Mnoho ruských vzdělávacích serverů je nedostupných. Omezily se i výměnné pobyty studentů mezi Ruskem a Plzní. Katedry rusistiky a slavistiky proto hledají spolupráci v dalších evropských zemích.
Studenti medicíny kvůli malému počtu učitelů nemají dostatek praxe, dočtete se v Mf Dnes. A podle Lidových novin chystaná reforma vysokoškolské přípravy pedagogů by měla zvýšit prestiž této profese.
Mezi nejžádanějšími předměty na doučování jsou cizí jazyky. Pokud rodiče ve škole neměli například angličtinu, neví si s domácím učením rady. Zájem je také o matematiku a český jazyk.
Nízké platy i malá prestiž učitelského povolání. To jsou důvody, proč studenti maturitních oborů nechtějí na pedagogické fakulty. Ukázal to průzkum pro Univerzitu Karlovu. Místo na pedagogické fakulty raději na technické obory nebo třeba sociologii. I tak vypadá volba vysokých škol mezi studenty maturitních oborů. Mezi středoškoláky ve třetích a čtvrtých ročnících uvažuje o pedagogické fakultě jenom čtvrtina. A každý druhý z nich ale nechce učit. A když už se pro studium pedagogiky rozhodnou, mají to jako záložní variantu.
Česko by do roku 2020 mělo zajistit, aby většina absolventů pedagogických fakult nastupovala do škol. Podaří se tak překlenout generační výměnu učitelů. V opačném případě by mohl být pedagogů nedostatek. Po projednání kariérního řádu pro učitele ve druhém čtení ve Sněmovně to novinářům řekla ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Zároveň uvedla, že dlouhodobým řešením situace nemůže být to, aby ve školách učili lidé bez pedagogického vzdělání.
Doučování dětí ze sociálně slabých rodin a také výuka v menších seminárních skupinách čeká od září studenty učitelství na brněnské Masarykově univerzitě. Nové předměty jim mají pomoct v seznámení s hendikepovanými nebo jinak znevýhodněnými žáky.
Fakulta pedagogická Západočeské univerzity (ZČU) v Plzni prodloužila termín pro podání přihlášek do konce dubna. Tímto krokem – ale i dalšími opatřeními – se snaží vyjít vstříc učitelům, kteří by si měli doplnit potřebné pedagogické vzdělání. V Plzeňském a Karlovarském kraji vyučuje bez potřebné kvalifikace zhruba 1600 pedagogů.
Podle zákona musejí učitelé zahájit studium pedagogiky do prvního ledna 2015, nebo odejít. Potřebné vzdělání by si mělo doplnit zhruba sedm stovek učitelů z Olomouckého kraje. Střední a východní Morava je na tom s kvalifikovanými kantory nejlépe. Učitelů bez potřebného vzdělání je nejvíc na Karlovarsku a v okolí Prahy.
Tisíce pedagogů bez potřebné kvalifikace by měly mít po dnešku jasno, za jakých podmínek mohou dál učit. Ministr školství Marcel Chládek z ČSSD chce problém vyřešit se školskými odbory a děkany pedagogických fakult. Ty nabízí, že letos přijmou až o třetinu studentů více.
Po téměř dvouleté rekonstrukci dnes byla opět otevřena budova olomoucké pedagogické fakulty. Ve dvorním traktu na Žižkově náměstí navíc vznikla za 200 milionů nová budova s aulou, učebnami a speciálními laboratořemi.
Den otevřených dveří na dnešek připravila Pedagogická fakulta Západočeské univerzity v Plzni. Zájemci o studium se tak mohou dopředu seznámit se školou, která je připraví na učitelské povolání.
Studenti olomoucké pedagogické fakulty se budou moci lépe připravit na svoji budoucí práci se zrakově postiženými klienty. V dostavbě fakulty vznikne speciální tyflolaboratoř za zhruba milion korun, která poslouží jako cvičné prostředí. Chybět v ní nebudou skenery pro Braillovo písmo či počítače se zvětšovacími softwary.
V Česku ojedinělá logopedická laboratoř se špičkovým vybavením vznikne v dostavbě olomoucké pedagogické fakulty. Studenti a učitelé ji začnou využívat už letos na podzim. Vedení školy si od ní slibuje významný posun ve vědecké činnosti. Do bádání zejména v oblasti poruch výslovnosti se zapojí hlavně studentky jednooborového studia logopedie, které je v Česku ojedinělé. Zařízení poslouží i při výuce.
Touhu po vysokoškolském titulu školáci zahánějí hlavně na pedagogických fakultách. Ze studentů, kteří v prvním ročníku střední školy tvrdí, že po maturitě chtějí studovat učitelství, přetrvá tento zájem až do čtvrtého ročníku jen u zhruba třetiny z nich. Právě ta má ale v průměru nejhorší studijní předpoklady i výsledky.