Izrael se snaží narušit vazby Hizballáhu na širší šíitskou komunitu už delší dobu. Nálet na banku s pobočkami po celém Libanonu měl zřejmě podkopat důvěru mezi členy Hizballáhu a ostatními šíity.
Nejnovější protest na hranici následoval jen několik hodin poté, co Srbsko oznámilo, že uvedlo svou armádu do stavu nejvyšší pohotovosti po týdnech stoupajícího napětí mezi Bělehradem a Prištinou.
Obě strany už dříve oznámily, že při střetech v oblasti zahynuli nejméně dva arménští bojovníci a jeden ázerbájdžánský voják, což vyvolalo obavy z nové války, poznamenala AFP.
Praha/Kyjev||Lenka Kabrhelová, Pavel Vondra, Dominika Kubištová|Zprávy ze světa|Vinohradská 12
Napětí mezi Západem a Ruskem kvůli Ukrajině trvá. Jak se vyznat v protichůdných tvrzeních ohledně stahování ruských jednotek od hranic Ukrajiny i možnosti „bezprostředního“ útoku?
3:20
Moskva / Kyjev||Ivana Milenkovičová, and|Zprávy ze světa|Od stálého zpravodaje
Nevybíravá mluva, výhrůžky a urážky na konto Kyjeva zaznívají ve většině nejsledovanějších publicistických pořadů na obrazovkách ruských státem kontrolovaných kanálů, a to už osm let.
Do akce by se podle stanice BBC mohlo zapojit až 30 tisíc ruských vojáků. Podle Severoatlantické aliance jde o nejmasivnější rozmístění ruských sil v Bělorusku od konce studené války.
Cílem amerického prezidenta je zvrátit agresi Moskvy tím, že ruské plány odhalí veřejnosti. NYT si ale klade otázku, zda to naopak nevede k povzbuzení Putina, aby situaci kolem Ukrajiny dál eskaloval.
V článku „Válka nervů! Jak Západ zvyšuje sázky na Ukrajině“ píše o zesilujícím napětí například ruský list Komsomolskaja pravda. Tvrdí, že „západní politici tlačí Kyjev do opravdové války s Ruskem“.
„Turecko se bohužel angažuje v jednostranných akcích a provokacích a vyostřilo svoji rétoriku vůči Evropské unii, členským státům a evropským lídrům,“ uvádí se v přijatých závěrech summitu.
Britská vláda je teď postavena před otázku, zda posílit vojenskou přítomnost v oblasti v zájmu zajištění bezpečnosti dopravy anebo žádné další vojenské lodě do této oblasti neposílat.
Kvůli pokračujícímu napětí na Blízkém východě si íránský prezident telefonoval s francouzským prezidentem Macronem. Ujistil jej, že si Írán válku s nikým nepřeje.
Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny oznámila, že Kosovo a Srbsko zpomalují elektrické hodiny napříč Evropou. Podle Vratislava Ludvíka je to prý trochu nafouknutá bublina.
Ukrajina podnikla pokus o diverzi na Krymu, protože si nepřeje nebo není schopna plnit minské mírové dohody. Na schůzi ruské bezpečnostní rady svolané dnes na sevastopolské letiště Belbek to řekl ruský prezident Vladimir Putin. Uvedl ale, že Rusko nehodlá s Ukrajinou kvůli incidentu přerušit diplomatické styky. Rusko poloostrov Krym před dvěma lety anektovalo.
Dvě třetiny lidí si myslí, že napětí mezi Čechy a cizinci je velmi nebo poměrně silné. Je to výrazně vyšší podíl než v předchozích letech, kdy podobně vnímala vztahy s cizinci zhruba polovina veřejnosti. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM. Situace podle ní souvisí s uprchlickou krizí.
Mladý Palestinec najel v pondělí autem do lidí na autobusové zastávce v Jeruzalémě. Zranil přitom 14 lidí. Útočník pocházel stejně jako mnozí před ním z východního Jeruzaléma. Tyto Izraelem anektované arabské čtvrtě jsou často zdrojem neklidu. Přispívají k němu i sionistické organizace, které v arabských částech města usazují židovské rodiny. Jejich aktivity odmítají Palestinci i mnozí Izraelci, oporu ale mají v izraelských úřadech.
