Evropská komise navrhuje jednotný výpočet společného základu daně pro právnické osoby

V budoucnu by mohlo dojít k harmonizování společného konsolidovaného základu daně z přijmu právnických osob. Odpadlo by tak například dvojí zdanění zisků dceřiných společnosti u firem, které podnikají přeshraničně. Návrh zveřejnila Evropská komise.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Euro | Foto: Marián Vojtek

Jednotný výpočet společného základu daně pro právnické osoby. To je návrh, který je v Evropské unii známý pod zkratkou CCCTB. V přesném českém názvu jde o návrh na společný konsolidovaný základ daně z přijmu právnických osob.

Přehrát

00:00 / 00:00

V budoucnu by mohlo dojít k harmonizování společného konsolidovaného základu daně z přijmu právnických osob. Příspěvek Barbory Kreuzerové.

Oč v tomto návrhu jde a co by se změnilo, pokud by vstoupil v platnost, to popisuje vedoucí katedry veřejných financí fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze Alena Vančurová:

„Je to systém, ve kterém základ daně se bude ve všech členských státech Evropské unie stanovovat podle jednotných pravidel a kromě toho zajišťuje určitá vyšší práva těm s podnikáním ve skupině, kteří by mohli tvořit jenom jeden základní.“

Návrh by mohl vyřešit problém transferových cen uvnitř Evropské unie, stejně tak jako by mohl i v České republice umožnit skupinové zdanění. Své výhody by nejspíš měl i v rámci konkurenceschopnosti celé Evropské unie.

Asociace malých a středních podniků a živnostníků krok vítá

Kladně návrh hodnotí také předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky Karel Havlíček.

„Cesta správná je. Je otázka, jakou formou se udělá, kdy se udělá a do jaké míry to bude legislativně průchozí.“

Podle Karla Havlíčka je nutné se soustředit na několik bodů, které budou muset být vyřešeny a neprojdou nejspíš v žádném případě hladce.

„Zaprvé zmapovat, kolika firem by se to vůbec týkalo, jestli by to pro stát znamenalo daňový přínos, nebo naopak daňovou ztrátu a za další naprosto zásadní věcí, jakým klíčem se vlastně budou v rámci Evropy poté přerozdělovat jednotlivé balíčky na jednotlivé země.“

Právě peníze, které jednotlivým státům z CCCTB poplynou budou asi hlavním problémem. To se ukazuje jako jeden z hlavních problémů. Na návrhu se musí shodnout 27 členských států a to v žádném případě není jednoduché. Každý se samozřejmě snaží hájit při vyjednávání zájmy své země.

I proto se nejspíš jednání asi ještě dost protáhne. To předpokládá i partner ve společnosti BDO Dana Trezziová:

„Myslím si, že to bude ještě řadu let trvat, pokud se na tom shodnou. Nicméně Evropě neprospívá, že každá ze 27 zemí má vlastní legislativu na věc, jako je třeba daň z příjmu právnických osob, když podnikání je dneska velmi mezinárodní, velmi konkurenceschopné.“

Sporem je volitelnost výběru základu daně

Jeden z požadavků, které si kladou právě podnikatelé z Evropské unie, je ten, že bude použití společného konsolidovaného základu daně volitelné. Už to ale rozděluje i české odborníky.

S volitelností výběru základu daně nesouhlasí například Alena Vančurová z Vysoké školy ekonomické v Praze a připojuje i vysvětlení, proč s takovým řešením nesouhlasí:

„Právní argument pro zavedení toho základu daně společného je, že ušetříme, že ušetříme na administrativních nákladech a v této fázi to určitě úspora nebude.“

Většina českých podnikatelů zatím vůbec netuší, že něco jako návrh CCCTB existuje. Většiny z nich se ale nutno říci ani netýká. Aby podnikatele tento návrh zajímal, musel by podnikat ve více zemích Evropské unie. Ve vysvětlování pokračuje Karel Havlíček:

„Pro velké firmy, které podnikají v několika zemích Evropy, to skutečně může být poměrně zásadní změna, ale pro drtivou část firem, zejména malých a středních, to v podstatě změna nebude žádná, protože k tomu vůbec nepřistoupí. Firmy podnikají pouze v jedné zemi tím pádem nejedná se o žádný konsolidovaný daňový základ.“

Globální investice do Evropské unie

Zda se díky CCCTB zvětší například i globální atraktivita Evropské unie z pohledu globálních investorů, to se nedozvíme dříve, než se návrh stane realitou. Časový horizont implementace toho návrhu se ale zatím pohybuje v řádech let. A to jsou ty optimistyčtější předpovědi.

Vyloučeno do budoucna ani není, že návrh spadne, tak jako už mnoho jiných, pod stůl.

Marián Vojtek, Barbora Kreuzerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme