Armáda chce část své letecké techniky i samotného výcviku pilotů v následujících letech svěřit do ruských rukou, ačkoli Rusko zařadilo Česko na oficiální seznam nepřátelských států.
Technické problémy vrtulník potkaly v závěru šestého letu 22. května. Stroj přidával rychlost a nakláněl se a vykazoval výkyvy ve spotřebě energie, nicméně bezpečně přistál.
Bryant se rozhodl vydat policii, protože se mu nezamlouvalo, že je označován za nebezpečného ostatním lidem. Pro cestu za spravedlností si objednal vrtulník a let zaplatil ze svého.
Předchozí tři lety Ingenuity z 19., 22. a 25.4. byly úspěšné. Laboratoř tento týden na svém webu informovala, že při čtvrtém letu vrtulník měl předvést možnosti využívání průzkumu ze vzduchu.
„Vrtulník udržoval nízkou výšku i rychlost při manévrování nad hřebenem několik minut. Záznam dat skončil v 18.36 poblíž místa, kde byla nalezena hlavní část trosek,“ uvádí zpráva o nehodě.
Podnikatel a finančník Petr Kellner měl pověst jednoho z nejvlivnějších Čechů. Ovládal podíl téměř 99 procent v investiční skupině PPF, která investuje do řady odvětví a působí na třech kontinentech.
První informace hovořily o osmi zraněných. Později mluvčí upřesnila, že jich je 11. „Minimálně dvě z toho jsou ve vážném zdravotním stavu. Hasiči nakonec uvedli, že ošetřeno bylo 14 lidí.
Předběžný termín prvního letu Ingenuity americká vesmírná agentura původně stanovila na tuto neděli. Na základě údajů, které z vrtulníku dostala v pátek pozdě večer, se však NASA rozhodla let odložit.
„Z toho, jak jsme mluvili s Davidem Horváthem, tak snad mohu jen říct, že nic nenasvědčuje technické poruše,“ sdělil ředitel skupiny PPF pro vztah s veřejným sektorem Vladimír Mlynář.
Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) uvedl, že podle antimonopolního úřadu mělo ministerstvo vyřídit námitku někoho, kdo není schopen dodat požadovanou techniku a nebyl napřímo osloven.
Podle předběžných závěrů drážní inspekce se dá předpokládat, že jeden z nákladních vlaků nezastavil před návěstidlem, které zakazovalo jízdu. Všimnul si toho výpravčí, srážce už ale zamezit nedokázal.
Do vyšetřování se zapojí i dva specialisté na vrtulníky. Jednoho vyslal konstruktér vrtulníku, jímž je firma Airbus, a druhého výrobce motoru, společnost Safran Helicopter Engines.
V havarovaném stroji by se stále měl nacházet i přístroj, který uchovává data o stavu paliva či otáčkách motorů, takzvaná energeticky nezávislá paměť. Ten by mohl pomoci objasnit příčinu nehody.
Během havárie v těžko dostupném terénu aljašských hor zemřelo vedle Kellnera další čtyři lidé. Jediný přeživší byl převezen s vážnými zraněními do nemocnice v Anchorage, největším městě Aljašky.
„PPF bude pod vedením Ladislava Bartoníčka pokračovat v investičních projektech v souladu s plány a vizemi, které se svým týmem spolupracovníků vytvořil Petr Kellner,“ uvedla mluvčí Jitka Tkadlecová.
Víceúčelové stroje řady AS350 se vyrábějí od roku 1975 a využívají se k přepravě lidí i materiálu v těžko dostupných terénech, vyhlídkovým letům a slouží i armádě či leteckým záchranným společnostem.
Od galéry Tessarakonteres, největší bezmotorové lodi, co kdy spatřila světlo světa, až po raketoplán Columbia. Ilustrovanou historii dopravy nabízí nová kniha kreslíře Martina Sodomka.
„Podle rodiny, se kterou výlet podnikl, po uklouznutí doslova podlétl zábradlí, které v polovině stezky chrání před pádem do řeky,“ uvedl mluvčí Horské služby ČR Radek Zeman.
V oblasti byla špatná viditelnost a podle zákona nesměl pilot vrtulníku letět jen podle vizuální orientace. Přesto se rozhodl v cestě pokračovat, stroj pak v husté mlze narazil do svahu kopce.
Zakázka měla původně stát asi 792 milionů korun bez DPH. Obrana již dříve uvedla, že důvodem zvýšení ceny je rozšíření rozsahu zakázky. V ceně je zahrnuto také vytvoření prototypového vrtulníku.
Íránská státní televize informovala, že do flotily revolučních gard byla zařazena univerzální válečná loď, která může přepravovat „veškeré typy vrtulníků, dronů, raket a radarových systémů“.
Ministerstvo obrany se loni rozhodlo koupit 12 vojenských vrtulníků, které nahradí ve výzbroji české armády ruské bitevní vrtulníky Mi-24/35. Celková cena zakázky je 646 milionů dolarů.
Armádní vrtulník doprovázel konvoj vojenských vozidel 102. ruské základny, která se nachází u arménského města Gjumri. Konvoj směřoval k hranici s Nachičevanskou autonomní oblastí.
