Osvobození bylo, jako kdybychom se znovu narodili, říká nová šéfka chersonské vojensko-civilní správy

Do ukrajinského Chersonu se po krůčcích vrací předválečný život. Devět měsíců město okupovala ruská invazní vojska. Stáhla se odtud před necelým měsícem a teď Cherson ostřelují z druhého břehu. „Palba poškodila mnoho objektů infrastruktury a obytných domů. Trpí tím absolutně nevinní lidé,“ říká čerstvě jmenovaná šéfka vojensko-civilní správy města Halina Luhová.

Od stálého zpravodaje Cherson Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Čerstvě jmenovaná šéfka vojensko-civilní správy Chersonu Halina Luhová

„Chybí nám lidi, a proto mnohé komunální služby nefungují. Naštěstí nám pomáhá celá Ukrajina,“ říká Luhová | Foto: Martin Dorazín | Zdroj: Český rozhlas

Radnice města Chersonu pracuje v provizorních podmínkách v podzemí jednoho z domů s důkladnou ochranou, ale je tady chladno. Mají tady Starlink, internetové spojení se světem. Za počítači tady sedí všichni, kteří se teď pokoušejí vrátit městu jeho normální život. Sedí v kožichu, popíjejí horký čaj, ale počítače mají nažhavené.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou reportáž Martina Dorazína

Za jedním z těchto stolu sedí i Halina Luhová, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno jmenoval šéfkou civilně-vojenské správy osvobozeného Chersonu.

„Situace ve městě je složitá. Nepřítel z levého břehu Dněpru neustále terorizuje naše město. Ostřeluje všechny městské části – z raketometů Grad, z děl a minometů. Palba poškodila mnoho objektů infrastruktury a obytných domů. Trpí tím absolutně nevinní lidé a ani poslední noc nebyla, bohužel, klidná. Zničeny byly desítky domů v městské části Ostrov, v říčním přístavu nebo v Antonivce. Nepřátelské pozice jsou vzdálené jen kilometr od nás. Zónou rizika je proto nejen celé pobřežní pásmo – na dostřel je i okolí Chersonu,“ popisuje zpravodaji Českého rozhlasu na Ukrajině.

Vedení Chersonu proto vyzvalo zejména obyvatele pobřeží, aby své domovy dočasně opustili.

Nejhůř jsou na tom malé osady na válečné linii. Doněcká Marjinka je stálým terčem ruských útoků

Číst článek

„Lidé odjíždějí. Organizovali jsme evakuaci a každý den odpoledne vypravujeme evakuační vlak z Chersonu do Chmelnyckého. V centru jsou otevřené Stanice nezlomnosti, kde naši sociální pracovníci sestavují evakuační seznamy. Lidé se tam také mohou ohřát, dobít si telefony nebo laptopy a dozvědí se tam, kde dostanou humanitární pomoc. Teď je ve městě 18 takových výdejen.“

Potíže jsou s lékařskou pomocí obyvatelům Chersonu, upřesňuje Halina Luhova. Část zařízení nemocnic vydrancovali a odvezli ruští vojáci.

„Všechny lékárny fungují normálně, ale problém je například s porodnicí. Nemáme inkubátory pro naše nemluvňata. Nehledě na složité podmínky, děti se rodí dál. Od 11. listopadu, od osvobození, se narodilo už deset dětí, z čehož máme obrovskou radost. Malinká Chersončata jsou potvrzením, že život v našem městě jde dál.“

Město Cherson se v první řadě musí postarat o sociálně slabé a hendikepované.

Lidé si chtějí zachránit život

„V každé ze tří městských částí jsou střediska pomoci, která fungovala po celou dobu okupace. V každém z nich pracovalo 50 osob, které pomáhaly hlavně občanům, kteří se sami nemohou pohybovat a leží doma. Bohužel, máme problém s nedostatkem sociálních pracovníků i zaměstnanců městského úřadu a komunálních podniků.“

Týdny v přítmí s plyšovým míšou. Školačka Vika žije s mámou ve sklepě pod panelákem v Bachmutu

Číst článek

„Je to tím, že lidé si chtějí zachránit život a odjíždějí jinam na Ukrajinu nebo do zahraničí, protože v Chersonu je to velmi nebezpečné. Chybí nám lidi, a proto mnohé komunální služby nefungují. Naštěstí nám pomáhá celá Ukrajina. Jedna společnost z Dnipra a dvě z Kryvého Rihu nám pomáhají odstraňovat následky ostřelování. Na základě podniku Parky Chersonu plánujeme vytvořit jednu velkou městskou firmu, která bude zaměstnávat lidi – a ti budou odklízet trosky, sázet stromy, natírat – zkrátka dělat vše, co je potřeba.“

V Chersonu zůstala jen třetina předválečného obyvatelstva. „K 24. únoru, kdy začala válka, u nás žilo 333 tisíc obyvatel. Aktuální počet jsme zjistili na základě žádostí o finanční příspěvek, který poskytuje OSN. Provedli jsme i vlastní sčítání – a to tak, že naši pracovníci chodili dům od domu, byt od bytu a ručně zapisovali počty lidí – internet ani telefony totiž nefungovaly. Teď už spojení máme a údaje jsme převedli do elektronické podoby – takže teď žije ve městě zhruba 100 tisíc obyvatel,“ upozorňuje Halina Luhová, šéfka městské vojensko-civilní správy.

Přežívají v ostřelování. Ve východoukrajinském Vuhledaru zůstává několik set civilních obyvatel

Číst článek

Motorem všech, kteří se o ně a o město starají, je hlavně radost z osvobození Chersonu 11. listopadu.

„Jsou to narozeniny našeho města, druhé narozeniny. Tento den jsme vítali se slzami štěstí v očích, znovu jsme svobodní, znovu jsme Ukrajinou a jsme šťastní, že můžeme dýchat čistý ukrajinský vzduch bez nátlaku, ponižování, násilí a znásilňování. Je to takový pocit štěstí, jako bychom se znovu narodili.“

„A pokud jde o to, co nám ruští orkové udělali – věřím, že se tím budou zabývat naše ozbrojené síly a naši hrdinové. Válečné zločiny už vyšetřuje naše prokuratura a policie. Máme seznamy lidí, které Rusové mučili. Existují svědci těchto zločinů a práce vyšetřovatelů pokračuje.“

Martin Dorazín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme