‚Přelétavé‘ vlaštovky. Vědci zjistili, že i stejně stará mláďata v jednom hnízdě mají různé otce

Partnerská věrnost není pro vlaštovky samozřejmostí a je to přímo naopak. Jak vyplývá z dlouhodobého výzkumu Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, i stejně stará mláďata v jednom hnízdě mají velmi často různé otce. Potvrzují to i čerstvé analýzy DNA vlaštovek, které čeští vědci sledují na Třeboňsko.

Třeboň Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kravíny jsou pro vlaštovky ideálním místem pro hnízdění. „Toto je ekofarma rodiny Kotrbů. Tady v těch jejich stavení pro hospodářská zvířata nám hnízdí několik desítek vlaštovek. Támhle, když se podíváte na hnízdo číslo 15, sedí pravděpodobně čtyři mláďata,“ říká Radiožurnálu Michal Šulc z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.

Přehrát

00:00 / 00:00

Vlaštovky svým partnerům nejsou věrné. Více si poslechněte v reportáži Evy Kézrové

Teď sahá do hnízda, kde jsou vlaštovčí mláďata, a jedno po druhém dává do bílého kalíšků. „Beru jedno mládě do ruky. Co první udělám, je, že ho zvážím,“ popisuje.

Laborantka Liso už připravuje všechny potřebné propriety pro odebrání krve několikadenním mláďatům.

„Toto mládě váží 14,38 gramu. Ještě mu změříme délku běháků. To je kost na noze toho ptáka. 10,88 milimetru,“ vysvětluje Šulc. Dává kroužek vlaštovce, aby bylo jasné, že už ji měl v ruce a už o ní ví.

„Je zapotřebí ta mláďata držet pevně, ale přitom ne příliš pevně. Jsou to přece jenom křehká stvoření,“ říká vědec.

Teď bere do ruky jehlu a do té odebírá vlaštovčímu mláděti krev. „Děláme to z toho jednoduchého důvodu, abychom zjistili, kdo jsou rodiče této vlaštovky, protože samci vlaštovek jsou často samicím nevěrní. Takže samec, který krmí mláďata v hnízdě, vůbec nemusí být opravdu ten skutečný tatínek těchto mláďátek.“

Kapka krve

Zkušeně to mládě bere mezi prsty a jehlou, která je centimetrová oproti pěticentimetrovému mláděti, bere krev. „Nasaji malinkou kapičku, několik mikrolitrů krve z tzv. již jugulární žíly neboli hrdelnice.“

Takže to chce dobré oči a netřesoucí se ruce. „Toto šlo velice jednoduše. Krev teďka předáváme z jehly do malé zkumavky naplněné lihem. Ten konzervuje odebraný vzorek krve.“

Nevěra a nevlastní mláďata v hnízdě. Vědci v jižních Čechách odkrývají utajený život vlaštovek

Číst článek

Všechny údaje, které Michal Šulc naměřil, zapisovala pečlivě jeho kolegyně z Ústavu biologie obratlovců Korsičanka Lisa. „Vzorky vezmeme do laboratoře, kde z nich získáme DNA. Ročně odebereme krev asi tisícovce mláďat a čtyřem stovkám dospělých vlaštovek a podle genetických kódů jsme schopni určit rodiče až 97 procent mláďat. Jsme tak opravdu úspěšní,“ popisuje.

Na otázku, jestli je pravděpodobné, že ze čtyř zkoumaných vlaštovčích mláďat má každé jiného otce, Šulc odpovídá:

„Tady je velice pravděpodobné, že mláďata nejsou stoprocentně příbuzná, že budou mít jiného otce, protože skoro každé třetí hnízdo obsahuje mláďátko, které zplodil jiný otec, než se o něj ve skutečnosti stará. A je samozřejmě velice zajímavé studovat ptačí nevěry, protože nám to může objasnit některé otázky týkající se reprodukční biologie těchto zvířat, pohlavního výběru. Také nám to může odpovědět na to, kolik mláďat vlastně jednotlivý samci jsou schopni vyprodukovat za sezonu. A to bez genetických analýz vlastně není možné.“

Vlaštovky samozřejmě odlétají do teplých krajin. Budou to vědci vědět, než se zase vrátí na jaře? „Určitě jsme schopni naše krevní vzorky zanalyzovat, než se vlaštovky vrátí.“

Eva Kézrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme