S aplikací přišla americká výzkumná organizace HappyWhale z Oregonu. Jedním z cílů je podnítit zájem veřejnosti o přírodu – v tomhle případě o kytovce.
Hladina světového oceánu stoupne podle nejpesimističtějších scénářů do konce století až o metr. Pro některé ostrovní země to znamená existenční hrozbu.
Kvůli docházejícímu místu na uskladnění kontaminované vody musela přistoupit jaderná elektrárna k jejímu vypouštění do oceánu. První fáze proběhla mezi 24. srpnem a 11. zářím.
Největší rozlohu ledové pokrývky letos NSIDC zaznamenalo již 10. září, což je podle vědců velmi brzké datum. Rozloha činila 16,96 milionu kilometrů čtverečních.
Rekordně teplé moře ovlivňuje i život pod hladinou. Podle Globální oceánské kyslíkové sítě Unesco je takových míst už přes 500. Nejhorší je to v Baltském moři, kde je téměř čtvrtina dna bez života.
Kůže těchto ryb Atlantského oceánu podle vědců funguje jako polaroid. V návaznosti na vlnovou délku okolního světla se v buňkách zvířat shlukují granulky pigmentu.
Drony také odhalily naše obavy ze sdílení vod a vyvolaly debatu o tom, jak nejlépe tato zařízení využít k ochraně návštěvníků pláží, protože setkání s těmito tvory přibývá.
Není jasné, co mohlo zvuky způsobit. Jeden z činitelů amerického ministerstva serveru Rolling Stone řekl, že panuje přesvědčení, že bouchání skutečně vycházelo z ponorky.
Plavidlo s pěti lidmi se v neděli potopilo k vraku Titaniku, krátce na to ale ztratilo spojení. Posádka měla zásoby kyslíku nejvýše na čtyři dny a čas se jim rychle krátí.
Branimirovi Biočićovi a jeho týmu se povedlo natočit skupinu plejtváků tmavých u chorvatského ostrova Vis. Kytovci se v této oblasti vyskytují pouze zřídka.
V dubnu byla družicově naměřena historicky nejvyšší průměrná povrchová teplota v historii. Klimatologové očekávají stoupání teplot i v květnu a červnu kvůli jevu El Niño.
Samička je podstatně větší než samec a lucerničku má jen ona. Kromě lovu ji využívá i na lákání samce k páření. Také to je u téhle ryby unikátní a nazývá se sexuální parazitismus.
S tím, jak budou ledovce tát a hladina moří stoupat, posune se i jakási čára ponoru v místech, kde se ledovcové štíty přesouvají do moře. Kvůli tomu pak bude led odtávat ještě rychleji.
Tlustohlavec je ryba žijící ve velkých hloubkách a pro vědce je záhadou. Nemá skoro žádnou svalovou hmotu a po vytažení z vody se změní v rosolovitou hmotu.
Za těch 13 let čekání na druhého Avatara se ukázalo, že na tomhle filmařském písečku si je ochoten hrát jenom James Cameron. A ten si očividně vystačí sám se sebou – tak trochu světu navzdory.
Asi třetina jezer na světě je z našeho pohledu modrá. „Voda absorbuje červené spektrum světla, modré se převážně odráží,“ vysvětluje biochemik Marek Cebecauer.
„Moje kniha je stejně tak o jazyku jako o klimatické změně. O tom, jak věci nechápeme a jak výraz okyselování oceánů, použitý poprvé před 14 lety, nemá dnes žádný kulturní obsah,“ říká Magnason.
Stovky až tisíce metrů pod mořskou hladinu je voda nebezpečně studená a málo okysličená. Přesto se někteří predátoři do těchto vod vydávají. Proč to dělají?
Z dlouhodobého hlediska teplá voda zabraňuje minerálům dostat se k povrchu a redukuje počet malých ryb, které slouží jako potrava. Je tedy pravděpodobné, že počet tuňáků se bude v budoucnu zmenšovat.
Oceány pokrývají 70 procent povrchu Země. Z této plochy je ale zmapováno jen 23,4 procenta. Lepší mapy mořského dna přitom pomáhají při navigaci a ochraně přírody.
Oči těchto měkkýšů mají místo čoček zrcadla, pomocí kterých zaostřují světlo. Je možné, že osvětlená místa upřednostňují kvůli úkrytu před predátory nebo snazšímu hledání planktonu.
V roce 2020 lidská činnost vypustila více než 34 miliard tun oxidu uhličitého - pokud jsou tedy prognózy správné, oceány by mohly zachytit víc než polovinu ročních globálních emisí skleníkových plynů.
Oteplování oceánů už dosáhlo bodu, za kterým není návratu. Život nejen v oceánech tak už nikdy nebude stejný, jako před desítkami let, dokazuje to nová americká studie.
