Dříve sem směli jen vojáci, dnes petrohradská čtvrť Nové Holandsko láká hlavně mládež
Ruský Petrohrad se mění a přizpůsobuje potřebám svých obyvatel. Město na břehu Finského zálivu, založené před třemi sty lety carem Petrem Velikým, není jen souborem bulvárů, paláců a muzeí, ale také živým organismem, který se snaží reagovat na nejnovější trendy.
Sankt Petěrburg býval městem aristokracie, umělců, úředníků, vojáků a námořníků. Po těch posledních zbyla v pětimilionové metropoli severu spousta kasáren, skladů a skladišť. Ty byly dřív veřejnosti nepřístupné a postupně chátraly. To se ale teď mění.
Nejlepším příkladem je petrohradský ostrov Nové Holandsko, ležící v centru.
„Nové Holandsko existuje od vzniku Petěrburgu. Dřív to byl uzavřený objekt carské flotily. V těchto skladech leželo dříví pro stavbu lodí, byla tady věznice pro námořníky a doky,“ popisuje ostrov Alena Markovičová z organizace, která bývalé armádní zařízení revitalizovala.
V petrohradské čtvrti Nové Holandsko natáčel zpravodaj ČRo v Rusku Martin Dorazín
„Vodní plocha před námi – to je experimentální nádrž. Tady se zkoušely první ruské ponorky, fungovala tu vědecká chemická laboratoř, bylo to tajné místo. Otevřeli jsme ho teprve před třemi lety jako centrum městské kultury,“ pokračuje Alena.
Na pódiu se právě teď dělí dánská urbanistka o zkušenosti z projektu Do práce na kole.
Vzhledem k bláznivému stylu jízdy ruských řidičů to nevypadá jako bezpečný projekt. Některé západní zkušenosti se do Ruska zkrátka moc nehodí.
Organizace spravující ostrov Nové Holandsko to ale nevzdává a snaží se, aby město bylo pro lidi a nikoli naopak.
V Novém Holandsku mají nejužitečnější trávník ve městě, protože to je jediné místo, kde je ve městě povoleno na trávník vstupovat, lehnout si, opalovat se, hrát míčové hry, normálně si užívat na zelené ploše.
„Tento ostrov se i proto stal jedním z nejoblíbenějších míst petrohradské mládeže a vyznavačů alternativního životního stylu,“ dodává Alena Markovičová.