Izraelská armáda vtrhla ve čtvrtek do nemocnice Al-Ahlí v palestinském Hebronu. Dvacítka vojáků převlečených za Palestince přišla nad ránem zatknout pacienta, který údajně před dvěma týdny zaútočil nožem na židovského osadníka. Převlečení vojáci předstírali, že přivážejí na invalidním vozíku rodící ženu. Při zatýkání podezřelého pak na nemocničním pokoji zastřelili jeho bratrance. Podobné situace udržují v nejproblematičtějším palestinském městě neustálé napětí.
Konec s naváděním k násilí. To žádají americký ministr zahraničí John Kerry a izraelský premiér Benjamin Netanjahu, kteří se sešli k jednání v Berlíně. Nejnovější vlnu násilí zatím nezastavila ani zpřísněná bezpečnostní opatření přijatá izraelskými bezpečnostními složkami. I dnes izraelská policie zasahovala ve městě Bejt Šemeš západně od Jeruzaléma po napadení mladého ortodoxního Žida nožem.
Hnutí Hamás a další radikální skupiny vyzvaly Palestince k mohutným demonstracím. Po dnešní polední modlitbě se mají lidé na Západním břehu vydat na pochod proti izraelským vojenským stanovištím. Palestinský prezident Mahmúd Abbás naopak přislíbil snahu o zmírnění napětí.
Boje mezi proruskými separatisty a vládními vojsky na jihovýchodě Ukrajiny zřejmě opět zesilují, navzdory trvajícímu příměří. Podle ukrajinské armády zahynulo za poslední den v oblasti Doněcku pět vojáků a nejméně devět povstalců.
OSN vyšle na Ukrajinu další pozorovatele, kteří mají dohlížet na dění v zemi. Rusko varovalo, že vláda v Kyjevě nemá situaci pod kontrolou a že je připraveno chránit zájmy ruskojazyčných obyvatel Ukrajiny. Podle zmocněnce OSN pro lidská práva jsou to zbytečně silná slova.
Na izraelsko-libanonských hranicích roste napětí. Příslušník libanonské armády tam zastřelil hlídkujícího izraelského vojáka. Střelbu směrem do libanonského území následně Izraelci opětovali.
Ruský parlament chystá zákony zpřísňující pobyt cizinců v zemi. Důvodem je rostoucí národnostní napětí mezi nelegálními přistěhovalci a místními obyvateli. Zákon by měl například zlikvidovat takzvané gumové byty, ve kterých bývá oficiálně přihlášeno někdy i 200 lidí.
Atmosféra v Ústavu pro studium totalitních režimů je stále napjatá. Další personální změnou je odvoláním ředitelky Archivu bezpečnostních složek Zlatuše Kukánové. Nová šéfka ústavu Pavla Foglová navíc mluvila o výsledcích hospodaření ÚSTRu před šestičlennou radu. Ústavu prý chybějí prostředky na prosincové výplaty.
Severokorejské raketové základny jsou v pohotovosti. Jižní Korea tvrdí, že zaznamenala zvýšenou aktivitu především okolo raket středního a dlouhého doletu.
Albánie udělí občanství všem lidem s albánským původem. Slíbil to premiér balkánské země Sali Beriša u příležitosti oslav stoletého výročí nezávislosti země na Osmanské říši. Berišovo ujištění může zvýšit napětí s albánskými sousedy.
Turecký prezident Abdullah Gul vyzval mezinárodní společenství, aby začalo jednat v Sýrii. Podle něj se v sousední zemi odehrávají nejhorší možné scénáře. Turecká vláda je podle něj v neustálém kontaktu s armádou a udělá vše proto, aby ochránila své hranice. Po dopadu minometových granátů ze Sýrie na turecké území, odpovídá Turecko už šestým dnem střelbou.