 29 poslanců.
Řada poslanců zejména z ANO a ČSSD, ale i z ODS se z jednání omluvila, část se na hlasování nepřihlásila.
Podívejte se, jak hlasovali konkrétní poslanci
Číst článek
Krátce před hlasováním si ještě zákonodárci museli upřesnit, jakou formou budou rozhodovat. Zvažovali, zda hlasování nebude tajné, jak navrhoval Jan Čižinský (za KDU-ČSL). „Tajná volba umožní těm poslancům, kteří by se veřejně báli hlasovat jinak, než jak jim nařídil jejich šéf či klub, aby hlasovali podle svého svědomí,“ vysvětlil Čižinský.
Dominik Feri z TOP 09 naopak navrhoval, aby se hlasovalo po jménech. „Je to jedno z nejdůležitějších hlasování, stejně důležité jako hlasování o důvěře vládě. Měla by se zachovat stejná forma,“ uvedl Feri.
Sněmovna ale ani jeden návrh po skončení debaty nepřijala. Hlasovalo se tak jako vždy veřejně.
Debata o žalobě začala po deváté hodině dopolední. „Ambicí je prokázat, že prezident kontinuálně porušuje Ústavu,“ prohlásil v úvodním projevu senátor Václav Láska (SEN 21), když poslance podrobně seznamoval s jednotlivými body ústavní žaloby, kterou předním schválil Senát. „Uzurpuje si pravomoci, které mu nenáleží,“ dodal Láska.
Zeman podle Lásky porušuje Ústavu kontinuálně, nejsou to jen excesy. Cílem žaloby má být vymezení mantinelů pro budoucí prezidenty. Naléhal také na odpůrce žaloby z řad poslanců, aby sdělili své důvody, proč ji odmítají. „Neschovávejte se za frázi, že žaloba je právní paskvil,“ nabádal je.
„Prezident republiky postupuje v souladu s Ústavou ČR. Senátní pseudožaloba je jen politickým pamfletem a právním paskvilem,“ uvedl hradní mluvčí Jiří Ovčáček pro iROZHLAS.cz, který jej požádal o aktuální prezidentovo vyjádření. Prezident Zeman také už dříve označil návrh žaloby za ústavní negramotnost.
‚Žaloba je neprůkazná‘
Cílem senátní žaloby bylo podle předsedy poslanců ANO Jaroslava Faltýnka zbavit Zemana mandátu a pokusem „změnit výsledek fotbalového utkání po tom, co dávno skončilo“. Žaloba je podle něj neprůkazná. Je velmi nepřehledná, nekonzistentní a nemá požadované náležitosti, neboť nedokazuje hrubé porušení Ústavy hlavou státu, uvedl.
Ústavní žaloba na Zemana ve sněmovně neprojde. Nepodpoří ji poslanci ANO, ČSSD, KSČM i SPD
Číst článek
Vystoupení senátora Lásky pak označil za „aktivisticko agresivní předvolební projev, plný nepravd a nesmyslů“. „Ta nenávist vůči prezidentovi Zemanovi, ta z něho úplně stříkala a já jsem úplně mokrej tou nenávistí,“ řekl.
Podle předsedy sněmovny Radka Vondráčka z ANO má být žaloba výjimečným řešením v mezních situacích, ne pokračováním politického boje jinými prostředky.
Někdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková za ANO pak uvedla, že žaloba je založena na nezávazných výkladech ústavy a poslanci by se tím neměli nechat zmást. Hrubé porušení ústavy je podle poslankyně „kvazitrestní delikt“. „Nemůžeme nikdy nikoho stíhat, žalovat za něco, co je vágně vymezeno,“ prohlásila.
Poukázala také na to, že údajné ovlivňování soudců Zemanem policie nevyšetřila a pro odvolávání ministrů nejsou lhůty.
Předseda SPD Tomio Okamura nazval Lásku „obskurním raketýrem“, jenž obhajoval „právní nesmysl, který je politickou a marketingovou exhibicí“. Žalobu označil za předvolební divadlo těch, kteří nemají jiný program než boj se Zemanem. Žaloba na Zemana je podle něj také bojem proti demokracii a vůli lidu.
Odvolání Staňka
Kateřina Valachová z ČSSD označila žalobu za telefonní seznam hříchů prezidenta. „Ústavní žaloba není prostředek pro soutěžení na politickém kolbišti,“ dodala.
Zeman se podle sociálních demokratů zachoval protiústavně jen v případě, když otálel s odvoláním ministra kultury Antonína Staňka a nechtěl jeho nástupcem jmenovat Michala Šmardu (oba ČSSD). Podíl ale na tom má podle nich i premiér a šéf ANO Andrej Babiš.
Otálení s odvoláním Staňka bylo protiústavní, shodla se část právníků během sněmovního semináře
Číst článek
ČSSD by podle Valachové byla pro žalobu, pokud by obsahovala jeden skutek.
Předseda KSČM Vojtěch Filip řekl, že žaloba senátorů není textem, který by sněmovna měla posunout k Ústavnímu soudu. Žalobu by jako advokát nechtěl před Ústavním soudem zastupovat, protože by se za její obsah musel stydět.
Místopředseda hnutí STAN Jan Farský je přesvědčen o tom, že podání ústavní žaloby je v zájmu sněmovny. „Když tuto ústavní žalobu zamítnete, tak vzkazujete prezidentovi: Dělejte si po volbách, co chcete, jmenujte si (premiérem), koho chcete,“ řekl.
Předseda ODS Petr Fiala uvedl, že rozumí pochybám o znění žaloby na Zemana, argumenty horní komory a její legitimitu ale zpochybňovat nebude. „Máme tu Ústavní soud, kterému můžeme věřit, že dokáže to, co připravili senátoři, posoudit,“ řekl.
Fiala poukazoval na to, že ODS by dala přednost žalobě s jedním skutkem, měla by podle něho větší šanci. ODS ale senátní žalobu podpoří, protože chce chránit parlamentní demokracii a ústavní pravidla, dodal.
Předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek pak uvedl, že poslanci nebudou prezidenta soudit, ale pouze mohou umožnit posouzení Zemanových skutků Ústavním soudem. „Máte tak malou důvěru v objektivitu Ústavního soudu, že se bojíte, aby se mu ta žaloba nedostala na stůl. Nebo se bojíte, protože víte, jak by to dopadlo,“ řekl Kalousek.
Piráti žalobu podpoří
Poslanci Pirátů a KDU-ČSL dopředu avizovali, že senátní návrh ústavní žaloby podpoří. Považovali ji za důvodnou kvůli otálení hlavy státu s odvoláním Staňka z funkce ministra kultury.
Podle předsedy lidovců Marka Výborného bylo hrubým porušením ústavy i jmenování úřednické vlády Jiřího Rusnoka proti vůli většiny sněmovny. Zeman podle něj využívá všechny možnosti, aby si prosadil svou, a posouvá systém parlamentní demokracie k poloprezidentskému.
„Jde mu o moc a o překolíkování politického hřiště ve svůj prospěch. Od prezidenta se čeká něco jiného,“ řekl předseda KDU-ČSL. „Byly překročeny už všechny možné limity, myslitelné i nemyslitelné. Veřejně dané sliby neplatí, největší zásahy do konání orgánů činných v trestním řízení se avizují veřejně a předem,“ dodal Výborný.
Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek zase poukázal na Zemanovo údajné ovlivňování soudců. „Nemůžeme připustit, aby se prezident scházel se soudci a tlačil, aby nějak rozhodli,“ uvedl.
Místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti) podotkl, že prezident také odmítl jmenovat některé vysokoškolské profesory.
Je potřeba 120 hlasů
Sněmovna posuzovala žalobu na prezidenta poprvé v novodobé historii. Její předseda Vondráček připomněl žalobu na prezidenta Emila Háchu z 1939.
Kubera: Kdyby ČSSD Zemanovi navrhla Ferdu Mravence, má ho jmenovat. Ústavní žalobu bych podpořil
Číst článek
„Žaloba na prezidenta republiky má být výjimečným řešením mezních situací, které v naší historii nastaly například v roce 1939, kdy prezident Emil Hácha odevzdal osud Čech a Moravy do rukou nepřátelské Německé říše. Rozhodně nemá být pokračováním politického boje jinými prostředky,“ řekl Vondráček.
Aby žaloba na Zemana doputovala k ústavním soudcům, muselo pro její podání hlasovat nejméně 120 z 200 poslanců.
V Senátu hlasovalo pro návrh žaloby 48 ze 75 přítomných senátorů, potřeba bylo nejméně 45 hlasů. Proti bylo 20 senátorů, sedm se hlasování zdrželo.
Senátoři v žalobě Zemanovi vyčítají osm případů jednání. Žaloba popisuje skutky od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální českou zahraniční politikou.
