Barmská opoziční vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij se pravděpodobně se setká i s čínským speciálním vyslancem pro asijské otázky Teng Si-ťüanem, který je v zemi v současnosti na návštěvě.
Vojenský soud znal Su Ťij vinnou v pěti případech obžaloby z korupce. Su Ťij soudí vojenské tribunály v neveřejných řízeních, o kterých nesmí mluvit na veřejnosti ani její advokáti.
Ve všech procesech, kterým Su Ťij čelí, političce hrozí až 120 let vězení. Podle agentury AP v zahraničí převažuje názor, že procesy mají zabránit, aby se Su Ťij vrátila do politiky.
Podle nové zprávy Amnesty International selhal Metou vlastněný Facebook při kontrole nenávistného obsahu proti etniku Rohingů v Myanmaru. Nenávist vyeskalovala v roce 2017 v genocidu.
Stejně vysoký trest dostal také Australan Sean Turnell, který působil jako poradce Su Ťij. Státní televize loni uvedla, že měl přístup k „tajným státním finančním informacím“.
Nositelka Nobelovy ceny za mír Su Ťij byla zatčena loni v únoru, kdy se k moci v Barmě dostala armáda a svrhla civilní vládu její Národní ligy pro demokracii.
V zemi od loňského únoru vládne vojenská junta, která svrhla demokraticky zvolený parlament. Političku ihned poté uvěznili a od té doby s ní vedli několik soudů.
„Pokud nebude tamní armáda hnána k odpovědnosti, bude i nadále brutálním způsobem pošlapávat životy lidí,“ upozorňuje organizace Amnesty International.
„Jsme nesmírně zarmouceni... co nejdůrazněji odsuzujeme krutost junty, pokud je to pravda. Světové společenství musí jejich krutost potrestat,“ sdělil mluvčí barmské exilové vlády.
Ve věznici byly kvůli tomu vybudovány nové prostory. Budou se tam konat i zbývající soudní řízení, jimž čelí. Původně byla politička držena v domácím vězení, poslední měsíce strávila na tajném místě.
Nositelka Nobelovy ceny za mír Su Ťij, kterou armáda svrhla v loňském převratu, odmítá obvinění, že přijala úplatky v podobě statisíců dolarů a zlata od svého politického kolegy.
„Kamarádi se mě snažili uklidnit, že je takový krok pro rodiny, které čelí velkému tlaku, nevyhnutelný. Ale zlomilo mi to srdce,“ říká šestadvacetiletý Barmánec, kterého se zřekli vlastní rodiče.
„Pokud se nemá současná tragédie dál prohlubovat, musí se armáda vnitřně rozštěpit. Armáda totiž nemůže zvítězit nad národem a odpor národa nemůže zvítězit nad armádou,“ říká Igor Blaževič.
Junta převzala moc v Barmě po loňském převratu, při němž svrhla demokraticky zvolenou vládu vedenou Do Aun Schan Su Ťij a její Národní ligou pro demokracii (NLD).
Nositelka Nobelovy ceny byla už loni v prosinci odsouzena ke čtyřem letům za mřížemi mimo jiné za podněcování násilí. Šéf vojenské vlády ji následně částečně omilostnil a trest snížil na dva roky.
Politička byla už začátkem prosince odsouzena na čtyři roky vězení. Vojenská junta později uvedla, že jí trest zkrátila na dva roky. V případě, že soud Su Ťij shledá vinnou, jí hrozí až 14 let vězení.
Národní liga pro demokracii Su Ťij vyhrála s převahou volby v listopadu loňského roku. Vojenský převrat přišel těsně předtím, než mohla její vláda zahájit druhý pětiletý mandát.
V prohlášení o tom v pondělí informoval bývalý americký vyslanec při OSN Bill Richardson. Dodal, že barmské úřady Fenstera propustily a předaly mu ho během jeho návštěvy v Barmě.
79 letý spolupracovník vězněné barmské vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij, Win Tchein, byl zatčen po únorovém převratu a je zatím nejpřísněji potrestaným z členů bývalé vlády.
V únoru v Barmě proběhl vojenský převrat. „Armáda v některých oblastech páchá zločiny hraničící s genocidou,“ říká ředitelka Barmského centra Praha Sabe A. Soe.
Su Ťij čelí již z dřívějška obviněním například z nelegálního dovozu vysílaček, šíření informací, jež vedly ke společenským nepokojům, či z porušování restrikcí spojených s šířením covidu-19.
„Je třeba jednat rychle. Příležitost zvrátit vojenský převrat se zmenšuje,“ uvedla před Valným shromážděním zmocněnkyně OSN pro Barmu Christine Schranerová Burgenerová..
Milice, často vyzbrojené loveckými zbraněmi, už týdny napadají armádu hlavně v oblastech u hranic. Někteří je kritizují, protože armáda na útoky odpovídá těžkými zbraněmi a ohrožuje obyvatelstvo.
Obhájci lidských práv proces kritizují. Obvinění proti političce jsou podle nich smyšlená a politicky motivovaná, aby už nemohla kandidovat v dalších volbách.