Českoslovenští lékaři stáli v korejské válce na straně KLDR. Jejich mise stále vyvolává otazníky
Korejský poloostrov je vinou řinčení zbraněmi ze strany KLDR znovu ve středu světové pozornosti. I když opravdový válečný konflikt mezi oběma Korejemi nejspíš naštěstí nehrozí, leckdo si teď vzpomene na korejskou válku z 50. let minulého století, známou hlavně díky americkému seriálu M.A.S.H. Málokdo už ale ví, že podobná dobrodružství zažívali i českoslovenští lékaři, kteří ovšem stáli na opačné straně než hrdinové seriálu.
V lednu 1952 rozhodla Komunistická strana Československa, že do KLDR vyšle polní nemocnici, kterou tvořilo 30 zdravotníků a příslušníků technického personálu.
Lékaři byli umístěni do vesnice u severokorejské metropole Pchjongjangu a potom poblíž hranic s Čínou. Ordinovali většinou v primitivních rákosových domcích a zemljankách.
Misi československých vojenských lékařů v korejské válce připomněl redaktor Jaromír Marek
I když měli také problémy s nespolehlivým a nevýkonným korejským personálem, přesto všechno prováděli zhruba stovku operací měsíčně a vesměs velmi úspěšně.
Působením mise se opakovaně zabýval i americký Kongres, a to kvůli podezření, že se v nemocnici prováděly pokusy na zajatcích.
S touto informací přišel československý generál Jan Šejna, který v roce 1968 utekl na Západ. Vypověděl, že českoslovenští lékaři podávali zajatým americkým a jihokorejským vojákům drogy a zkoumali jejich reakce.
Generál Šejna později před americkým Kongresem svědčil, že mu procházely rukama pitevní zprávy právě těchto zajatců. A ještě i po úplném skončení války v Koreji bylo podle něj sto Američanů dopraveno do Střešovic k dalším pokusům. Nutno však říci, že ani po roce 1989 se pro jeho tvrzení nikdy nenašly žádné důkazy.
Mučení zajatců? Nejspíš jen generálova fikce
V lékařské misi v Koreji působil i známý spisovatel a záhadolog Ludvík Souček, mimo jiné autor knihy Tušení stínů, ovšem až po válce. Československo totiž bylo součástí takzvané Dozorčí komise neutrálních států, která dohlížela na příměří.
„V rozmezí let 1954 a 1955 je devět měsíců v Koreji, kde je jako zubař přidělený na ošetřovnu v Panmundžonu a má asi šest detašovaných pracovišť, kam dojíždí. On nikdy nehovořil ani nepsal o tom, co tam všechno zažil. Pověsti o tom, že tam mučil zajatce a podobně, to je samozřejmě fáma, už logicky proto, že v té době už žádní zajatci nebyli. A takové ty fikce, že potom nějaké zajatce mu vozili snad ještě do střešovické nemocnice, kde pracoval, a tam že je mučil, to všechno je samozřejmě hloupost,“ říká spisovatel Luboš Koláček, autor monografie o Ludvíku Součkovi.
Zdá se, tedy že všechno se odehrálo spíš ve fantazii generála Šejny, známého semínkového krále, který potřeboval po emigraci něco, co by nabídl Američanům. Ale kdo ví…
