Astronomové zřejmě poprvé spatřili planetu ve fázi vzniku. Objev může změnit domněnky o jejich zrodu
Vědcům se zřejmě podařilo objevit v hlubokém vesmíru planetu, která se právě rodí. Dokázali ji dokonce přímo spatřit díky Hubbleovu teleskopu a pozemní observatoři na Havaji. Rodící se planeta je devětkrát hmotnější než Jupiter a obíhá velmi daleko od své hvězdy. Objev zveřejnil časopis Nature Astronomy.
Nová planeta obíhá kolem hvězdy AB Aurigae ve vzdálenosti asi 90 astronomických jednotek, tedy 90krát dál než Země kolem Slunce. A asi třikrát dál než nejvzdálenější planeta naší soustavy, tedy Neptun. Celá soustava pak leží asi 530 světelných let od Země.
Vědci znají už tisíce planet kolem jiných hvězd, ale tohle je jedna z teprve asi tří desítek, které se podařilo objevit pomocí přímého zobrazení, je tedy na snímcích skutečně vidět – i když tam není žádný detail a je to jen takový hustší shluk v prachovém disku kolem mladé hvězdy.
NASA zvolila snímkem dne fotografii českého astronoma Horálka. Je to už podruhé tento měsíc
Číst článek
Pokud se objev skutečně potvrdí, bude to první planeta, kterou vidíme takto ve fázi zrodu.
Neobvyklé místo vzniku
Podle vědců je objevená planeta neobvyklá místem svého vzniku v soustavě, protože podle nejběžnějšího modelu toho, jak pravděpodobně vznikla třeba naše sluneční soustava, by v oblastech takto vzdálených od domovské hvězdy neměl podobně velký plynný obr vůbec vzniknout.
Tento model počítá s tím, že se postupně srážejí a spojují částečky prachu a z nich vznikne jádro planety, které k sobě přitáhne plyn z okolí.
„Tento proces ve vnějších oblastech soustav musí být docela rychlý, aby byl dostatek materiálu ke vzniku těchto těles. A aby vznikly planety, které jsou podobné jako náš Jupiter, tak jádra protoplanet musí být hodně velká, aby svou gravitací dokázala přitáhnout ještě další plyn a udržet si ho,“ popisuje Marek Skarka z Astronomického ústavu Akademie věd.
Nový poznatek o vzniku planet
Jenže takhle daleko od hvězdy není hmota v protoplanetárním disku dost hustá, takže není možné, aby se tak hmotný objekt vytvořil dostatečně rychle – dřív než tlak slunečního záření plyn vytlačí pryč a plynný obr už se nemá z čeho zformovat
Státy neplní závazky pařížské dohody, skleníkové plyny dále rostou. Země se může stát i neobyvatelnou
Číst článek
Vysvětlení tak spočívá v alternativní a méně obecně přijímané teorii takzvané gravitační nestability.
„V discích okolo mladých hvězd mohou vznikat planety tak nějak samy o sobě, kdy vznikne v disku nějaký zhustek, který svou vlastní gravitací začne kolabovat a nabaluje na sebe další materiál. Tenhle způsob vzniku planet vlastně připomíná vznik samotných hvězd,“ shrnuje Skarka teorii.
Podobný proces by byl rychlejší a umožnil by takto hmotné těleso zformovat dostatečně rychle. Objev planety AB Aurigae b tak výrazně rozšiřuje naše znalosti o tom, jak se planety rodí.
„Je to velmi důležitý objev, protože pokud se to potvrdí, tak mám jasný důkaz toho, že planety mohou skutečně vznikat tímto způsobem u hvězd, které mají hmotné disky,“ uzavírá Marek Skarka z Astronomického ústavu AV s tím, že se oba modely nemusí navzájem vylučovat, ale mohou být oba platné v závislosti na konkrétních podmínkách.
