Českoslovenští lékaři stáli v korejské válce na straně KLDR. Jejich mise stále vyvolává otazníky

Korejský poloostrov je vinou řinčení zbraněmi ze strany KLDR znovu ve středu světové pozornosti. I když opravdový válečný konflikt mezi oběma Korejemi nejspíš naštěstí nehrozí, leckdo si teď vzpomene na korejskou válku z 50. let minulého století, známou hlavně díky americkému seriálu M.A.S.H. Málokdo už ale ví, že podobná dobrodružství zažívali i českoslovenští lékaři, kteří ovšem stáli na opačné straně než hrdinové seriálu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Čínští vojáci při pochodu za korejské války | Foto: Li Min, PLA Daily

V lednu 1952 rozhodla Komunistická strana Československa, že do KLDR vyšle polní nemocnici, kterou tvořilo 30 zdravotníků a příslušníků technického personálu.

Lékaři byli umístěni do vesnice u severokorejské metropole Pchjongjangu a potom poblíž hranic s Čínou. Ordinovali většinou v primitivních rákosových domcích a zemljankách.

Přehrát

00:00 / 00:00

Misi československých vojenských lékařů v korejské válce připomněl redaktor Jaromír Marek

I když měli také problémy s nespolehlivým a nevýkonným korejským personálem, přesto všechno prováděli zhruba stovku operací měsíčně a vesměs velmi úspěšně.

Působením mise se opakovaně zabýval i americký Kongres, a to kvůli podezření, že se v nemocnici prováděly pokusy na zajatcích.

S touto informací přišel československý generál Jan Šejna, který v roce 1968 utekl na Západ. Vypověděl, že českoslovenští lékaři podávali zajatým americkým a jihokorejským vojákům drogy a zkoumali jejich reakce.

Generál Šejna později před americkým Kongresem svědčil, že mu procházely rukama pitevní zprávy právě těchto zajatců. A ještě i po úplném skončení války v Koreji bylo podle něj sto Američanů dopraveno do Střešovic k dalším pokusům. Nutno však říci, že ani po roce 1989 se pro jeho tvrzení nikdy nenašly žádné důkazy.

Mučení zajatců? Nejspíš jen generálova fikce

V lékařské misi v Koreji působil i známý spisovatel a záhadolog Ludvík Souček, mimo jiné autor knihy Tušení stínů, ovšem až po válce. Československo totiž bylo součástí takzvané Dozorčí komise neutrálních států, která dohlížela na příměří.

„V rozmezí let 1954 a 1955 je devět měsíců v Koreji, kde je jako zubař přidělený na ošetřovnu v Panmundžonu a má asi šest detašovaných pracovišť, kam dojíždí. On nikdy nehovořil ani nepsal o tom, co tam všechno zažil. Pověsti o tom, že tam mučil zajatce a podobně, to je samozřejmě fáma, už logicky proto, že v té době už žádní zajatci nebyli. A takové ty fikce, že potom nějaké zajatce mu vozili snad ještě do střešovické nemocnice, kde pracoval, a tam že je mučil, to všechno je samozřejmě hloupost,“ říká spisovatel Luboš Koláček, autor monografie o Ludvíku Součkovi.

Zdá se, tedy že všechno se odehrálo spíš ve fantazii generála Šejny, známého semínkového krále, který potřeboval po emigraci něco, co by nabídl Američanům. Ale kdo ví…

Korejská válka | Foto: ČTK

Jaromír Marek, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme