Chod buňky se obvykle porovnává k živému velkoměstu. Nachází se v něm mnoho budov, v případě buněk jde o tzv. organely, které plní řadu rolí. Potřebují si proto posílat mezi sebou různé molekuly.
Prostředí ostrova James Rosse vědci z Masarykovy univerzity dlouhodobě pozorují, protože je v mnohem unikátní. „Zvláště posledních dvacet třicet let jsou změny markantně vidět,“ přibližuje vědec.
Agentura JAXA slíbila sdělit další podrobnosti na tiskové konferenci. V živém přenosu informovala o výšce, rychlosti a poloze modulu bez lidské posádky.
Zatím největší genetická studie „magických“ hub ukazuje, že se vyvinuly před 65 miliony let a prohlubuje naše znalosti o jejich psychoaktivních sloučeninách.
Vesmírné středisko SaxaVord funguje na místě dřívější základny letectva na ostrově Unst, který je nejsevernější částí Shetlandských ostrovů a nejsevernějším obydleným územím Spojeného království.
Kriminalistiký ústav má odborné pracoviště Speciální biologie. Vědci tam dokáží určit dobu úmrtí nebo odhalit stopy tělesných tekutin. Pomáhá jim k tomu modré světlo nebo dokonce hmyz a rostliny.
Experti z Akademie věd zjistili, že chronický zánět urychluje vznik rakoviny. Teď chtějí mechanismus popsat a pochopit, a tím léčbu tohoto onemocnění zpřesnit a lépe zacílit.
Při běžném vyšetření lékař vidí hlasivky jen z jednoho úhlu, nikdy ne zespodu nebo z boku. Nepomůže například ani počítačová tomografie, protože neumí zachytit rychlé kmitání hlasivek.
Naklonování ovce Dolly otevřelo cestu bezprecedentnímu výzkumu možností genetické manipulace chovných zvířat. Metoda je teoreticky použitelná i v případě člověka, a budila proto značné kontroverze.
Jejím úkolem bude studovat takzvaný sluneční vítr, tedy proud částic vycházejících vysokou rychlostí ze Slunce, které mají velký vliv i na planetu Zemi. Způsobují totiž ionizaci atmosféry.
„Katetr se díky kryoenergii přimrazí do místa, kde má energii aplikovat. Mražení samo působí destrukci,“ vysvětluje kardiolog Nemocnice na Homolce, který dokončil zákrok u třetího pacienta v Česku.
„Tímto způsobem můžeme dopravit léčivo přímo k rakovině, jenom na místo, kde působit má,“ vysvětluje Milan Vrábel z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.
Odborníci doufají, že mise odhalí stopy po temné hmotě a temné energii. Tyto dva jevy jsou pro kosmologii záhadou, odhaduje se však, že mají zásadní vliv na celý vesmír.
Studie podle ní ukázala zatím jen to, že mikroplasty mění složení bakterií v těle statisticky významným způsobem. Jak a jak moc to působí na zdraví, teprve zbývá vyzkoumat.
Nová studie od vědců ze Stanfordovy univerzity je první, která odhaluje, jak magnetická stimulace léčí těžkou depresi. Až dosud ale lékaři a výzkumníci nechápali, jak přesně technika ovlivňuje mozek.
James Lovell před časem řekl Českému rozhlasu, česká duše k průzkumům vesmíru zkrátka asi tíhne. Na dalším z řady primárně amerických vesmírných programů se bude tedy Česko už přímo podílet.
Titanové klouby, kosti nebo zuby z 3D tiskárny, i takové implantáty už lékaři v praxi využívají. Na Fakultě stavební Českého vysokého učení v Praze se teď zaměřili na ideální povrch implantátu.
„Určování polohy atomů v krystalech všech druhů materiálů má zásadní význam pro náš každodenní život. Ovlivňuje nejen funkci léků, ale třeba také vývoj nových součástek pro počítače,“ uvádí Palatinus.
Zdigitalizovanou lidskou vůni vědci vidí v podobě grafu. U vystresovaného člověka je na grafu mnohem víc výkyvů. A vědci se snaží přijít na to, co jednotlivé aspekty pachu znamenají.
U zdravého člověka by měla být hodnota glykémie, tedy cukru v krvi, do 5,6. Dostane-li se přes hodnotu sedm, jde už o diabetes 2. typu. Odborníci z laboratoře ale stále častěji vídají i prediabetes.
Cílem mise je prozkoumat planetární soustavu Jupiteru a jeho tři ledové měsíce. Sonda je vybavena deseti přístroji včetně optických kamer, spektrometrů či čidel elektrického a magnetického pole.
„Máme spolupráci s Mezinárodním úřadem pro míry a váhy v Paříži. Každá země přispívá svými hodinami do výpočtu světového koordinovaného času,“ popisuje odborník.
Vědci z centra BIOCEV ve Vestci u Prahy pokročili ve vývoji léku proti vzácné a smrtící amébě Naegleria fowleri, která napadá mozky ryb a může nakazit i člověka.