Každý Čech ročně vytřídí asi pět kilo elektroodpadu. Nejvíc ve střední a východní Evropě

Každý Čech ročně vytřídí asi pět kilo elektroodpadu. Ze střední a východní Evropy jsme na tom nejlépe. Elektro se třídí prostřednictvím sběrných dvorů, červených kontejnerů nebo se vrací do obchodů. Společnosti, které u nás vysloužilé žehličky nebo mobily vybírají, přiznávají, že je mezi nimi i docela veliká konkurence.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tříděný odpad, kontejner, recyklace (ilustrační foto)

Tříděný odpad, kontejner, recyklace (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

„Lidé elektrospotřebiče vracejí hodně. Než do popelnice, to je raději přinesou k nám. Buď je mají už při koupi s sebou, nebo je přinesou dodatečně,“ říká prodavačka z jednoho z pražských obchodů s elektrospotřebiči, paní Věra.

Přehrát

00:00 / 00:00

O třídění elektroodpadu mluvila redaktorka Veronika Hlaváčová

Obchody vybírají od zákazníků vysloužilé zboží těch typů, které prodávají. Už devět let jim to ukládá zákon. Ročně Češi do prodejen vrátí asi 50 tun eletroodpadu.

Nejvíc to jsou ledničky a televize. Na součástky se rozebírají ale také třeba počítače nebo mobilní telefony.

„První se musí z telefonu vyndat akumulátor, který se musí recyklovat. Druhá část je displej z LCD krystalů,“ popisuje Jan Vrba, jednatel společnosti Asekol, která je jednou ze zhruba osmi, které se recyklací elektra zabývají.

„Základní deska telefonu může obsahovat stopové množství drahých kovů. Nicméně výnos zdaleka nepokryje náklady na likvidaci nebezpečných součástí telefonu,“ dodává Vrba.

Na zlatu, stříbru nebo platině společnosti nevydělají. Musejí navíc fungovat jako neziskové organizace.

Třídění odpadů
Každý z nás vyhodí za rok asi 150 – 200 kg odpadů. V roce 2012 vytřídil každý Čech průměrně 39,1 kg odpadů (papír, plasty, sklo a nápojové kartony). 70% obyvatel ČR aktivně třídilo odpady a 71% obalů využito a recyklováno.
Zdroj: www.eko-kom.cz

„Je to nabídka plnění povinnosti pro výrobce za co nejnižší cenu a na druhé straně komfort pro spotřebitele a obce,“ vysvětluje Vrba.

Vedle Asekolu funguje třeba společnost Rema, která podle ředitele Petra Kubernáta konkurenční prostředí nepopírá. Recyklaci spotřebiče si ale stejně zaplatí už zákazník v ceně výrobku. „Platí se z nich logistika, platí se z nich marketingové služby,“ říká Petr Kubernát.

„Každý občan by si měl uvědomit, že jsou to jeho peníze. On si při koupi nového výrobku připlácí za recyklaci starého, takže je i v jeho zájmu využívat těchto služeb, které si předem zaplatil,“ dodává.

Veronika Hlaváčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme