Nový zákon umožní těžbu šedesátiletých namísto osmdesátiletých porostů. Krajský ředitel Lesů ČR František Holenka si od toho slibuje rychlejší výměnu smrkových monokultur za šetrnější dřeviny.
„V poslední době je velký problém se smrkovým chvojím, protože smrky byli napadené kůrovcem a lesy se vysazují nové,“ říká vedoucí pohřební služby v Přerově.
Podnik se stará skoro o čtyři tisíce hektarů a pořád ještě plně nezpracoval dopady kůrovcové kalamity. „Zbývá nám nějakých zhruba 260 hektarů,“ říká jednatel jihlavské správy městských lesů.
Pracovníky Lesů města Olomouce zaměstnávají poslední práce po kůrovcové kalamitě. Začali v lesích opravovat některé mosty a cesty poničené těžkou technikou při kalamitní těžbě.
S Michalem Bolvárim přicházíme k pokácenému stromu. K čemu slouží? „My lesníci tomluhle říkáme lapák. Je to pokácený smrk, do kterého bude kůrovec nalétávat,“ popisuje Bolvári.
Podle pěstitelů se dá předržet do podzimu zhruba třicet procent sazenic, a to jen listnatých stromů. Ostatní už nesplní kvalitativní normu a budou neprodejné.
„Náklady zelené transformace jsou sice vysoké, ale mnohem menší než náklady nicnedělání,“ řekl v rozhovoru pro Český rozhlas Plus šéf organizace Fakta o klimatu Ondráš Přibyla.
Péče o mladé stromky, které byly vysázeny po kůrovcových kalamitách, přetěžuje rozpočty drobných obcí. Na práce najímají brigádníky i firmy se speciální technikou.
Lesy, které před pěti lety zdevastoval kůrovec, postupně ožívají. Vyplývá to ze zjištění jihočeských vědců, kteří při výzkumu objevili bohatá společenstva rostlin i hmyzu včetně ohrožených druhů.
Těžba kůrovcového dřeva teď tvoří jen šest procent celkové těžby v regionu. Pokud by se kůrovec měl znovu vracet, mají Lesy ČR připravené tisíce lapáků.
Po kůrovcové těžbě se na pasekách objevují kriticky desítky chráněných živočichů a rostlin. Biologové to zjistili při monitoringu na pětačtyřiceti lokalitách v jižních Čechách.
Kůrovcová kalamita a sucho poznamenaly v uplynulých letech lesy v Česku více než v jakékoli jiné evropské zemi. Lesy často vlastní mnoho drobných vlastníků, což komplikuje obnovu lesních holin.
Česká inspekce životního prostředí udělila pokutu v hodnotě 3,5 milionu korun. Soud ale připomněl, že inspekce státnímu podniku kladla k tíži spíše to, že svou nečinností přispěl k rozšíření kalamity.
V Pardubickém kraji zmizely celé lesy. Kácení stromů zapříčinil kůrovec, který se v lesích přemnožil. Majitelé se snaží škody postupně nahradit a sázení nových stromků teď nabírá na tempu.
Takzvané kůrovcové souše stále zabírají část plochy lesů na Vysočině. Jejich majitelé přitom mají od nového roku znovu povinnost je bez prodlení odstraňovat.
Michal Zaruban se svými pomocníky, koňmi Huronem a Áronem, stahují dřevo z těžko přístupných svahů, jen kousek od černé sjezdovky v Říčkách v Orlických horách.
„Prvním krokem bude jistě setkání se zaměstnanci ředitelství podniku a následně se širším vedením. Já v tuto chvíli, jak jsem avizoval, nechystám významnější personální změny,“ říká Šafařík.
Borovice teď napadá nejen lýkožrout borový, ale také vrcholkový a Orthotomicus. Jejich dalšímu rozšiřování by měl zabránit výzkum jihočeských vědců. Snaží se vytvořit metodiku ochrany.
Klikoroh borový ničí sazenice na pasekách po kůrovcové těžbě po celé republice. Lesníci v posledních čtyřech letech vysázeli miliony stromků. Brouk má tak dostatek potravy a rychle se množí.