‚Může dojít k dalším erupcím.‘ Brněnští vědci zkoumají lávu z islandských vulkánů
I neaktivní vulkán se může probudit a začít chrlit lávu. U kterého to ale hrozí? Vědci z Vysokého učení technického v Brně se to rozhodli zjistit. Vydali se proto do islandského Grindavíku. Toto rybářské městečko totiž poslední měsíce opakovaně ohrožují erupce lávy. Brněnští experti nabrali vzorky a pomocí nich zjistili, že se můžou probudit i jiné vulkány.
Vědci na vzorcích z islandské lávy chtějí zkoumat, jestli je neaktivní vulkanický systém Fagradalsfjall propojený s aktivním systémem Svartsengi. „Protože poznáním tady tohoto propojení dokážeme třeba i predikovat, jak se ty erupce budou dále vyvíjet,“ vysvětluje Lukáš Krmíček z Ústavu geotechniky Fakulty stavební Brněnského vysokého učení technického.
Vědci vzorky zkoumají už nyní, a to konkrétně tak, že kousky lávy nařežou na malé kousky, které dále mohou zkoumat a zpracovávat.
Doktorand Marek Brabec v menší technické místnosti, kde stojí cirkulárka. Právě s ní řežou vzorky. „Máme vyhotovený vzorek a zkusíme, co vydrží v lisu při zatěžování,“ popisuje postup.
Při tomto testu akademici zjistí maximální sílu, kterou mohou následně srovnávat se vzorky z jiných lokalit. Zároveň mohou drobné části zkoumat pod mikroskopem. „Teď už skutečně vidíme jednotlivé minerály, které se v té lávě nacházejí,“ říká Krmíček.
Zkoumání iontů
Na laboratorní sklíčko nakreslil výzkumník i tři červené tečky. V těchto místech se totiž nachází důležitý materiál olivín, který dále chtějí studovat pomocí chemických metod.
„Sklíčko si umístíme do uzavřené komory, zaostříme laserový svazek na místa, kde je olivín a ten postupně odprášíme,“ popisuje proděkanka chemické fakulty Michaela Vašinová Galiová. „Z odprášených částic si vytvoříme ionty, ty od sebe musíme oddělit, a když je máme oddělené, tak je spočítáme, abychom věděli, jaký obsah daného prvku ve vzorku je. Potom můžeme mezi sebou porovnávat,“ dodává.
A takto vědci zjistili, že vzorky z vulkanického systému Svartsengi, který zalil lávou část Grindavíku, jsou podobné vzorkům ze systému Fagradalsfjall. Jsou tedy propojené. Fagradalsfjall je teď neaktivní.
Zjištění brněnských vědců ale upozorňuje na to, že se to může opět změnit. „Ta aktivita v rámci systému Fagradalsfjall nemusí být u konce. A může tam dojít k dalším erupcím,“ zdůrazňují.
V okolí Grindavíku jsou ale tři další spící vulkanické systémy. Jestli jsou taky propojené a mohly by se probudit, by vědci rádi zjistili v dalších výzkumech.
