Před 200 lety vzniklo Národní muzeum. Projděte si jeho historii od původní myšlenky po současnou rekonstrukci
Před 200 lety, 15. dubna 1818, vydala česká zemská šlechta slavnostní provolání, kterým zřídili Vlastenecké museum v Čechách. To se o 36 let později přejmenovalo na Museum království Českého. Vznikl tak nejstarší muzejní ústav v Čechách, který funguje až dodnes pod názvem Národní muzeum.
Národní muzeum vzniklo původně jako soukromá instituce. Podnět k vydání provolání, kterým se muzeum zřizovalo, dali dva osvícenští šlechtici - František Antonín hrabě Kolovrat – Libštejnský a Kašpar Maria hrabě Šternberk. Právě druhý jmenovaný byl paleontologem světového významu, který navíc věnoval muzeu své rozsáhlé sbírky.
Exkluzivně z opravené historické kopule Národního muzea. Přístupná bude už na podzim
Číst článek
Muzeu ale chyběla budova. Sbírky se nejprve shromažďovaly v minoritském klášteře sv. Jakuba na Starém Městě pražském a v různých dalších domech. Prvním stálým sídlem se pak v roce 1819 stal Šternberský palác, který muzejnímu spolku propůjčil právě hrabě Kašpar Maria a kde sídlilo muzeum až do roku 1846. Poté společnost, která se kolem muzea zformovala, zakoupila dnes již neexistující Nostický palác na Příkopě.
O postavení muzejní budovy, která by byla od počátku projektována tak, aby vyhovovala všem požadavkům pro provoz a správu muzejních sbírek, se ale uvažovalo už dávno předtím. V roce 1840 známý český obrozenec, historik a jedna z osobností spojených s ranými léty Národního muzea František Palacký vypracoval velkorysý projekt Franciscea (na památku císaře Františka I.), které mělo stát na dnešním Smetanově nábřeží.
Podle internetových stránek Národního muzea byl jeho návrh na svou dobu velmi progresivní a počítal i s celou řadou prostor, které o půl století později při návrhu současné budovy Národního muzea nebyly realizovány a které proto chybí i dnes. Řeč je hlavně o dostatečně velkém depozitáři. Ke stavbě však ale nedošlo.
Jak to vypadá v Národním muzeu pod lešením? Řeší se tvrdost kamene i kdo bude v panteonu
Číst článek
Stavba nové budovy začala být opět aktuální v 60. letech 19. století, kdy malý Nostický palác přestal stále se zvětšujícím sbírkám muzea stačit. Zemský výbor v roce 1865 rozhodl, že budova bude stát na Karlově náměstí, to se ale nelíbilo pražským radním. Kvůli vleklým jednáním a k realizaci opět nedošlo.
V roce 1876 věnovala městská rada na stavbu pozemek na horním konci Václavského náměstí v místech, kde se právě bourala Nová Koňská brána. Stavbu se ale podařilo prosadit až v roce 1883. Konkurz vypsaný téhož roku na návrh budovy vyhrál architekt Josef Schulz. Povolení ke stavbě vydal místodržící 27. června 1885 a ihned se začalo se stavbou.
Hrubá stavba měla být dokončená roku 1888, ale došlo ke zdržení kvůli nepříznivému počasí. Přesto se na konci tohoto roku už ale začalo se zařizováním interiérů. Budova byla slavnostně zpřístupněna 18. května 1891. Kompletní umělecká výzdoba byla ale dokončena až roku 1901.
Nová malovaná okna
Sto let republiky oslaví Národní muzeum otevřením opravené budovy. Stopy po srpnu 68 nezmizí
Číst článek
Během své existence byla budova Národního muzea několikrát vážně poškozena. Na konci druhé světové války, během pražského povstání byla budova 7. května 1945 zasažena leteckou bombou, která poškodila prakticky všechna skla v budově. Zničila i malovaná skla podhledu nad historickým schodištěm a malovaných tabulí v kupoli nad Pantheonem.
„Od té doby byly podhledy zaskleny provizorně, nejprve skleněnými tabulemi později, z bezpečnostních důvodů, plexisklem. Nyní se vyrábějí kopie těchto skel dle dobových fotografií a několika málo dochovaných kusů,“ informovala server iROZHLAS.cz mluvčí Národního muzea Šárka Bukvajová.
Po ukončení rozsáhlé rekonstrukce, jejíž část je naplánována na 28. října 2018 a zbytek v průběhu roku 2019, by tak budova měla opět více vypadat jako při svém otevření.
