Podle sociálního a environmentálního psychologa Jana Krajhanzla nemá příliš smysl strašit klimatickou změnou a jejími následky, protože tím většinou jen přesvědčujeme přesvědčené.
Kromě kostí primátů zabavili celníci také další více než tři stovky lebek a koster jiných druhů, zejména kočkovitých šelem, ještěrů či dravých ptáků. Většinou šlo o chráněné druhy.
Doprava se podílí na emisích skleníkových plynů Česka 16 procenty, osobní automobilová sama o sobě víc než 9 procenty. Na té jsou závislí hlavně lidé na venkově s horší dostupností hromadné dopravy.
Od roku 1961 se světová teplota zvýšila o 1,2 °C, ale oblasti se oteplují různě rychle. V České republice vzrostla průměrná roční teplota za šedesát let o dva stupně.
„Na státy v našem klimatickém pásmu, jsou dopady klimatických změn větší než na průměr celé zeměkoule. Opravdu to v našich životech pociťujeme a budou to pociťovat budoucí generace,“ říká Hladík.
V pondělí začíná summit udržitelnosti a ve středu bude i první summit klimatických ambicí. Generální tajemník OSN Antonio Guterres účastníky vyzval, aby přijeli s novými, ambicióznějšími cíli.
Strach ze změny klimatu má většina Čechů. Je ochotná vyměnit pro dobro planety způsob dopravy, jiné ústupky by dělali navzdory strachu z klimatické katastrofy jen někteří.
„Obecní pasák tady není, jsou to bezúdržbové valašky, které jsou zvyklé na přírodní podmínky, takže žádnou zvláštní péči nepotřebují. Mají tady pouze vodu,“ vysvětluje Smola.
Od začátku prázdnin se program „Nová zelená úsporám“ dočasně uzavřel. Teď by státní fond životního prostředí měl žádosti znovu začít přijímat. Otevřít se má i nový program „Oprav dům po babičce“.
Průběžné výsledky pilotního projektu pravidelného měření mikroklimatu na vybraných místech Prahy už nyní ukazují, že některé stromy neplní svou ozdravnou funkci.
V novém prostředí mají invazní druhy škodlivé účinky od vytlačování původních volně žijících živočichů přes poškozování infrastruktury až po ohrožování lidského zdraví a živobytí.
Naočkovat rovnou semena se ukázalo jako velmi praktické, protože rostlina s houbou symbioticky žije. Jaký přesně efekt to bude mít na hmyz, se podle autorů studie teprve ukáže.
Dešťová voda někdy teče do řek a potoků ve velkém množství. Ryby jsou vystaveny působení částic mědi, olova či zinku, případně dalších toxických látek.
Jak se globální změna klimatu a s ní spojené výkyvy počasí projevují v místech s nejvyšší ochranou – tedy v našich národních parcích? Budou ještě za 20 nebo 50 let vypadat stejně jako dnes?
Novinář Michal Komárek považuje legislativní procesy kolem výstavby za záruku ochrany životního prostředí. Premiérův poradce Štěpán Křeček se nebrání řešení detailů za pochodu.
Každý občan Saúdské Arábie v současnosti spotřebuje 263 litrů vody denně. Například v Německu je to 128 litrů. Navzdory situaci se ale vláda zdráhá nabádat veřejnost k šetření s vodou.
Vláda se v rámci konsolidačního balíčku zavázala k seškrtání desítek miliard dotací. „Můj resort žádné dotace směřující podnikatelským subjektům nemá,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík.
„Máme zde experimenty, kde sečeme jednou za rok, jednou za dva roky, jeden rok mulčování, druhý rok sečení a vyhodnocujeme, jaký to má vliv na druhovou diverzitu a na živiny v půdě,“ říká vědec Pavlů.
Zvlášť chráněný druh je v České republice kriticky ohrožený. Ochránci přírody výskyt raka říčního potvrdili letos při pravidelné kontrole obojživelníků.
„O tom, že vlna veder byla poměrně výjimečná, svědčí to, že jsme často zaznamenávali i tropické noci, což se v druhé polovině srpna tak často nestává,“ přibližuje v rozhovoru meteorolog Michal Žák.
Paříž chce do roku 2050 ztrojnásobit množství energie vyrobené z lokálních obnovitelných zdrojů. Francouzské hlavní město proto spustilo nový program a začalo s instalací solárních panelů na školách.
Jaké důsledky klimatických změn kolem sebe v nejbližší době uvidíme? Vladimír Kroc se ptal Radima Tolasze, vedoucího oddělení klimatické změny Českého hydrometeorologického ústavu.
„Nakonec bychom chtěli, aby hmyz požíral odpadní plasty, a pak bychom je znovu sklízeli k výrobě nových plastů. Hmyz by tedy nebyl jen zdrojem, ale také by vyřazené plasty konzumoval,“ dodala vědkyně.
Rok 2033 je mezník, kdy by se v Česku podle plánů vlády mohlo přestat spalovat uhlí. Jak ale zjistil web iROZHLAS.cz a Radiožurnál, opozičním i některým koaličním politikům se tento termín nelíbí.
„Je nutné si uvědomit, že ptáci se při letu nedívají přímo před sebe. Ale když mají pocit, že mají před sebou volný prostor, tak sledují, jestli jim nehrozí nějaké nebezpečí kolem,“ říká ornitolog.
Jihokorejští demonstranti vyzvali Tokio, aby své rozhodnutí vypouštět radioaktivní vodu z Fukušimy přehodnotilo. Plán japonské vlády ale už schválila Mezinárodní agentura pro atomovou energii.
Hlavní autor studie Vasiliki Margari uvedl, že ochlazení bylo srovnatelné s nejsilnějšími událostmi nedávných dob ledových: „Domníváme se, že tyto extrémní podmínky vedly k vylidnění Evropy,“ shrnul.