ČSSD a ANO chtějí snížit náhrady v církevních restitucích o 13 miliard
Celkem o 13 miliard korun chtějí snížit ČSSD a hnutí ANO náhrady za nevydaný majetek církvím. Podle současné dohody bude stát církvím vyplácet 59 miliard korun během 30 let.
Dohody s církvemi uzavírala vláda Petra Nečase a dospěla právě k částce 59 miliard korun, navýšených ještě o inflaci. Speciální komise současné vládní koalice však došla k jinému číslu. Opírala se při tom prý o Zprávu o stavu zemědělství za rok 2010 a v ní uvedené ceny půdy.
„To byl materiál, který byl projednán Poslaneckou sněmovnou, takže ho považujeme za relevantní. A jestliže tam ty ceny byly jiné a ten rozdíl nám dělá zhruba těch 13 miliard, tak si myslíme, že by to mělo být zohledněno i pokud se týká finančních náhrad u takzvaných církevních restitucí,“ poznamenala senátorka za ČSSD Alena Gajdůšková.
O církevních restitucích mluvili na Radiožurnálu senátorka za ČSSD Alena Gajdůšková a generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub
Oslovený zástupce katolické církve, která by měla v rámci restitucí dostat největší podíl ze zákonem stanovené částky, zatím odmítl návrh komentovat.
„Já jsem paní Gajdůškové slíbil, a ona mi to slíbila také, že si nejprve podklady poskytneme na expertní úrovni, abychom se na ně mohli podívat, a nebudeme si věci vzkazovat přes média. Já tuto věc dodržím, a proto počkám, až mi paní Gajdůšková podklady pošle, a pak se k nim velmi rád vyjádřím,“ konstatoval generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.
Se zástupci politických stran se členové biskupské konference chtějí sejít do 11. února. Dosud však špičky katolické církve možné změny uzavřených smluv o církevních restitucích odmítaly.
Pokud se politikům nepodaří církve přesvědčit svými argumenty o nadhodnocených cenách pozemků, pokusí se podle Gajdůškové dohodnout se s nimi alespoň na nějakém arbitrovi, kterého by církve uznaly. Podle ní totiž není spor věcí názorů, ale faktů.
Přímo o soudu se zatím senátorka mluvit zdráhala. Nejprve se prý pokusí zástupci koalice s církvemi dohodnout bez třetí strany. V případě sporu by arbitrem podle Gajdůškové mohl být třeba soudní znalec, blíže ho však nespecifikovala.
Kromě požadavku dvou koaličních stran na snížení částky za nevrácený majetek přišla ČSSD také s návrhem prodloužit momentálně šestiměsíční lhůtu pro posouzení církevních restitucí. Premiér Bohuslav Sobotka požaduje také vytvoření speciálního týmu, který se bude zabývat průběhem vydávání majetku a vyhodnocovat jeho dopady.
ČSSD a ANO by chtěly i to, aby byly finanční náhrady od státu účelově vázány. Podle Gajdůškové by veřejnost měla vědět, jaké služby církve za platby od státu skutečně poskytují.
Holub poukazuje na to, že v případě náhrad se jedná o peníze za majetek, které stát nevydal, nikoli o platbu od státu. Přesto jsou podle něj církve připraveny ukazovat, kolik dávají na pomoc potřebným.
I když se církve jednání nebrání, podle Holuba jim zatím není jasný důvod, proč by mělo případně ke změnám restitučních dohod či ke vzniku nových podmínek dojít.
„My jsme na začátku těch jednání říkali, a tak to bylo také, když se pan premiér Sobotka setkal s představiteli církví, že základní otázka je nejprve mluvit o tom proč vůbec, protože tomu nerozumíme, a potom také to postavení církví, které vládní koalice od těchto církví a náboženských organizací očekává ve službě veřejnosti, to jsou základní věci. Já věřím, že o tom se budeme bavit,“ uvedl Holub.