Čeští žáci tráví nad domácím úkolem méně času než děti v zahraničí, ukazuje srovnání

Děti ve čtvrtých třídách tráví nad domácím úkolem z jedné vyučovací hodiny třináct minut. I tak je to pod průměrem dalších zemí. Ukázala to studie vědců z ekonomického institutu Cerge, kteří porovnávali zatížení dětí domácími úkoly ve čtvrtých a osmých třídách.

DATA Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Domácí úkoly (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Třeťákovi Davidovi dělat domácí úkoly z matematiky příliš nevadí. Předmět ho baví, s úkoly mu ale někdy přece jen pomáhají rodiče. „Vždycky si je udělám sám, máma mi to pak zkontroluje,“ říká žák pro Radiožurnál.

Zrovna úkoly z matematiky nevadí ani jeho spolužačce Emě. „Nejčastěji je dělám doma, pokud jsou dlouhé. Když jsou hodně krátké, tak si je někdy udělám ve škole,“ popisuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Čeští žáci tráví nad domácími úkoly průměrně méně času, než děti v jiných zemích. Téma pro Pavlu Lioliasovou.

Děti ve škole dostávají úkoly téměř každý den. „Snažím se jim nedávat úkoly na víkend, aby někdy měly čas k odpočinku. Děti už to mají nacvičené, že se jim v týdnu střídají převážně úkoly z matematiky a českého jazyka. Občas do toho dostávají třeba i anglický jazyk, prvouku… Většinou je to nějaké učivo, které jsme ten den procvičovali. A je potřeba, aby si ho doma ještě upevnily,“ vysvětluje učitelka Martina Bretová.

Vědci z ekonomického institutu Cerge počítali, kolik času děti nad domácími úkoly stráví, a srovnávali s dalšími zeměmi.

„Frekvence zadávání domácích úkolů v České republice patří spíš k těm nižším a zátěž zadaného úkolu spíše k velice nízkým. Ve čtvrtých třídách Česká republika patří k zemím s nižší zátěží, v osmých třídách dokonce s nejnižších zátěží ze všech zemí, které jsou v datech k dispozici,“ tvrdí ekonom Daniel Münich.

Devět minut nad úkolem

České děti ve čtvrtých třídách tráví nad domácím úkolem z jedné vyučovací hodiny průměrně 13 minut, u osmáků je to ještě o čtyři minuty méně. Vědci vycházeli z dat mezinárodního šetření TIMS, které zjišťuje znalosti v matematice a přírodních vědách právě ve dvou ročnících základních škol.

„Data jasně ukazují, že v matematice je zadávání domácích úkolů mnohem populárnější a frekventovanější a také je časová zátěž k vypracování domácího úkolu výrazně vyšší než u ostatních přírodovědných předmětů. Jedno z vysvětlení je, že se matematika poměrně jednoduše zadává a také kontroluje. Výsledek buď vyjde, nebo nevyjde,“ říká ekonom.

„Sklon zatěžovat žáky více domácími úkoly je v méně ekonomicky vyspělých zemích. Je samozřejmě otázka, jestli to není dané také tím, že v těchto zemích mají zpravidla horší výsledky a že je zde jakási snaha systému dohnat to formou domácích úkolů. Ve vyspělejších zemích je to zatížení nízké. Česká republika je v tomto extrém, to zatížení je mnohem menší, než by odpovídalo ekonomické výkonnosti a průměrnému testskóre žáka.“

Četnost hodin, kdy žáci dostanou domácí úkol (4. třída) | Zdroj: CERGE

Četnost hodin, kdy žáci dostanou domácí úkol (8. třída) | Zdroj: CERGE

Vědci se na zatížení domácími úkoly zaměřili i poté, co si loni na jejich plnění stěžoval na sociálních sítích bloger, který si říká Táta-parťák. Vadilo mu, že je syn musí vypracovávat. Radiožurnál cituje z jeho příspěvku na facebooku: „Náš rodinný volný čas považuji za posvátný. Jsem přesvědčen, že nikdo nemá ani to nejmenší právo nám ho zvenčí řídit nebo nějak omezovat. A to včetně školy s domácími úkoly.“

Srovnání 45 zemí

Podle školní psycholožky Petry Bílkové ale vypracování domácích úkolů dětem neuškodí: „Má smysl dávat úkol, který je nějak zacílený. Spoustu úkolů lze dávat i nějak tvořivých, kdy je dítě zaujaté danou věcí. Přijde mi, že jsou úkoly dobré k tomu, že se dítě učí plánovat svůj čas, učí se být zodpovědný a řídit si vlastní práci.

Školské zákony problematiku domácích úkolů vysloveně neřeší a nestanovují vypracování úkolů jako povinnost.

„Zadávání domácích úkolů je v kompetencích jednotlivých škol. Je možné je známkovat nebo jinak hodnotit, a to například slovně. Jejich hodnocení je možné zahrnout do klasifikace. Neplnění domácích úkolů je možné zohlednit v hodnocení žáka,“ vysvětluje mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

Průměrná délka vypracování domácího úkolu v minutách na jednu vyučovací hodinu (4. třída) | Zdroj: CERGE

Průměrná délka vypracování domácího úkolu v minutách na jednu vyučovací hodinu (8. třída) | Zdroj: CERGE

Ve studii vědci srovnávali výsledky celkem 45 zemí. Snažili se zjistit i to, jestli má zatížení vliv na výsledky dětí. Data to ale přesně neukazují. „Data neumožňují vysledovat kauzální dopad. Co jsme se dívali na mezinárodní literaturu, na úrovni základních škol neexistuje výzkum, který by ukázal, jestli domácí úkol pomáhá, nebo škodí,“ dodává Daniel Münich. 

Skutečnost bude někde mezi, že někdy škodí a někdy pomáhá a že strašně závisí na znalosti učitele, kdy má, kdy nemá a jaký domácí úkol použít.“

Pavla Lioliasová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme