Podrobnosti možné dohody jsou nejasné. Zatímco zdroje Reuters hovoří o krátkém příměří a výměně několika rukojmích, Wall Street Journal píše o až 60denním klidu zbraní a propuštění 30 rukojmí.
„Po obnovení kontaktu po několika týdnech s osobami pověřenými ochranou vězňů se ukázalo, že v oblasti na severu Pásma Gazy, která je pod izraelskou palbou, zemřela jedna žena,“ uvedl mluvčí Hamásu.
Spojené státy, Katar a také Egypt se snaží zprostředkovat klid zbraní mezi Izraelem a Hamásem. Podle různých zdrojů Hamás drží v zajetí stále zhruba 100 izraelských rukojmích.
Sinvár snad věřil, že vpád do Izraele bude úspěšný. Elita Hamásu už dělila Izrael na okupační úseky. Také se mluvilo o tom, že se spoléhal na vyvolání regionální války, do které by se zapojili další.
„Asi bude hodně záležet na novém vůdci, kdo to bude a jakou nastaví linii. Jestli to bude jeho bratr Mohammad Sinvár, tak tam ta linie bude velmi tvrdá,“ říká Libor Kutěj z Univerzity obrany.
„Určitě to otevře lepší příležitost pro nějakou dohodu. Ve vzduchu je trochu optimismu, ale nikdy nevíte,“ myslí si Matan, který se s kamarádem sešel o víkendové noci v centru Tel Avivu.
„Na začátku roku 2023 jsme začaly stále častěji vídat podivné věci. U hraničního plotu se začali objevovat členové Hamásu převlečení jako farmáři, pozorovatelé ptáků a popeláři,“ říká jedna z vojákyň.
„Rukojmí poutali do řetězů, mučili je, nechali hladovět a surově bili,“ vzpomíná na hrůzy, které zažila v zajetí Hamásu, jedna z osvobozených rukojmích. Její manžel v Gaze stále zůstává.
Izraelský premiér považuje vojenskou kontrolu nad sto metrů širokým pásem za klíčovou a podmiňuje tím jakoukoliv dohodu o příměří. Vše zásadní o Filadelfském koridoru shrnují otázky a odpovědi.
Sobotním protestům předcházela v pondělí generální stávka a minulou neděli neméně rozsáhlé demonstrace v reakci na nalezení šesti mrtvých rukojmích v tunelu na jihu Pásma Gazy.
„Rozhodnutí Benjamina Netanjahua osvobodit zajatce vojenským nátlakem místo dosažením dohody znamená, že se vrátí ke svým rodinám v rakvích,“ uvedl mluvčí ozbrojeného křídla Hamásu Abú Ubajdá.
Stávka má zvýšit tlak na premiéra Benjamina Netanjahua, podpořil ji i lídr opozice Jair Lapid. Část protestujících se již v neděli shromáždila před parlamentem, kde zasedl bezpečnostní kabinet.
Šestici podle izraelských sil zabil Hamás krátce, možná i jen den či dva, předtím, než je vojáci nalezli. Armáda uvedla, že neměla k dispozici přesnou polohu rukojmích.
Izraelská armáda v úterý osvobodila dalšího z 251 rukojmích unesených při teroristických útocích loni 7. října. Dvaapadesátiletý muž byl převezen do nemocnice a jeho zdravotní stav je dobrý.
Nalezení těl nejméně pěti mužů, které do Pásma Gazy odvlekli palestinští ozbrojenci při teroristickém útoku Hamásu loni 7. října, krátce předtím potvrdily také jednotlivé kibucy, odkud muži pocházeli.
„Je strašně smutné, že děti jsou tam přes 300 dnů. Celý svět, včetně Hamásu, by měl pochopit, že Ariel a Kfir nejsou pro Hamás nepřáteli. Nejsou nepřáteli pro nikoho,“ říká příbuzný.
Umírněný politik a diplomat, „ten rozumný“ z dvojice lídrů Hamásu. Takové přídomky ověnčují Ismáíla Haníju. Figuroval ale také na seznamu teroristů a byl na něj vydaný zatykač pro válečné zločiny.
Podle izraelského armádního rozhlasu patřila těla šestapadesátileté učitelce v mateřské školce Maye Gorenové, vojákovi v záloze a dvěma vojákům z povolání padlým v boji během útoku 7. října.
Palestinští ozbrojenci drží v Pásmu Gazy 116 rukojmích. Ještě minulý týden vysoký představitel palestinského hnutí Hamás stanici CNN řekl, že nikdo neví, kolik rukojmí je stále naživu.
Hamdán také vysvětlil, proč Hamás, který USA a EU považují za teroristickou organizaci, odmítl návrh dohody o příměří. Izrael nejprve musí přistoupit na úplné zastavení bojů.
Sobotní zásah izraelských vojáků je největší svého druhu na záchranu rukojmích od vypuknutí nynější války. Ta se rozhořela právě po útoku teroristů z palestinského hnutí Hamás z loňského října.
Více než třetina rukojmích, kteří jsou stále v zajetí palestinských ozbrojenců v Pásmu Gazy, je zřejmě po smrti. S odvoláním na úterní odhad izraelské vlády o tom píše agentura Reuters.
Biden požádal i palestinské hnutí Hamás, aby nabídku přijalo. To ve svém prohlášení uvedlo, že izraelskou nabídku vnímá pozitivně a je připraveno o ní jednat.
Někteří protestující v Tel Avivu drželi fotografie vojaček, jenž se tento týden objevily na videu z doby krátce po jejich únosu během útoku Hamásu na Izrael z loňského 7. října.