Američanům na Měsíc pomohl Zdeněk Kopal z Litomyšle. Dali mu za to lunární prach

Největší český astronom minulého století strávil skoro celou kariéru v zahraničí. Rodného města si ale vždy vážil a rád se tam vracel. Na svět přišel v dubnu 1914. Jeho životní příběh zmapoval Český rozhlas Pardubice.

Litomyšl Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Neil Armstrong a modul Apolla 11 | Zdroj: pxhere CC0 Public Domain

Ke známým osobnostem měl Zdeněk Kopal blízko vždycky. Alois Jirásek mu údajně v sedmi letech položil na Růžovém paloučku ruku na hlavu a řekl: „Nu, možná z něho bude také spisovatel.“ Jako dítě hrál šachy s Viktorem Dykem, jako mladík tancoval s Lídou Baarovou a později se setkal i s Albertem Einsteinem.

Přehrát

00:00 / 00:00

V rámci projektu Apollo sestavoval Kopal topografické mapy Měsíce

Vyrůstal v rodině středoškolského profesora. „Jeho otec byl klasický filolog. K přírodovědě ho spíš vedl jeho dědeček Josef Lelek. Ten přímo přírodopis učil na reálce v Jičíně. Byl to takový buditel té doby. U něj trávil prázdniny a dostával se k těmto oborům. Často si taky psali dopisy o vědě. Později se už Zdeněk Kopal dostal k astronomii a zůstal u ní,“ říká vedoucí astronomického kroužku Litomyšl Jan Šlégr.

Lahvička měsíčního prachu

Ještě když byl Kopal studentem gymnázia, pozoroval proměnné hvězdy. Už tehdy publikoval v odborných časopisech. „Zavedení astronomové psali do redakce a zpochybňovali otištění práce gymnazisty. Tento obor se rozvíjí dodnes na Kopalových základech.“

‚Vesmírný závod jako v 60. letech.‘ Američané mají podle Pence do pěti let přistát na Měsíci

Číst článek

S výborným prospěchem ukončil Univerzitu Karlovu a získal stipendium v Cambridgi. „Během pracovní cesty po Americe ho zastihla zpráva o mnichovské dohodě. I s manželkou tam zůstal. Za druhé světové války se ve spolupráci s námořnictvem zabýval aerodynamikou, numerickou matematikou.“

Za velkou louží podle Šlégra mohl spolupracovat s předními americkými astronomy, s NASA. „Taky díky němu mohli Američané přistát na Měsíci. V rámci projektu Apollo sestavoval topografické mapy Měsíce, aby se mohla vybrat nějaká pěkná plocha pro přistání. Když projekt skončil, tak dostal lahvičku měsíčního prachu.“

Půlnoc místo poledne

V Kopalově rodné Litomyšli najdete zajímavý orloj. „Ostatní orloje zachycují vidění vesmíru našimi předky. Uprostřed je Země, kolem obíhá Slunce a Měsíc. Proto většinou poledne bývá nahoře a dole je půlnoc. Novověký orloj v Litomyšli to má opačně, takže půlnoc nahoře. Jinak z něj zjistíte obvyklé skutečnosti jako znamení zvěrokruhu a podobně.“

Zdeněk Kopal je autor a spoluautor více než 400 vědeckých prací, 25 vědeckých monografií a editor 20 sborníků. Zakladatel a editor vědeckých časopisů ve své publikační činnosti neopomíjel ani popularizaci astronomie.

Jakub Malý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme