Solární baroni mají státu doplatit za podvody 43 milionů korun. Ministerstvo ale částku nevymáhá
- Na jih od Brna začala v roce 2010 růst velká fotovoltaická elektrárna. Podnikatelé potřebovali vše stihnout do konce roku, aby získali garantovanou výkupní cenu. Od ledna se totiž rapidně snížila.
- To ale nestihli, a tak zfalšovali dokumenty, které dokončení potvrzovaly. Soudy je za to poslaly na 7,5 roku do vězení.
- Státu tímto podvodem vznikla škoda 370 milionů korun. Většinu získal zpět díky propadlému majetku. O zbytek se dál soudil.
- V červenci letošního roku pak vrchní soud nařídil firmě, aby ministerstvu průmyslu a obchodu doplatila 43 milionů. Společnost ale nezaplatila a ministerstvo částku nevymáhá. Čeká, jak dopadne ústavní stížnost.
Solární baroni mají státu doplatit za podvody 43 milionů korun. Ministerstvo ale částku nevymáhá
Do Vánoc roku 2010 zbývalo jen pár dní, když k nově budované fotovoltaické elektrárně Wladimírov přijel revizní technik Klement Konečný. Na stavbě nedaleko obce Sokolnice jižně od Brna nebyl poprvé, párkrát ji již pracovně navštívil. Měl za úkol vypracovat revizní zprávu o elektroinstalaci nízkého napětí, kterou by majitelé společnosti Papeno 2, pod kterou elektrárna spadala, následně předložili úřadům.
Technik do zprávy uvedl, že je elektrárna z hlediska bezpečnosti schopná provozu a nemá žádné závady. Nevšiml si tak, že na poli chybí několik tisíc fotovoltaických panelů a není ještě položená ani veškerá kabeláž nízkého napětí.
Odsouzení
Vrchní soud v Olomouci odsoudil v roce 2019 podnikatele Václava Šindeláře a Pavla Nováka k sedmi a půl letům vězení, zakázal jim také po dobu deseti let figurovat ve funkcích obchodních korporací a nechal jim propadnout část majetku.
Revizní technik Klement Konečný odešel od soudu s pětiletým trestem, osm let nesmí vykonávat funkci revizního technika a propadla mu část majetku.
„Všichni tři odsouzení ještě podali ve věci dovolání, které Nejvyšší soud usnesením odmítl,“ uvedla mluvčí Krajského soudu v Brně Klára Belkovová.
Pracoval navíc v časové tísni. Majitelé elektrárny Pavel Novák a Václav Šindelář, který už v tu dobu podnikal v autodopravě, potřebovali všechny dokumenty zkompletovat co nejdříve. Pozornost upínali k poslednímu dni v prosinci, po něm se dramaticky měnily podmínky. 20. prosince technik zprávu dokončil a předal ji podnikatelům.
Dokument spolu s dalšími podklady okamžitě po vypracování mířily na Energetický regulační úřad (ERÚ). Ten ještě 30. prosince vydal elektrárně licenci na 25 let s garantovanou výkupní cenou 12 150 korun za vyrobenou megawatthodinu (MWh) po dobu 20 let.
Kdyby se cokoliv zdrželo a licenci by úřad přidělil třeba až 2. ledna, garantovaná cena by klesla o více než polovinu na 5500 korun. Tak s tím na přelomu let 2010 a 2011 počítal zákon.
Soud o revizním technikovi
„Nemohl si ani nevšimnout, že v revizní zprávě jsou uvedeny konkrétní počty a typy nainstalovaných fotovoltaických panelů, které by ve svém součtu zajišťovaly požadovaný výkon elektrárny, o kterých přitom obviněný bezpochyby věděl, že dosud nebyly dodádany a tedy ani nainstalovány,“ napsali soudci do rozsudku.
Zfalšováním několika dokumentů, ve kterých podnikatelé tvrdili, že je elektrárna již provozuschopná a kompletní, se firma a její společníci v následujících letech na garantovaných výkupních cenách neprávem obohatili o 370 milionů korun. Kdyby policie nezasáhla, za dobu 20 let, po kterou měli schválenou licenci, by šlo o 909 milionů.
Soudy následně poslaly jednatele do vězení na 7,5 roku, technika, který zprávy sepsal, na pět let. Propadl jim také majetek, což spolu se zabavenou hotovostí činilo 327 milionů korun. Zastání nenašli odsouzení ani u Nejvyššího soudu, soudy ze stolu shodily také žádosti o obnovu řízení.
Čekání na 43 milionů
Ve druhé větvi, která soudila pouze elektrárenskou firmu Papeno 2, padl pravomocný rozsudek až v polovině července letošního roku. Verdikt vyznívá jasně, firma navíc uzavřela se státním zástupcem dohodu o vině a trestu. Soudci od škody odečetli částku, kterou již stát získal, a spočítali, že společnost má ministerstvu průmyslu a obchodu ještě doplatit škodu ve výši 43 milionů korun.
Ani po čtyřech měsících od vyhlášení rozsudku ale firma částku určenou soudem nezaplatila.
‚Porušení závazků a očekávání,‘ zahraniční solární investoři chtějí žalovat Česko za snižování dotací
Číst článek
A ministerstvo průmyslu a obchodu o příjem nejeví zájem. Nedělá nic pro to, aby částku vymohlo. Podle jedné z odpovědí, kterou zveřejnilo webových stránkách, dosud ani neodeslalo výzvu k úhradě, ani nepodalo návrh na zahájení exekučního řízení.
Právníci zastupující společnost totiž ministerstvu napsali, že podali ústavní stížnost.
„O žádném konkrétním procesním postupu nebylo dosud rozhodnuto. Případ je velmi složitý. Je nyní třeba posoudit právní důsledky podané ústavní stížnosti,“ uvedli ve zmíněné odpovědi úředníci resortu na začátku listopadu.
Podání ústavní stížnosti ale nemá odkladný účinek. Jinými slovy to, že se zástupci společnosti obrátili na Ústavní soud, nic nemění na tom, že náhradu škody má firma zaplatit.
Server iROZHLAS.cz a Radiožurnál chtěly od ministerstva vysvětlení, proč tedy po dlužnících desítky milionů nevymáhá. Úřad se ale omezil pouze na jedno vyjádření. „Proti dotčenému rozhodnutí byla podána ústavní stížnost, ministerstvo průmyslu a obchodu tedy čeká na posouzení věci Ústavním soudem,“ napsala mluvčí Miluše Trefancová. Na další dotazy už nereagovala.
Navíc vůbec není jasné, zda se společnost na Ústavní soud skutečně obrátila. „Nemůžeme potvrdit, že byla podána ústavní stížnost,“ reagovala na dotaz po ověření v systémech soudu mluvčí Kamila Abbasi.
Chladný přístup státu?
Takový postup ale po prostudování dokumentů kritizuje například Jan Dupák, vedoucí právník z neziskové organizace Transparency International.
„Někdy sice lze očekávat, že bude posuzování Ústavním soudem napínavé, a mohlo by být užitečné na rozhodnutí počkat, ale zde nejspíš nehraje roli nějaká významná ústavněprávní argumentace a ani není pravděpodobný zvrat v případě, kde byla předtím uzavřena dohoda o vině a trestu. Ministerstvo má v ruce vymahatelný rozsudek, takže na stole není nějaká složitá právní otázka o dalším postupu,“ uvedl pro server iROZHLAS.cz.
4:01
Šmejdi pronikají do byznysu s fotovoltaikou. Zákazník zaplatí statisíce, ale solární panely nedostane
Číst článek
A nebyl jediným, kdo se nad postupem úředníků zastupujících stát pozastavoval. Původně totiž po společnosti požadovali náhradu škody přesahující jednu miliardu korun. Takový požadavek ale podle soudců „neodpovídal provedeným důkazům, což svědčí o ne zcela profesionálním přístupu pracovníků orgánu zastupující stát“.
V pravomocném rozsudku s kritikou vůbec nešetřili: „Vrchní soud také vyjadřuje značný podiv nad pasivitou tohoto orgánu, jehož zaměstnanci při vědomí závažnosti dané trestní činnosti ani nepovažovali za nutné účastnit se sjednávání dohody o vině a trestu.“
Podobně to vnímá právník Dupák, kterého také překvapila pasivita státu. „Ministerstvo průmyslu a obchodu ani v řízení u soudu, ani nyní nevysvětlilo svůj nezájem o vymáhanou částku, což rozhodně nevypovídá o péči řádného hospodáře,“ myslí si.
Jak již bylo zmíněno, společnost Papeno 2 původně u prvoinstančního soudu uzavřela dohodu o vině a trestu. Souhlasila tak se vším, co jí státní zástupce v obžalobě kladl za vinu, dokonce i s celkovou výší škody čítající 370 milionů korun. Odmítla ale, aby jí soud nařídil částku uhradit. Soudci pak v prvním rozsudku odkázali stát, aby se o částku soudil v občanskoprávním sporu. S tím ale zástupci státu nesouhlasili a proti rozhodnutí se odvolali.
Soudu se podvod solárních baronů podařilo prokázat na základě výslechů několika svědků. Pomohlo jim ale také srovnání společnosti E.ON, která vedle sebe položila výkony dvou elektráren umístěných nedaleko od sebe.
„Na počátku byly ve výkonu rozdíly i v řádu několika násobků, postupem doby se výkon obou elektráren prakticky srovnal. Takovou skutečnost lze stěží vysvětlit jinak, než že fotovoltaická elektrárna Wladimírov byla v předmětném období, kdy již deklarovala údajnou plnou dokončenost, stále ještě ve fázi výstavby a do plného provozu byla uváděna teprve postupně až v průběhu roku 2011,“ napsali soudci do rozsudku, kterým poslali jednatele a technika do vězení.
