Bilion nových stromů pro Zemi. Švýcarští vědci přišli s návrhem, jak zmírnit klimatickou krizi
S inovativním způsobem boje proti hrozbě klimatické změny přichází nová studia švýcarských vědců. Mělo by se jednat o vysazení asi jednoho bilionu stromů, které by doplnily současné tři biliony, jež na naší planetě jsou. Studie, která vyšla v časopise Science, zmiňuje i konkrétní státy, v nichž by mohly být stromy vysázeny.
Nové stromy by mohly podle vědeckých výpočtů snížit obsah oxidu uhličitého v atmosféře o 25 procent. To by odpovídalo snížení na úroveň, kterou lidstvo již sto let nezažilo, píše server Live Science. Navrhované řešení je zdaleka největším a nelevnějším řešením klimatické krize, doplňují autoři.
„Toto kvantitativní vyhodnocení ukazuje, že obnova lesů není jen jedním z řešení v oblasti změny klimatu, ale je jeho hlavním řešením,“ říká k výsledkům spoluautor studie Thomas Crowther, klimatolog ze Švýcarského federálního technologického institutu v Curychu pro britský deník The Guardian.
Jak předejít změně klimatu a ochladit Zemi? Vědci navrhli simulovat vulkanickou činnost
Číst článek
Sám si podle svých slov myslel, že obnova lesů nebude v boji proti klimatickým změnám tak důležitá, jak výzkum ukázal. Výhodou podle něj je, že výstavba stromů představuje okamžitě proveditelné řešení, které je možné provést kdekoli na planetě.
Iniciativy na vysazování stromů již existují – například Bonn Challenge, jejímž cílem je obnovit na 350 milionu hektaru lesů do roku 2030, připomíná The Guardian.
Nové lesy o rozloze USA
Nové stromy mají navíc tendenci využívat z atmosféry více oxidu uhličitého než starší stromy, přičemž nejvyšší potenciál pro zachytávání bezbarvého plynu mají v tropických oblastech. Crowther by za největší úspěch považoval, kdyby díky výsledkům studie bylo vysázeno více stromů v Brazílii. „To by bylo úžasné,“ doplnil.
Studie přichází i s plánem, kde by se nové lesy mohly nacházet. Jedná se o rozlohu zhruba devíti milionů kilometrů čtverečních, což téměř odpovídá velikosti Spojených států. Jedná se konkrétně o šest států – Rusko, Spojené státy, Kanadu, Austrálii, Brazílii a Čínu. Vše bylo vypočítáno tak, aby nové stromy neohrozily ekonomiku, zemědělství nebo urbanizaci zmíněných zemí.
Podle Crowthera představují výsledky novou příležitost, aby si státy uvědomily, že mohou věci vysázením stromů napravit. Většina zemí totiž neplánuje obnovovat lesy v takové míře, v jaké je to podle studie potřeba.
Vědci naměřili nejvyšší koncentraci oxidu uhličitého v historii, země vyhlašují stav klimatické nouze
Číst článek
Než stromy dorostou
Efekt by však nebyl okamžitý; sám Crowther přiznává, že by trvalo dekády, než by nové stromy a z nich vzniklé lesy „vyrostly a dosáhly svého potenciálu“ čistit atmosféru od oxidu uhličitého. „Je nesmírně důležité zachovat již existující lesy, prosazovat i další řešení a pokračovat ve vyřazování fosilních paliv, abychom nebezpečné změněn klimatu zabránili,“ říká klimatolog.
Ne všichni se zveřejněnou studií ale souhlasí. Podle profesora Simona Lewise z Londýnské univerzity by trvalo stovky let, než by ke kýženému výsledku došlo. Další vědci upozorňují, že při případném vysazování je třeba se vyhnout monokulturním plantážovým lesům a respektovat místní a domorodé obyvatele v místech, kde by mohly nové lesy vzniknout.
Švýcarští vědci k výsledkům, které zveřejnili v časopise Science, došli porovnáním 80 tisíců lesů, které zkombinovali s Google Earth Engine. To jim umožnilo vytvořit prediktivní model efektivního pokrytí planety novými stromy.
