Arabští rodilí mluvčí, kteří kromě hovorového jazyka ovládají také spisovnou arabštinu, se podle výsledků nové studie dají považovat za bilingvní.

0:00 5. listopadu 2009 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V arabštině se odlišuje běžný hovorový jazyk se spoustou místních dialektů od spisovné arabštiny (moderní standardní arabština, MSA), kterou sdílí všichni Arabové a která se v písemné formě vyučuje na školách. Některé studie ukazují, že žáci mají při osvojování spisovné arabštiny problémy, které bychom u rodilých mluvčí nepředpokládali. V čtení a chápání textů si vedou hůř než například hebrejští studenti, kteří se učí číst v hebrejštině.

Vědci z izraelské Univerzity v Haifě srovnávali, jakým způsobem mozek zpracovává hovorovou a spisovnou arabštinu. Skupině arabských rodilých mluvčí, kteří plynně ovládali hovorovou arabštinu, spisovnou arabštinu a hebrejštinu, přehrávali stejná slova ve všech třech jazycích.
Zjistili, že jejich mozek slova ve spisovné arabštině nezpracovává tak jako slova v hovorové arabštině, ale naopak velmi podobným způsobem, jako slova z hebrejštiny - tedy cizího jazyka. Autoři studie se proto domnívají, že spisovná arabština je pro rodilé mluvčí spíše cizím než mateřským jazykem. Arabové, kteří ji ovládají, jsou tedy de facto bilingvní.

Martina Otčenášková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít