Kolik zaplatíme za elektřinu? O pětistovku za rok méně, ale i o 24 tisíc korun víc
Nárůst nula, anebo také kolem 40 procent. Domácnosti čeká příští rok místo očekávaného zlevnění elektřiny v řadě případů další zdražování. Důvodem je nárůst ceny regulovaných služeb za dodávku elektřiny, včetně návratu poplatku za obnovitelné zdroje energií (POZE). Od října 2022 poplatek kvůli dramatickému růstu cen energií kvůli válce Ruska na Ukrajině platila vláda ze státního rozpočtu, nyní kvůli úsporám většinu energetických dotací škrtla.
Spotřebitelé včetně firem tak budou muset veškeré náklady spojené s dodávkou energií platit ze svého.
Návrh cen pro příští rok zveřejnil minulý týden Energetický regulační úřad (ERÚ). Podle něj má v případě elektřiny pro domácnosti vzrůst regulovaná složka ceny včetně POZE o 71 procent, u plynu o 39 procent.
Právě POZE se na růstu podílí téměř polovinou. Jestli to tak skutečně bude, ERÚ rozhodne po ukončení připomínkového řízení k návrhu, což bude ve druhé polovině listopadu. Ceny by pak měly platit od ledna 2024.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se do připomínkového řízení zapojí i stát. „Například já osobně v tom návrhu rezervy ještě vidím, takže si myslím, že celkový objem té regulované složky by mohl ještě poklesnout. V tomto jsme tedy aktivní. Ale finální rozhodnutí udělá ERÚ,“ uvedl na dotaz Českého rozhlasu.
Vzhledem k tomu, že v konečné ceně za elektřinu činí regulovaná složka menší část, zhruba 40 procent, bude celkové zdražení elektřiny nižší. Může ho i vykompenzovat zbylá část, tedy cena samotné elektřiny nabízené dodavateli, která v posledních měsících klesá.
Růst cen tak bude u každého jiný, záleží na ceníku konkrétního dodavatele nebo jestli má daná domácnost cenu fixovanou a na jaké úrovni, a také jakou má kdo spotřebu a jaký má příslušný tarif.
Příklady plateb pro iROZHLAS.cz zpracovaly společnosti Centropol Energy a Tedom. Z tabulek vyplývá, že nejmenší nárůst, dokonce i mírný pokles, čeká od ledna domácnosti, které nyní platí za samotnou (silovou) elektřinu cenu zastropovanou pro rok 2023 vládou.
Daniel Beneš: ČEZ se může změnit. Kvůli novým jaderným blokům i konci uhelných elektráren
Číst článek
To znamená zhruba pět tisíc korun bez DPH za megawatthodinu (MWh). Rodině v bytě, která elektřinou jen svítí, vaří a používá běžné spotřebiče, by tak měla od ledna 2024 klesnout cena za silovou elektřinu na úroveň kolem čtyř tisíc korun a celkové zdražení i přes růst regulované složky tak bude jen kolem dvou procent.
Rodina v domku, která elektřinou navíc ohřívá vodu, zaplatí při stejném poklesu ceny silové elektřiny celkově jen o 0,6 procenta víc než nyní. A rodina, která v domku elektřinou i topí, bude mít účet o sedm desetin procenta nižší než teď.
Mnohem hůř na tom ale podle propočtů Centropolu budou lidé, kteří doposud platili za silovou elektřinu málo. Například rodiny, které si ji zafixovaly koncem roku 2021 po pádu firmy Bohemia Energy na úrovni 3400 korun bez DPH, a tato fixace jim teprve nyní skončí, čeká od ledna náraz.
V bytě zaplatí celkově o 34 procent víc a v domku s elektrickým topením účet naroste o 42 procent. To by znamenalo o skoro 24 tisíc korun za rok víc než letos.
Člen představenstva Centropolu Jiří Matoušek je přesvědčený, že část regulovaných cen například za příkon a za distribuované množství elektřiny i zemního plynu vzrůst musí, protože je stát pro letošní rok dotoval a tato pomoc končí.
Výnosy z povolenek
„V plné výši se ale nemusel vracet poplatek na OZE. Domníváme se, že vhodnějším postupem bylo rozdělit růst regulovaných cen, včetně POZE, do dvou let, tedy mezi roky 2024 a 2025,“ uvedl Matoušek.
Vláda by podle něj také měla najít způsob, jak začít využívat výnosy z emisních povolenek pro kompenzaci nákladů na POZE.
Zdražení elektřiny pro nejvíc lidí bude od nuly do dvou procent, odhaduje šéf ČEZ Daniel Beneš
Číst článek
„Za posledních pět let stát získal z aukcí emisních povolenek přes 80 miliard korun a očekává, že v tomto desetiletí získá až 400 miliard. Jen v roce 2024 by se mělo jednat o více než 30 miliard korun. Zjednodušeně řečeno, z výnosů z emisních povolenek můžeme v roce 2024 pokrýt většinu nákladů na POZE a neúčtovat tyto náklady domácnostem a firmám. To by měl být cíl českého státu,“ upozornil Matoušek.
Ministr Stanjura nicméně upozornil, že výnosy z povolenek, které vláda může použít ve státním rozpočtu, jsou už rozdělené. Navíc jsou dané účely, na co se mohou použít. Podle něj jde například o investice do výstavby železnic, ale také o příspěvek na bydlení, který potřebné domácnosti mohou dostat i na účty za energie.
I díky tomu, že se POZE neplatí v regulované složce plynu, její růst nebude příští rok tak velký jako u elektřiny. Navíc na konečné ceně placené domácnostmi má regulovaná část podíl v případě plynu jen kolem 20 procent.
Navržené zvýšení regulované části od ledna tedy většinou zcela vykompenzuje zlevnění samotného plynu. Podle propočtu Centropolu konečná cena zemního plynu pro domácnosti, které platily v roce 2023 cenu zastropovanou, klesne.
„Ušetřit by měly 20 až 25 procent nákladů,“ uvedl Matoušek.
Čtyři tisíce na rok
Dodavatel Tedom Energie propočítal dopady růstu regulovaných cen elektřiny na příkladu podobných domácností jako Centropol. Dopady ale pro ilustraci počítá při ceně silové elektřiny, která je častá už nyní, mírně pod vládním stropem.
Drobil: Koruna je už jen fetiš. Věřím, že do konce desetiletí budeme mít euro
Číst článek
Činí tedy čtyři tisíce korun bez DPH a pro příští rok domácnostem ještě mírně klesne, a to na 3500 korun bez DPH.
Růst regulované složky pro domácnost v bytě tak například znamená proti letošnímu roku zvýšení platby o víc než čtyři tisíce korun za rok, tedy o 47 procent, v konečné ceně by se to ale projevilo zdražením o devět procent, tedy o 2300 korun za rok.
V domě s elektrickým topením celkový účet za rok vzroste o sedm procent, tedy o čtyři tisíce korun.
Pro malé firmy by se pak jednalo o růst celkové ceny o pět až deset procent. Například pro modelovou autolakovnu ve Středočeském kraji s větší spotřebou elektřiny přitom růst regulované složky představuje náklad 164 tisíc korun za rok navíc, tedy růst o 86 procent v daném tarifu.
Dopad do konečné ceny ale bude díky zlevnění silové elektřiny „jen“ deset procent, a lakovna tak vydá navíc celkem 88 tisíc korun za rok.
‚Dražší je všechno‘
I podle šéfa Tedom Energie Jakuba Odložilíka bude růst cen v roce 2024 různý, pro řadu lidí to ale bude nemalé zvýšení běžných měsíčních plateb.
„A to v době, kdy je dražší v podstatě všechno. Pro nízkopříjmové domácnosti a domácnosti žijící v energeticky náročných budovách to bude jistě další výrazný zásah do rozpočtu,“ varoval. Obrovský dopad růstu ceny regulované složky očekává pak na firmy, v první řadě na energeticky náročný průmysl.
Například Ocelářská unie, která firmy z těžkého průmyslu sdružuje, v minulých dnech spočítala, že navýšení části ceny může být i 227 procent.
„Pro velkou hutní firmu by roční náklady tak vzrostly třeba o více než půl miliardy korun,“ uvedla Ocelářská unie. Například Třinecké železárny, největší výrobce oceli v Česku, podle jejich ředitele Romana Heideho očekávají příští rok zvýšení nákladů na energie o víc než 600 milionů korun.
Regulovaná část elektřiny pro domácnosti vzroste meziročně o 70 procent, navrhuje energetický úřad
Číst článek
Oceláři zároveň odmítají, že nárůst regulované složky včetně POZE vykompenzuje v jejich případě nižší cena silové elektřiny od obchodníků.
„Velké průmyslové firmy většinou jistí dodávku silové elektřiny nákupem produktů předem, v takzvaných tranších. Silová složka ceny elektřiny v takovém případě nijak rychle ani významně neklesá,“ uvedl šéf unie Daniel Urban.
Energeticky náročné firmy tak chtějí o celé situaci a možnosti nějakých opatření s vládou ještě jednat.
Pokud by nevyšla cesta snížení regulované složky ze strany ERÚ, musela by jim zřejmě pomoci vláda dotacemi. K tomu se ostatně rozhodlo nyní i sousední Německo. Podle ministra Stanjury by to ale muselo být na úkor jiných výdajů státního rozpočtu. „To by byla podstatná změna v rozpočtu na příští rok a musela by o tom rozhodnout celá vláda,“ vysvětlil. Firmy navíc podle něj na rozdíl od Německa mohou u nás získat dotace z Modernizačního fondu.
Vysoké nárůsty a očekávání
Podle Jakuba Odložilíka z Tedom Energie není jednoznačné, jestli by měla, či neměla vláda v dotacích cen elektřiny pokračovat, a to kvůli potřebě úspor ve státním rozpočtu. Vláda by ale neměla situaci kolem cen energií bagatelizovat tím, že jde o zdražení jen v řádu jednotek procent.
Platit daně v eurech půjde, daňové přiznání ale bude dál v korunách. Systém druhou měnu nezvládne
Číst článek
„To je zajisté pravda, ale i jednotky procent z vysokých částek představují vysoké nárůsty. Navíc je třeba zdůraznit, že lidé všeobecně očekávají pokles cen, které byly v roce 2023 extrémní, a teď se dozvídají, že žádný pokles nepřijde,“ upozorňuje.
Více by se také podle něj měly vysvětlovat příčiny růstu regulovaných cen, mluvit o nich na rovinu.
„U plynových sítí sice dochází ke snížení spotřeby, ale kvůli stárnutí sítě a inflačnímu zdražování se náklady na její správu dále zvyšují. U elektřiny jde zase o to, že nárůst obnovitelných zdrojů v síti, který je v posledních letech extrémní, samozřejmě výrazně zvyšuje požadavky na průchodnost této sítě, a to je třeba do plateb promítnout,“ uvedl šéf Tedom Energie.
