„V benediktinských klášterech byly zahrady povýšeny i ve spirituálním slova smyslu, protože v nich mohli být pochováni zemřelí bratři. Ale nevíme to přesně,“ poposuje Jarmila Skružná.
Už pět let pracují botanici na fotografickém atlasu, který má popsat všechny druhy rostlin v České republice. Potřebovat na něj budou celkem pět až sedm milionů korun.
Australští biologové popsali 139 nových druhů živočichů a rostlin. Jsou mezi nimi i druh dopujících mravenců nebo první ‚tisícinožka'. Austrálie celkově, ale stále zůstává z drtivé většiny nepopsaná.
V zahradách vídeňské univerzity vykvetla největší květina světa – zmijovec titánský. Rostlina z indonéských deštných pralesů může mít květenství vysoké až tři metry a vydává odporný zápach.
Znalost toho, jak se rostliny otáčejí za sluncem, se může hodit třeba ve šlechtění nových plodin, které tak mohou mít vyšší výnosy. K tomu ovšem vede ještě dlouhá cesta aplikovaného výzkumu.
Český botanik Filip Kolář se stal jedním z více než čtyř stovek mladých evropských vědců, kteří podle úterního oznámení získali granty v rámci programu Evropské výzkumné rady.
Nejsou větší než mince, přesto několik týdnů v roce bojují s nepříznivými podmínkami v indickém Himálaji. Mezinárodní tým vědců pod vedením českého botanika objevil drobné rostliny vytvářející zelené polštářky v rekordní výšce 6150 metrů. Přežít jim pomáhají bakterie i nemrznoucí kapalina.
Popularizovat vědu není jednoduché a jen málokdo to umí. Odměnou mu může být třeba Cena předsedy Akademie věd a Nadačního fondu Neuron za popularizaci vědy pro vědce do 40 let, kterou získal astronom Michal Švanda. Ceny AV ČR za vynikající výsledky velkého vědeckého významu převzaly týmy, které objasnily přeměnu excitační energie chlorofylu na teplo a zkoumaly velmi starou formu imunity rostlin před viry. Cenou pro vědce do 35 let se může chlubit botanik Martin Kopecký.
Bolševníky, netýkavky nebo křídlatky, to jsou hrozby pro česká města. Velmi rychle se totiž množí a není snadné se jich zbavit. V souboji s nimi tak původní české druhy nemají šanci. Některá města už si proto najala odborníky, aby pro ně sestavili mapu rizikových míst. To platí o Karlových Varech, Františkových Lázních nebo třeba Chrudimi.
Procházku v rozkvetlé zahradě, nevšední vůně i barvy a také poučení, to vše nabízí Den fascinace rostlinami v olomoucké univerzitní zahradě. Na místě budou i botanici, kteří návštěvníkům zahrady odborně poradí, třeba i s nějakým pěstitelským problémem.
V oblasti Labských pískovců roste mech, který je v Česku zcela unikátní. Běžný návštěvník ho však nepozná a strom, na němž mech roste, bez povšimnutí mine.
Skupina vědců Akademie věd z Českých Budějovic vyrazila na další expedici do indického regionu Ladakh v Himalájích. Ve vysokých nadmořských výškách budou zkoumat rostliny a také vliv globálních změn klimatu.
