Volyňští Češi na Ukrajině se bojí dalšího vývoje v zemi. Raději by se vrátili domů
Část volyňských Čechů, kteří stále žijí na Ukrajině, se chce vrátit domů. Žádají Českou republiku o pomoc. Bojí se současné politické situace a mají strach o svou další existenci. Ohroženi se cítí hlavně ti, co žijí v takzvané Západní Volyni, v Žitomirské oblasti. Ta leží zhruba 100 kilometrů západně od Kyjeva.
Češi se původně do Volyně na Ukrajinu přestěhovali za lepším živobytím zhruba v polovině 19. století.
Přinesli s sebou znalost řemesel, vybudovali tu pivovary, mlýny i továrny. Přispěli ale i k rozvoji kulturního života. Své si vytrpěli v obou světových válkách a teď se obávají o svůj další osud.
„Co my víme, tak se jedná o asi 8 tisíc osob. Nejkritičtější situace je na Krymu. Tam sice Češi žijí, ale to už není kategorie volyňských Čechů. To jsou Češi, kteří tam přicházeli hlavně z polského Zelova a okolí. To byli potomci exulantů po Bílé hoře,“ říká Lubomír Sazeček, tajemník předsednictva celostátního výboru sdružení Čechů z Volyně a přátel.
Více informací o dalším osudu volyňských Čechů na Ukrajině zjišťovala Eva Rajlichová
„Co jsem měl nebo mám kontakty na Západní Volyň, to je oblast Rovna, Lutska a Lvova, tak tam byl relativní klid, a jde to trochu mimo ty lidi,“ dodává.
Už na začátku března adresovaly ale krajanské spolky ze severozápadní Ukrajiny z oblasti Žitomirska dopis premiéru Bohuslavu Sobotkovi. Se zástupkyní tamní komunity se sešel zmocněnec pro krajany ministerstva zahraničí Karel Kühnl. Podle jeho názoru pro případný návrat do Česka mají volyňští Češi dobré podmínky.
„Proces začíná prvním krokem zde na ministerstvu žádostí o takzvané potvrzení o příslušnosti ke krajanské komunitě, s tím potom mohou krajané žádat rovnou o povolení k trvalému pobytu, tedy vlastně o přestěhování do ČR, což jiní cizinci nemohou,“ vysvětluje.
Česká republika neuznává výsledky referenda o připojení Krymu k Rusku
Číst článek
Návrat krajanů má podle Lubomíra Sazečky podporu i ve sdružení Čechů z Volyně a přátel a doufají, že pochopení projeví i politici. „Měli by vyslyšet skupinu lidí, kteří by se chtěli dostat do České republiky, i když se nedá mluvit o návratu, protože oni se tam všichni narodili,“ podotýká.
Pomoci krajanům slibuje i premiér Bohuslav Sobotka. „Podobným způsobem, jako jsme pomáhali při zajištění příznivého přijetí a integrace krajanů, kteří přišli třeba z rumunského Banátu nebo kteří už přišli předtím z Ukrajiny nebo z některých jiných oblastí na Balkáně, tak jsme připraveni pomáhat i v tomto případě,“ ujišťuje.
Případný návrat volyňských Čechů by se neměl nijak protahovat. V úřední rovině to závisí hlavně na tom, jak rychle je krajan schopen dát dohromady podklady, zejména matriční, které dokazují jeho český původ.
