Asteroid, který dostal název 2023 BU, bude blíže Zemi, než jsou například geostacionární družice. Ty se nacházejí ve výšce přes 35 tisíc kilometrů od Země.
Na Mezinárodní vesmírnou stanici se dostala první soukromá výprava. Kam se ještě lidstvo podívá? Odpovědi hledá popularizátor kosmonautiky Dušan Majer.
Nová planeta obíhá kolem hvězdy AB Aurigae ve vzdálenosti asi 90 astronomických jednotek, tedy 90krát dál než Země kolem Slunce. A asi třikrát dál než nejvzdálenější planeta naší soustavy Neptun.
„V následujících dnech můžeme časně ráno, okolo 6.30, vyhlížet velice nízko nad jihovýchodním obzorem trojici planet: Venuši, Mars a Merkur,“ uvedl Horálek.
Tišší prostředí pak podle vědců přispělo k tomu, že jejich přístroje dokázaly zaznamenat i velmi slabá zemětřesení, která jindy kvůli hlučnosti změřit nelze.
Studii o objevu publikoval časopis Nature Geoscience. Vědci v nízkotlaké komoře simulovali podmínky Marsu, kde je hustota atmosféry zhruba 150krát nižší než v případě Země.
Carnegieho institut požádal veřejnost o pomoc s vymyšlením jmen. Podmínkou je, že musí být pojmenovány po velikánech ze severské, galské nebo inuitské mytologie.
Planeta je zhruba osmkrát masivnější než Země. K2-18b obíhá kolem malého červeného trpaslíka. Je součástí souhvězdí lva a od Země je vzdálená 110 světelných let.
K současným třem bilionům stromů, jež na Zemi jsou, by bylo podle vědeckých výpočtů třeba přidat další bilion. Studie navíc přichází i s návrhem míst, kde by se nové lesy měly objevit.
Nahrávky vybere mezinárodní porota ze zvuků, které můžou lidé z celého světa až do 20. května nahrávat na web časopisu Vesmír. Zvuky musí být maximálně 30 sekund dlouhé a do 10 MB velikosti.
Účastníci jedné ze dvou letošních antarktických expedic Masarykovy univerzity měli za úkol především uklidit okolí stanice, kterou si univerzita nově pronajala.
Metoda se nazývá solární geoinženýrství. Lze ji provádět různými způsoby, ale nejpravděpodobnější je rozprašování oxidu siřičitého do atmosféry, podobně jako to dělají například sopky.
Sonda, která na konci ledna oslavila 15 let na povrchu rudé planety, měla plánovanou životnost 90 dní. Tu ale o několik řádů překonala a hlásit se Zemi kvůli prachové bouři přestala až loni v červnu.
Úkaz bude možné pozorovat téměř na všech hvězdárnách v Česku, ale jen v případě příznivého počasí. Lepší podívanou nabídnou podle astronomů ty hvězdárny, které mají dobrý západní obzor.
Vysoká produkce a konzumace masných produktů zatěžuje planetu a vědci i aktivisté dlouhodobě varují před dopady na klima. Řešením má být větší důraz na rostlinnou stravu.
„Když se podíváte na mapu Marsu, záhy si povšimnete, že se na jeho povrchu nachází řada ‚bradavic‘. Naznačují, že tam vznikly hory sopečnou činností,“ vysvětluje Petr Brož.
Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku NASA chce v roce 2022 vyzkoušet, jak by se v případě nebezpečí dalo zabránit srážce Země s planetkou.
Ze závěrů britské studie vyplývá, že smažení pomáhá ochlazovat planetu. Do atmosféry se totiž při smažení dostávají mikročástice, které pomáhají utvářet mraky.
Američtí astronomové objevili novou planetu typu super-Země. Je to těleso, kde by ze všech zatím objevených exosolárních planet ve Vesmíru mohl být život, podobný našemu.
Astronomové objevili soustavu planet, na kterých by mohl být život. Před malou chvíli to oznámila NASA. Tři planety leží v takzvané obyvatelné zóně od chladného červeného trpaslíka, který je součástí souhvězdí Vodnáře. Na jejich povrchu by mohly být oceány. Soustava leží 40 světelných let od našeho Slunce. „Tři z nich jsou v obyvatelné zóně, které si můžeme ve srovnání se sluneční soustavou představit jako Venuši, Zemi a Mars,“ vysvětlil ve vysílání Českého rozhlasu astronom z Akademie věd České republiky Pavel Suchan.
Astronomové doslova za humny Sluneční soustavy objevili planetu přibližně o hmotnosti Země, která obíhá kolem své hvězdy Proxima Centauri v takzvané obyvatelné zóně, a na které by tedy mohla být tekutá voda. Oznámila to dnes Evropská jižní observatoř (ESO), jejíž dalekohledy, mimo jiných zařízení, vědci při objevu použili. O události podrobně informuje prestižní vědecký časopis Nature.
Dva američtí astronomové tvrdí, že našli novou, devátou planetu naší sluneční soustavy. Kolem Slunce prý těleso, kterému říkají Planeta Devět, obíhá ve vzdálenosti dvacetkrát větší než Neptun, dosavadní oficiálně poslední planeta naší soustavy.
Ve Sluneční soustavě by měly být nejméně dvě další planety. S překvapivým objevem přišel tým španělských a britských astronomů. Na existenci relativně velkých planet usuzují z podivného chování jiných těles obíhajících v mrazivých a temných končinách sluneční soustavy daleko za drahami Neptunu a Pluta.
Lidé po celém světě dnes mohou pozdravit NASA. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír vyzývá u příležitosti Dne Země obyvatele naší planety, aby se vyfotili a snímek umístili na jednu z pěti sociálních sítí. NASA potom ze snímků složí mozaiku modré planety a příští měsíc ji zveřejní.