Vatikán otevřel cestu ke svatořečení kontroverzního kardinála Stepinace

Katolická církev vytvořila podmínky ke svatořečení kontroverzního chorvatského kardinála Stepinace. Mnozí ho ale kritizují za údajnou kolaboraci s fašisty během druhé světové války.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Alojzije Viktor Stepinac (1946) | Foto: Neznámý autor, Wikimedia Commons, zdroj: www.nasice.org

Aloysius, chorvatsky Alojzije Viktor Stepinac, žil v letech 1898-1960. Ve 40. letech byl arcibiskupem v Záhřebu. V dubnu 1941 se v Chorvatsku ujali moci ustašovci, ultranacionální fašistické hnutí, které se hlásilo ke katolictví. Byl to v podstatě loutkový stát nacistického Německa a fašistické Itálie.

Stepinac nejdříve ustašovské vůdce a nezávislé Chorvatsko uvítal. Jenže, už rok poté, odsuzoval fašistickou perzekuci Židů a Srbů. Pomáhal Židům utíkat a v roce 1943 dokonce kritizoval ustašovce před záhřebskou katedrálou.

Přehrát

00:00 / 00:00

O otázkách kolem kanonizace kontroverzního chorvatského kardinála Stepinace mluvila Helena Berková

Po válce ho jugoslávské úřady obvinily z válečných zločinů a kolaborace a Stepinac tehdy řekl, že jeho svědomí je čisté.

V procesu v roce 1946, který byl podle Západu typickým komunistickým procesem, byl Stepinac odsouzen. Ale na zahraniční i domácí nátlak ho z vězení propustili, byl v domácím vězení a v roce 1952 ho papež Pius XII. jmenoval kardinálem.

Stepinac zemřel v roce 1960 a spekuluje se, že byl otráven.

Alojzije Viktor Stepinac (vpravo) v roce 1944 | Foto: Neznámý autor, Wikimedia Commons

Beatifikace v roce 1998

Stepinacova rehabilitace začala v roce 1991, po odtržení Chorvatska od Jugoslávie, a při ohledání jeho ostatků v roce 1993 odborníci zjistili, že příčinou smrti mohla být trombóza. V kostech ale našli i stopy kadmia, chromu, olova a arzenu.

Stepinace v roce 1998 tehdejší papež Jan Pavel II. blahořečil a prohlásil za mučedníka. Trochu to připomíná kontroverze kolem bývalého papeže Benedikta XVI. a jeho členství v nacistické mládežnické organizaci Hitlerjugend za války.

Kanonizační proces zkoumá život kandidáta (vita), ctnosti (virtuta), případně mučednictví a zázraky (martyrium a miracula). Konečné rozhodnutí záleží na papeži.

V případě kardinála Stepinace ale kritici tvrdí, že prostě proti fašistickému režimu nevystupoval dostatečně důrazně. Mnoho Srbů v něm stále vidí válečného zločince. Naopak ti, kdo ho uctívají jako mučedníka, poukazují na to, že se nesklonil před komunistickým režimem.

Teoreticky může být kardinál Stepinac v budoucnu prohlášen svatým. Prefekt vatikánské kongregace pro blahořečení a svatořečení Angelo Amato prý tento týden informoval papeže Františka o zázraku. Podle serveru balkan-inside-com, jde o zázračné uzdravení.

Helena Berková, mkp Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme