Směnárník s devadesáti miliardami v hotovosti má doložit jejich původ. Jinak hrozí zdanění

Případ téměř devadesáti miliard korun, které severočeský směnárník Libor Ondráček nanosil v hotovosti do banky, bude mít dohru v daňovém řízení. Finanční správa totiž zjišťuje, kde miliardy vzal. Pokud původ peněz berním úředníkům nedoloží, hrozí mu doměření daně a sankce za několik miliard korun.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Směnárny v ulicích Nekázanka a Jindřišská vlastní společnost Fiesta International

Směnárny v ulicích Nekázanka a Jindřišská vlastní společnost Fiesta International | Foto: Jakub Troníček | Zdroj: Český rozhlas

Odkud peníze bral a kde končily, už prověřovali detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu, a to s podezřením na masivní praní špinavých peněz. To se jim ale prokázat nepodařilo a celou věc tak loni odložili.

Na původ pravidelných stamilionových hotovostních vkladů, na které upozornil Radiožurnál v červenci, se teď po policii budou ptát i kontroloři z finanční správy. Potvrdil to mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec: „Finanční správa je o výsledku šetření policie informována a v návaznosti na něj provádí své vlastní kroky.“

Jakékoliv podrobnosti ale sdělit odmítl. „S ohledem na zákonnou povinnost mlčenlivosti nebudeme specifikovat,“ vysvětlil mluvčí.

Musí prokázat původ peněz

Sám Ondráček ani na opakované dotazy Radiožurnálu neodpověděl. V bance přitom podle informací redakce vykazoval miliardy jako výnosy dvou jiných směnáren v centru Prahy. Jejich obraty tomu sice neodpovídaly, praní špinavých peněz ale policie neprokázala. Jenže v daňovém řízení teď leží důkazní břemeno na něm.

‚Igelitková‘ pračka? Směnárník nanosil do banky téměř 90 miliard v hotovosti, přicházet měly z Ruska

Číst článek

Finanční správa totiž může využít zákon o prokazování původu majetku. Mluvčí generálního finančního ředitelství Zuzana Mašátová komentář k Ondráčkovu případu s odkazem na mlčenlivost rovněž odmítla. Obecně pouze popsala, že v rámci daňového řízení úřady prověřují, jestli kontrolovaný zdanil své příjmy, jak měl.

Pokud mají kontroloři pochybnosti, vyzvou ho, aby prokázal původ svých příjmů. „V případě, že neprokáže zdroj a výši příjmů vedoucí k nárůstu jmění, orgány finanční správy v souladu procesním předpisem doměří daňovou povinnost a penále, případně další sankce,“ řekla Mašátová.

Jaké důkazy navrhne, je podle ní čistě na kontrolovaném poplatníkovi, vše pak ale finanční kontroloři prověří a usoudí, jestli jeho důkazy obstojí.

Učebnicový příklad

Příjmem jsou přitom podle finanční správy i hotovostní vklady eur, které Ondráček nosil do banky. Byť zůstaly na jeho účtu jen pár hodin, než je banka vyměnila na dolary, které směnárník vzápětí vybíral. Potvrdila to například daňová expertka Simona Hornochová, která byla v letech 2014 a 2015 náměstkyní ministra financí právě pro oblast daní a cel.

„Myslím, že je to přímo učebnicový příklad situace, na kterou ta právní úprava o prokazování původu majetku mířila,“ konstatovala Hornochová.

Během let nanosila do bank 12 miliard korun, našli ji mrtvou v lese. Odkud se peníze vzaly, policie nezjistila

Číst článek

Finanční správa by měla podle ní nejprve vyhodnotit, o jakých příjmech toho dotyčného ví, jaké jí deklaroval, a porovnat to s příjmy, které vidí v rámci hotovostních vkladů na účet v bance. A pokud je rozdíl aspoň pět milionů korun, poslat mu výzvu, aby prokázal zdroj takového rozdílu.

„Pokud to neprokáže, správce daně by doměřoval daň ve výši patnáct procent a zároveň přichází v úvahu penále, což je až padesát procent z doměřené daně. A pokud by poplatník nespolupracoval, tak až sto procent. Za předpokladu, že by tam bylo stoprocentní penále, tak to ve výsledku znamená, že ta částka bude zdaněná třiceti procenty,“ vysvětlila Hornochová.

Sankce až tři miliardy

Finanční správa může podle zákona zpětně zdanit jen období posledních tří let. Ondráček přitom jen za toto tříleté období podle informací Radiožurnálu nanosil do banky přes deset miliard korun. Nejvyšší možná daň i s penále by tak v jeho případě mohla dosáhnout až tří miliard korun.

Šlo by tak o rekordní sankci uloženou podle zákona o prokazování původu majetku. Ten platí pět let a měl zamezit praní špinavých peněz a zapírání nabytého jmění. Ze statistik generálního finančního ředitelství nicméně vyplývá, že v praxi jednotlivé finanční úřady toto ustanovení zatím příliš nevyužívají.

Česko se stává centrem praní špinavých peněz. Investigativní novinářka o zjištěních mezinárodního pátrání

Číst článek

Za pětileté období podle Mašátové finanční správa vyzvala daňového poplatníka k prokázání původu majetku v 59 případech. Celkově v nich pak uložila daň a příslušné sankce ve výši zhruba třiceti milionů korun.

Mašátová v této souvislosti upozornila, že institut prokazování původu majetku nelze hodnotit pouze podle celkových statistik. Podle ní má totiž také výrazný preventivní účinek. „Již povědomí toho, že státní orgány mají kompetenci prověřit původ majetku, odrazuje značnou část potenciálních pachatelů od nekalé činnosti nelegálního nabývání majetku,“ poznamenala Mašátová.

Radiožurnál už v červenci informoval, že celkově specializovaný Finanční analytický úřad zadokumentoval hotovostní vklady Ondráčka ve výši 89 miliard korun. A to za patnáctileté období až do loňska.

Podle zdrojů Radiožurnálu přitom severočeský podnikatel označil v bance jako původ peněz dvě konkrétní směnárny poblíž Václavského náměstí. Ty jsou podle veřejně dostupných záznamů v obchodním rejstříku dlouhodobě v rukách ruských vlastníků.

Miliardy z Ruska?

Směnárny v ulicích Nekázanka a Jindřišská vlastní společnost Fiesta International. Tu v České republice zakládali podle výpisu z obchodního rejstříku před více než dvaceti lety ruští občané Kamil Saypuev, Ibragim Aziev a Nadyr a Zakir Mirzoevovi. Od roku 2014 už nicméně firmu se stotisícovým základním kapitálem ovládá jen Saypuev.

Společnost oficiálně sídlí v místě jeho bydliště v bytovém domě v pražských Stodůlkách. Svůj mobilní telefon Saypuev nezvedal, otázky k hotovostním vkladům mu tak Radiožurnál zaslal přes aplikaci WhatsApp. Saypuev si zprávu sice přečetl, ale na položené otázky nereagoval.

Centrální banka odňala licenci třem směnárnám kvůli porušení zákona. Udělila milionové pokuty

Číst článek

Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu v rámci svého dlouhodobého šetření zjistili hned několik konkrétních míst, odkud se měly peníze do Fiesty sbíhat. V celém řetězci podle informací Radiožurnálu figurovalo několik článků a lidí, kteří si je měli vzájemně předávat. Pravý původ peněz ale detektivové neodhalili.

„Velmi pravděpodobně byl ten původ peněz v Rusku a dolary se tam zase po směně s největší pravděpodobností vracely,“ řekl k tomu Radiožurnálu jeden ze zdrojů obeznámený s detaily šetření.

O Ondráčka a jeho miliardové aktivity se policie zajímala několikrát. První šetření na základě podnětu banky k žádnému obvinění nevedlo a detektivové ho odložili. Znovu se pak na stopu Ondráčka dostali kriminalisté protimafiánské centrály před třemi lety, když prověřovali jiný podobný případ.

Šlo o směnárnici z Děčínska, která nanosila do bank za čtyři roky zhruba 12 miliard korun v hotovosti a nakonec se zastřelila (celý příběh čtete ZDE). I ona velké sumy vysvětlovala výnosy ze sítě směnáren, kterou jako zaměstnankyně jejich provozovatele řídila. Ani v jejím případě se policistům nepodařilo prokázat jakýkoliv nelegální původ peněz a i tato kauza tak loni skončila u ledu.

Jakub Troníček, Artur Janoušek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme