Talibanští ozbrojenci v Kunduzu nabízejí kapitulaci
Talibanští vůdci ve městě Kunduz, které obklíčili vojáci Severní aliance, prý nabídli svou kapitulaci. Kladou si ale podmínku, aby opozice zajistila bezpečnost třem tisícovkám cizinců, kteří bojují po jejich boku. Americké vojenské letouny pokračují v bombardování pozic milicí nejen u Kunduzu, ale i Kandaháru. Spojenci ráno bombardovali i vesnici ve východním Afghánistánu, která je již několik dní pod vládou protitalibanských předáků. Později střelba ustala a pokračuje vyjednávání.
Obklíčené talibanské milice se odmítají vzdát vojákům Severního spojenectví, protože jim nevěří. Tálibové jsou podle hlavního vojenského představitele v zemi muly Fazila ochotni vzdát se jen do rukou neutrálních afghánských orgánů pod záštitou OSN.
Severní Aliance v pondělí údajně bombardovala i vesnici ve východním Afghánistánu, která je již několik dní pod vládou protitalibanských předáků. Přitom přišlo podle agentury AIP o život sedm lidí. Nálet se uskutečnil před svítáním a mezi sedmi mrtvými a řadou zraněných jsou i členové nové administrativy obce. Oddíly afghánského Severního spojenectví už útok proti talibanským jednotkám, které jsou obklíčeny ve městě Kunduz, zastavily. Spojenectví se opět snaží přesvědčit obránce, aby se vzdali.
Kolem 200 z několika tisíc talibanských bojovníků v Kunduzu se v noci na dnešek opozičním silám vzdalo. Velitelé talibanských oddílů ale usilují o zajištění bezpečného odchodu výměnou za předání města bez krveprolévání pod dohledem pozorovatelů OSN. Severní spojenectví však nehodlá pustit cizince bojující po boku talibanských milicí, kteří jsou podezřelí z příslušnosti k teroristické organizaci Al-Káida. Opoziční zdroj sdělil, že právě oni postříleli včera přes 50 talibanských milicionářů původem z Afghánistánu, kteří jevili ochotu složit zbraně.
Asi 120 kilometrů od Kandaháru se podle Severní aliance skrývá Úsama bin Ládin. Američané bombardují i město Gardez - a to i přes to, že ho už déle než týden ovládají kmeny stojící proti Talibanu. V Afhgánistánu stále vyjednává vyslanec OSN o uspořádání konference o nové afghánské koaliční vládě. Mohla by se prý uskutečnit už tento týden.
Na šest tisíc britských vojáků stále čeká na odlet do Afghánistánu. Podle BBC měli první z nich odletět už dnes, ale britští představitelé prý chtějí nejdříve dokončit jednání s afghánskou Severní aliancí. V Afghánistánu působí už od pátku na letecké základně v Bagramu stovka příslušníků britských speciálních sil. Někteří velitelé Severní aliance, která teď ovládá nedaleký Kábul, požadovali jejich odchod, protože prý s nimi nikdo jejich rozmístění nekonzultoval.
V Afghánistánu byli zabiti čtyři zahraniční a jeden afghánský novinář. Mezi nimi je i reportér agentury Reuters, australský kameraman, redaktor španělského deníku El Mundo a novinář z italského listu Corriere della Sera. Potvrdil to italský ministr zahraničí Renato Ruggiero. Neznámí ozbrojenci přepadli konvoj s novináři v oblasti Nangarhár na cestě do Kábulu. Zadrželi posádky prvních dvou automobilů. Těla obětí byla později nalezena nedaleko místa incidentu. Ostatní novináři se vrátili zpět do Pákistánu. Provincie, kde k přepadení došlo ovládají kmeny stojící proti Talibanu. V oblasti ale stále zůstávají menší skupiny talibanských milicí a organizace al-Kajdá.
Podle zpravodajských informací z jihovýchodního Afghanistánu se blíží rozhodující zásah proti teroristovi číslo jedna bin Ládinovi. Když Taliban stáhl své síly bez boje z Kábulu minulý týden, britská média přinesla zprávu o vysokém zpravodajském důstojníkovi Talibanu, který v Kábulu zůstal a přeběhl ke spojencům protitalibanské koalice. Bylo hlášeno, že zpravodajské služby Američanů a Britů mají zájem s ní hovořit, protože by mohl vědět, kde se skrývá bin Ládin. O víkendu prohlásil ministr vnitra Severní aliance, že podle jeho informací je bin Ládin stále v Marufu v provincii Kandahár u jižních hranic s Pákistánem a včerejší vydání britského listu The Sunday Times zmínilo soustředění britských a amerických výsadkářů v oblasti 30 čtverečních mil jihovýchodního Afghánistánu. Po týdnech nejistoty v otázce, přesně kde bin Ládin je, se podle všeho stahuje neviditelná síť kolem jeho skrýše.
Humanitární pomoc v hodnotě čtyř milionů dolarů posílá do Afghánistánu ruská vláda. Prvních 11 vagónů s věcmi potřebnými k překonání blížící se zimy dnes přijelo do Tádžikistánu. Podle tamního zvláštního zpravodaje Českého rozhlasu Petra Voldána zásilku tvoří nejen stany a teplé oblečení pro obyvatele urpchlických táborů na severu Afghánistánu a při hranicích s Tádžikistánem, ale také mobilní elektroagregát. Ten je určen pro Tádžikistán a měl by sloužit k zajištění elektřiny nezbytné při poskytování pomoci afghánským běžencům. O víkendu přes tádžicko-afghánskou hranici projelo několik desítek kamionů s více než 400 tun obilí, mouky a dalších potravin v rámci humanitárních programů OSN a jiných humanitárních organizací.
Už koncem tohoto týdne by se měla v některé z evropských zemí uskutečnit konference zástupců jednotlivých politických a etnických skupin v Afghánistánu o budoucí vládě. Oznámil to americký vyslanec do Afghánistánu James Dobbins po jednání s představiteli protitalibanské Severní aliance. Ti mu prý dali najevo, že jsou připraveni vytvořit novou širší vládu, ve které by byly zastoupeny všechny etnické skupiny. Konference se bude konat zřejmě v Německu, Rakousku nebo Švýcarsku a zúčastní se jí i bývalý afhgánský král Muhammad Záhir šáh.