Vláda chce konec uhlí v roce 2033 | Foto: Slavomír Kubeš | Zdroj: ČTK
Kdy přestaneme spalovat uhlí? Vláda počítá s rokem 2033, část ODS i dalších koaličních politiků je ale proti
Rok 2033 je mezník, kdy by se v Česku podle plánů vlády mohlo přestat spalovat uhlí. Ministři průmyslu a životního prostředí Jozef Síkela (STAN) a Petr Hladík (KDU-ČSL) pracují na nové energetické koncepci, ve které mají být konkrétní kroky, jak s uhlím v Česku nejlépe do deseti let skončit. Jak ale zjistil web iROZHLAS.cz a Radiožurnál, opozici i některým koaličním politikům se tento termín nelíbí.
Černé uhlí se v Česku dobývá už jen na posledním místě. V dole ČSM u Karviné měla těžba skončit už několikrát, horníci OKD tam ale nakonec budou fárat až do roku 2025.
Ještě později pak zavře i posledních šest hnědouhelných dolů v sokolovské a mostecké pánvi. Uhlí teď podle provozovatelů využívá deset velkých elektráren, které produkují zhruba 40 procent elektrické energie vyrobené v Česku. Podle Teplárenského sdružení uhlí vytápí polovinu českých domácností, které využívají dálkové teplo.
Pětikoaliční nesoulad
Vláda si do programového prohlášení vetkla, že do roku 2033 by se fosilní palivo přispívající ke změně klimatu i znečištění ovzduší mělo přestat těžit.
Víc než Německo či Čína
- Energetika v Česku stojí za 40 procenty emisí skleníkových plynů.
- V přepočtu na osobu Česko vypustí do ovzduší víc skleníkových plynů než Německo, Polsko nebo třeba Čína.
- Ke snížení emisí skleníkových plynů se Česko zavázalo v Pařížské dohodě a taky v rámci Evropské unie, která se rozhodla být do roku 2050 uhlíkově neutrální.
Záměr ale rozhodně nepodporuje celá česká politická scéna. Situace je následující: k přehodnocení odklonu od uhlí k danému termínu vyzývá opozice, rok 2033 jí vadí jako příliš brzký a zvolený z politických důvodů.
Že je konec spalování uhlí v Česku už do deseti let zbytečně rychlý, zaznívá ale i od některých politiků koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), především pak od mnohých občanských demokratů. Naopak nic posouvat jednoznačně nechtějí koaliční Piráti a STAN.
Část politiků z vládního i opozičního tábora nezapomíná připomínat, že jde kromě politické i o ekonomickou otázku. Vzhledem k rostoucím cenám emisních povolenek se brzy těžba ani pálení uhlí nemusí vyplatit.
‚Úkolem je dál těžit‘
Zatímco předvolební koalice Pirátů a STAN měla konec uhlí v roce 2033 v programu, koalice Spolu žádný termín neměla.
Česko a uhlí
- Podle údajů České geologické služby byly na konci roku 2018 takzvané vytěžitelné zásoby 29,2 milionu tun u černého uhlí a 646,5 milionu tun u uhlí hnědého. Před pěti lety se zároveň podle údajů ministerstva průmyslu vytěžilo 4,1 milionu tun černého a 39,2 milionu tun hnědého uhlí.
- Česko by tak tímto tempem mělo zásoby zhruba na sedm let u černého uhlí a na šestnáct let u hnědého uhlí.
- Celkových známých zdrojů uhlí je v Česku podle České geologické služby více – černého uhlí asi 16,3 miliardy tun, hnědého 8,6 miliard tun.
„Myslím, že v omezeném množství by uhlí v našem energetickém mixu mohlo mít své místo, jakkoliv by se jeho spotřeba měla dlouhodobě omezovat. S ohledem na okolnosti si ale nevystačíme s ideologickým škrtáním zdrojů,“ zmínil v odpovědi pro iROZHLAS.cz poslanec ODS Pavel Staněk.
Václav Král (ODS) sedí ve Sněmovně ve výboru pro životní prostředí a v podvýboru pro energetiku, kromě toho je i šéfem Teplárny České Budějovice, před půl rokem pro iuhli.cz prohlásil, že „úkolem dneška je zajistit pokračování těžby uhlí v České republice“.
Snad ještě výraznější prouhelné postoje pak zní ze Senátu. „Máme uhlí na dalších sto let a je nesmysl, že jsme si ho zakázali,“ myslí si například českokrumlovský senátor Tomáš Jirsa (ODS). Údaje České geologické služby z roku 2019 o vytěžitelných zásobách ale jeho tvrzení nepodporují.
Jirsův plzeňský kolega Lumír Aschenbrenner (ODS) zase poukázal na to, že i sousední Německo na čas ve svém energetickém mixu zvýšilo objem uhlí i mazutu.
„Je jisté, že každá země bude stabilní fosilní zdroje energie využívat do té doby, dokud nebudou k dispozici jiné a stabilní, například jaderné. Ostatně jsme nedávno viděli, že i ‚zelené‘ Německo vzalo zavděk nejen uhlím, ale i mazutem, když to bylo třeba.“
Lumír Aschenbrenner (senátor ODS)
„Vzhledem ke konkrétním možnostem a situaci v této oblasti z pohledu zajištění energetické bezpečnosti země, bych byl pro časové přehodnocení odklonu od uhlí.“
Martin Červíček (senátor ODS a hejtman Královéhradeckého kraje)
„Považuji rozhodnutí o odchodu od uhlí za zásadní chybu těchto vlád. Protože to není jen této vlády - ta už přišla k hotovému.“
Tomáš Jirsa (senátor ODS)
„Neměli bychom se uhlí kompletně vzdát jen na základě nařízení. Směr vývoje by měl udávat volný trh a může se stát, že v budoucnu budeme stroje a vybavení na těžbu uhlí znovu potřebovat. Správný hospodář by si měl nechávat otevřená zadní vrátka.“
Jarmila Smotlachová (senátorka ODS)
Rozhodně však neplatí, že jde o názor celé ODS, například Síkelův náměstek z ministerstva průmyslu a bývalý europoslanec Edvard Kožušník pro iROZHLAS.cz potvrdil, že termín 2033 jako konec spalování uhlí vepsaný v programovém prohlášení vlády nadále platí.
Kritické hlasy vůči odklonu od uhlí se najdou i v řadách TOP 09 a lidovců, strany ale jinak počítají s oficiálním vládním stanoviskem – rokem 2033.
KDU-ČSL většinově stojí za svým ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem. Například senátorka Ivana Váňová (KDU-ČSL) upozorňuje na environmentální dopady využívání uhlí: „Spalováním uhlí se do atmosféry uvolňuje velké množství oxidu uhličitého, což má řadu negativních dopadů na životní prostředí, včetně zvyšování hladiny moří, častějších výkyvů počasí a ztráty biologické rozmanitosti.“
Jedním z lidovců, kteří naopak konec spalování uhlí vidí skepticky, je senátor Patrik Kunčar (KDU-ČSL).
„Dokud neumíme dlouhodobě a v dostatečném množství skladovat vyrobenou energii a nemáme adekvátní, a hlavně spolehlivou náhradu uhelných elektráren, musíme odklon od uhlí přehodnotit dřív, než bude pozdě,“ řekl pro iROZHLAS.cz.
V TOP 09 je patrný rozštěp mezi poslanci a senátory. Zatímco ti první se drží stranické i vládní linie a souhlasí s nezbytností odklonu od uhlí, senátoři Herbert Pavera z hospodářského a Tomáš Třetina z výboru pro životní prostředí mají opačný pohled.
„S termínem 2033 souhlasím, osobně bych přivítal i dřívější datum. Je možné, že v rámci budoucí ekonomické reality se tak i stane.“
Miloš Nový (poslanec TOP 09)
„Můj názor na odklon v roce 2033 je nesouhlasný, neboť velmi zjednodušeně nejsme schopni pokrýt potřebu elektřiny pro Českou republiku. Topka má jiný pohled.“
Tomáš Třetina (senátor TOP 09)
‚Éra fosilních paliv končí‘
Klíčové slovo v oblasti energetiky má ale vláda, zejména pak ministerstva průmyslu a životního prostředí.
Šéf druhého jmenovaného resortu a místopředseda KDU-ČSL uvádí, že ke konci pálení uhlí v Česku nakonec může dojít i dříve než ve zmíněném termínu.
Zisk ČEZu před zdaněním mírně narostl. Dividendy z akcií se ale vrátí k normálu, říká analytička Klímová
Číst článek
„Rozhodne o tom cena, která s rozvojem obnovitelných zdrojů a omezováním spalování fosilních zdrojů rychle poroste, a investovat do uhlí se lidem nevyplatí,“ zmínil. V tomto postoji má dle zjištění iROZHLAS.cz až na výjimky ve straně podporu.
Ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) věří, že zvládne splnit závazek, kterým je vytvoření podmínek pro odklon od uhlí do roku 2033. Právě jeho resort je zodpovědný za přípravu nové energetické koncepce, jejíž pracovní verzi má Síkela do konce léta představit vládě. Koncepce má být hotova do konce roku.
STAN spolu s Piráty stojí jednoznačně a prakticky bez výjimky za koncem uhlí do deseti let.
„Éra fosilních paliv pomalu končí a je to dobře. Nejen kvůli environmentálním dopadům, ale i kvůli tomu, že závislost na nich má závažné geopolitické důsledky, viz naše nezdravá závislost na ruské ropě a zejména plynu, kterou jsme utnuli za pět minut dvanáct,“ doplnil předseda STAN a vicepremiér Vít Rakušan.
Šéf Pirátů Ivan Bartoš potvrdil, že slib odklonu od uhlí do roku 2033 platí a je třeba ho dodržet. Dodal, že je třeba zintenzivnit rozvoj šetrných zdrojů energie, jakožto i dostavět za výhodných a transparentních podmínek jadernou elektrárnu Dukovany.
