V v prvním roce vlády KSČ byla v zemi zakládána jednotná zemědělská družstva (JZD). Téměř nikdo se svých polností a zvířat nechtěl vzdát. Vladimírův Lakva se tak s agitátory dostal do sporu.
Karel Kukal mohl jako jediný z útěkářů o událostech z října 1951 vypovídat. „Velitel eskorty, která přivezla mrtvoly, řekl hrobníkovi, aby je zahrabal na cestě. Aby po nich lidi šlapali.“
Najednou je prezident mimo hru na jednotce intenzivní péče a politikové se jen pomalu z toho vzpamatovávají. Povolební vyjednávání, ač volby dopadly zcela jednoznačně, začalo váhavě.
Když se v prvých letech po sametové revoluci poměrně často volalo po zákazu, anebo aspoň nějakém omezení dědičky totalitní KSČ, padal často argument, že není třeba drastických gest.
Když byl Zdeněk Klíma kluk, bylo mu divné, že doma nemají skoro žádné věci, které by připomínaly rodinnou minulost. „Ptal jsem se maminky – a řekla, že její rodina o všechno přišla,“ vzpomíná.
Vzali mu statek, který patřil jeho rodině již od 18. století. Prošel vojnou, pracovním táborem a nakonec jej KSČ odsunula z domova. Tak zní část příběhu sedláka Josefa Jana Jehlíka.
Bez polibku se před listopadem 1989 neobešly především uvítací ceremoniály mezi vysoko postavenými komunistickými funkcionáři. Vžily se pro ně termíny jako „trojitý Brežněv“ či „dvojitý Chruščov“.
21. srpen se mezi nejdůležitější data zapsal hned dvakrát. Zatímco v roce 1968 přivezly „bratrskou pomoc“ tanky Varšavské smlouvy, o rok později už stříleli do demonstrantů domácí síly.
Praha||Mikuláš Kroupa, Martin Netočný|Historie|Příběhy 20. století
Životní příběh skauta Lukšíčka je drama o džentlmenovi, který v 50. letech vzal během výslechu „vinu“ na sebe, aby ochránil ostatní skauty z oddílu. Odseděl si šest let v uranových lágrech.
KSČ se v době první republiky profilovala jako antisystémová strana, která je schopná a ochotná existovat i jako paralelní, napůl ilegální struktura. Kudy vedla její cesta k moci?
Sviták absolvoval důstojnickou školu pohraniční stráže a několik let pak velel hlídkám na hranici s Rakouskem. Skončil ale pravomocným odsouzením za nedůsledné plnění služebních povinností.
Text poučení byl masově šířen. Vyšel jako příloha deníku Rudé právo nebo jako samostatná brožura ve vysokém nákladu. Několik debat s nejvyššími členy rady odvysílal také Československý rozhlas.
I prostředí Rudého práva, kterého byl do roku 1968 šéfredaktorem, mu nakonec přišlo málo levé, takže stál u zrodu vypjatě levicového časopisu Tribuna. Do čela Rudého práva byl postaven znovu v 1975.
Praha||Mikuláš Kroupa, Miloslav Lubas|Historie|Příběhy 20. století
V roce 1970 poslal královéhradecký soud do vězení tři mladíky: Jeníka, Doubka a Dolenského. Nejvíc dostal čtyřiadvacetiletý Miroslav Jeník – deset měsíců.
Únorem 1948 Československo nastoupilo cestu údajného „ráje na zemi“. Alespoň tak by se mohlo zdát z vystupování tehdejších komunistických představitelů po převratu.
Naděje, radost, úleva z nově nabyté svobody. Právě takové byly dny po skončení druhé světové války. Lidé se radovali, ale právě poválečná svoboda je jeden z mýtů soudobé historie.
Zemřel někdejší generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš. Komunistickému politikovi by bylo v srpnu 98 let. Jakeš byl jedním ze symbolů konce komunistického režimu v bývalém Československu.
Autor akce Kysilko serveru iROZHLAS řekl, že pro ni nemá žádné povolení, že jej kvůli časové tísni ani nesháněl. Předseda KSČM Vojtěch Filip ale podle svých žádné kroky proti organizátorům nechystá.
Před 70 lety vyvrcholil justiční vraždou Milady Horákové nejvýznamnější politický proces v komunistickém Československu. Jak dopadl na život jejích nejbližších?
Jak v pondělí řekl serveru iROZHLAS.cz zástupce sdružení Dekomunizace Michal Gregorini, problém s vyvěšením banneru měla pouze Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.
