Nová bilance výbuchu v Bagdádu udává 12 obětí
Krvavý masakr se v sobotu ráno odehrál na jižním předměstí Bagdádu. Neznámí útočníci vhodili do vojenského muničního skladu zapálené světlice. Následný požár odpálil několik zbloudilých střel, které zasáhly domovy iráckých civilistů. Smrtící ohňostroj zabil podle upřesněných údajů z nemocničních zdrojů nejméně 12 Iráčanů a na čtyři desítky dalších zranil. Původní informace zdravotníků hovořily až o 40 mrtvých. Nedlouho po smrtících explozích se v Iráčanech vzedmula vlna protiamerického rozhořčení.
Bagdádskou čtvrť Záfaraníja nejprve zachvátila panika, kterou brzy vystřídal hněv, jenž Iráčané obrátili proti Američanům. Právě je totiž viní z této tragédie. Na vojáky, kteří se v troskách domů pokoušeli zachránit zavalené děti, házel rozlícený dav kamení. Později se ozvala i střelba.
Na místě neštěstí se shromáždili pozůstalí a skandovali proislámská hesla. Průjezd konvoje vozů převážejících rakve s oběťmi se změnil v proislámskou demonstraci.
V Bagdádu byla řada silných výbuchů slyšet ráno nejméně hodinu. Američtí vojáci nejprve tvrdili, že jde o kontrolovanou likvidaci zabavené munice.
Televize CNN uvedla, že obyvatelé předměstí si už dříve stěžovali americkým vojákům, že svážejí nevybuchlou munici včetně raket na místo, které je tak blízko jejich domovů.
Do Perského zálivu mezitím odcestoval ministr obrany USA Donald Rumsfeld, aby poděkoval regionálním vůdcům za podporu a diskutoval s nimi o další americké vojenské přítomnosti v bohaté ropné oblasti. Američané popírají, že by chtěli zůstat v Iráku o jediný den déle, než bude nutné. Donald Rumsfeld samotný Irák při této cestě nenavštíví.
Pro Spojené státy je tato fáze konfliktu nejnepříjemnější. Po rychlém postupu na Bagdád a převaze ve vzduchu i na zemi čelí Pentagon podcenění znalosti prostředí. V průběhu války se nekonala povstání proti hroutícímu se režimu Saddáma Husajna a po válce se nenávist vůči diktátorovi, po němž se slehla zem, rychle obrací proti okupačním vojskům.
Americký tisk upozorňuje na jasné tendence ke vzniku islámského státu. Američtí vojáci se snaží vyhnout se střetům s civilním obyvatelstvem a nedaří se jim zajistit pořádek.
I přes problémy, kterým Američané v Iráku čelí, chce prezident George Bush ohlásit konec vojenské části operace Irácká svoboda. Učinit by tak měl 1. května na palubě letadlové lodi Abraham Lincoln.
Prezident by měl v připraveném projevu připustit, že zatímco se podařilo rozprášit pravidelnou iráckou armádu, potýkají se americké jednotky s nebezpečím ojedinělých útoků ostřelovačů a střetů se skupinami příznivců svrženého režimu a také s protiamerickými silami z Iráku i dalších zemí Blízkého východu.
George Bush ale nevyhlásí konec války, dokud generál Tommy Franks neoznámí hlavě státu, že bylo dosaženo v Iráku vítězství. Spojené státy chtějí dát najevo, že se v Iráku zaměřují na přestavbu a ustavení demokratické vlády.