„Vzhledem k aktuálním klimatickým změnám a také k závazku EU bych přehodnocení odklonu neviděla jako reálné. Naopak musíme co nejvíce využít všech prostředků, abychom nebyli závislí na fosilních palivech a investovali do nových projektů a inovací.“
Pavla Pivoňka Vaňková (poslankyně STAN)
„Česká republika stále vykazuje velkou energetickou spotřebu na obyvatele a náročnost na jednotky produkce. Jakékoliv přehodnocení odklonu od uhlí by z ČR vytvářelo emisní skanzen Evropy. Znamenalo by ztrátu příležitostí v technologickém rozvoji a tím i chudnutí společnosti vůči evropským zemím. “
Pavel Čížek (místopředseda STAN)
„Odklon od uhlí je nutný a žádoucí. Jako poslanec z kraje, ve kterém těžba ovlivnila život mnoha lidí, musím dodat, že tento odklon musí být koordinovaným a promyšleným procesem.“
Jiří Navrátil (poslanec KDU-ČSL)
„Za Piráty platí, že je třeba tento slib vůči občanům dodržet. A to jak z důvodu ochrany zdraví lidí, životního prostředí či boji proti klimatické změně, tak i kvůli zajištění cenové dostupnosti energií. K tomu je samozřejmě třeba zintenzivnit mimo jiné rozvoj šetrných zdrojů energie.“
Ivan Bartoš (předseda Pirátské strany)
Uhelná opozice
Sněmovní opozice je ve svých postojích daleko blíže mnohým politikům ODS. Podle 1. místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka je třeba uhlí držet jako přechodný zdroj, než se vybudují dostatečné kapacity obnovitelných zdrojů a jádra. Tento názor v partaji jednoznačně převažuje.
„Nehrajme si s plynem, pokud vsadíme jen na něj, zase budeme na někom závislí, třeba na Kataru. Proč bychom dnes měli dramaticky odstavovat uhlí, když bychom s ním mohli přestát plus minus do roku 2038?“ uvedl Havlíček.
Polské sklady uhlí jsou plné. Na začátku zimy hrozilo, že ho pro domácnosti nebude dost, teď přebývá
Číst článek
Právě rok 2038 před dvěma a půl lety doporučila Uhelná komise, které Havlíček předsedal jako tehdejší ministr průmyslu a obchodu společně se svým spolustraníkem a exministrem životního prostředí Richardem Brabcem.
Havlíček také upozorňuje na vliv, jaký budou mít na konec uhlí ceny emisních povolenek: „Uhlí se ale nebude ukončovat podle politiků, ale podle ekonomiky, která hovoří v neprospěch uhlí. Česko nedokáže ovlivnit ceny emisních povolenek a tato vláda je ani ovlivnit nechce.“
Jako stabilní zdroj označil uhlí europoslanec ANO Ondřej Knotek sedící ve výboru pro životní prostředí. „Urychlení odklonu od něj je chyba hospodářská i ekologická a zbaví nás energetické nezávislosti,“ míní.
I druhé opoziční hnutí SPD chce nadále uhlí v českém energetickém mixu ponechat. „Odklon od uhlí nelimitujme rokem, ale adekvátní náhradou zdroje energie,“ vyzývá druhý muž SPD Radim Fiala.
„Pakliže bude v roce 2033 k dispozici stálý, levný a spolehlivý zdroj energie, proč s uhlím neskoncovat? Jinak je to nezodpovědný hazard,“ doplnil ho Jiří Kobza (SPD), který ve Sněmovně také sedí ve výboru pro životní prostředí.
Těžba pokračuje
I přes vládní plán konce v roce 2033 ani jedno z klíčových ministerstev zatím nepracuje s tvrdým zákazem spalování uhlí. Místo toho plánují vytvořit lepší podmínky pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie a v připravované koncepci počítají s tím, že konec pálení uhlí bude na rozhodnutí vlastníků uhelných zařízení.
Začínají platit přísnější evropské emisní limity. Některé české elektrárny už od úřadů dostaly výjimku
Číst článek
Polostátní ČEZ počítá s tím, že jeho teplárny se bez uhlí obejdou do roku 2030. Provoz uhelných elektráren je připravený podnik udržet déle, pokud to bude nezbytné.
„V oblasti výroby elektřiny předpokládáme postupný pokles podílu uhlí na celkové výrobě elektřiny ČEZ. Nečiníme však nevratná rozhodnutí a jsme připraveni udržet provoz našich některých uhelných elektráren i za rok 2030, pokud to bude nezbytné,“ řekl Radiožurnálu mluvčí ČEZu Ladislav Kříž. ČEZ zároveň žádá o prodloužení povolení k těžbě ve svém dole Bílina až do roku 2035.
Další velký vlastník uhelných elektráren a tepláren v Česku – skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače – s koncem spalování uhlí nepospíchá. A dál chce těžit i ve svém Lomu Vršany, který má zásoby hnědého uhlí do roku 2050.
Související témata: uhlí, ODS, těžba, energie, TOP 09, ČEZ, KDU-ČSL, OKD, životní prostředí, černé uhlí, hnědé uhlí, těžba uhlí, Piráti, STAN, hnutí ANO, SPD, Sev.en Energy, Pavel Tykač
