V české společnosti je 21 procent tzv. Vlažných příznivců, ukazují výsledky unikátního výzkumu Rozděleni Evropou pro Český rozhlas od analytického ústavu STEM. Co je vystihuje?
Sociologové z analytického ústavu STEM v unikátním výzkumu pro Český rozhlas odhalili šest skupin lidí, na které českou společnost dělí přístup k EU. Do které z nich patříte?
Nejistí jsou pomyslným jazýčkem na vahách českého uvažování o Evropské unii, v posledních letech mezi nimi převažuje názor, že bychom v EU měli zůstat. O dění v Unii se totiž příliš nezajímají.
Evropská témata společnost rozdělují do šesti skupin, ukázal unikátní výzkum pro Český rozhlas. Data prezentuje web iROZHLAS.cz v sérii článků a přináší i kalkulačku, kde čtenáři zjistí, kam se řadí.
Observatoř CEDMO Trends se zaměřuje na misinformace a dezinformace ve společnosti. Zjistila také, že téměř každý pátý člověk věří, že prosincová střelba na filozofické fakultě mohla být zinscenovaná.
Sociologové taktéž zjistili, že ještě v prosinci Oleksandra Syrského neznalo 48 procent dotázaných. Syrskyj tehdy zastával funkci velitele pozemních sil.
Petr Pavel, který je v prezidentském úřadě od loňského března, od nich dostal průměrnou známku 3,1, zatímco jeho předchůdce Miloš Zeman měl na konci svého funkčního období průměrnou čtyřku.
„Část veřejnosti má uzavřený přístup ke světu. Nechtějí zasahovat do toho, co se děje venku,“ říká pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál analytik agentury STEM Jaromír Mazák.
Jihočeský hejtman tvrdí, že si teď nedovede představit povolební spolupráci ODS s ANO. A jeho strana by měla jít do voleb sama. „Zkoušíme to u nás, nepoužíváme metodu antibabiš,“ říká.
Z loňska mají lidé podle agentury pocit zklamání a únavy. Více než čtyři pětiny lidí ale na začátku letošního roku uvedly, že jsou celkově se svým životem spokojeny.
V modelu s jednotlivými stranami si opoziční ANO polepšilo oproti listopadu o půl procentního bodu. O tři body lepší výsledek má v aktuálním průzkumu ODS.
Diskusi o pravidlech držení zbraní vyvolal útok střelce na filozofické fakultě v Praze, který si vyžádal 14 obětí a 25 zraněných. Útočník měl podle vyjádření policie povolení na osm zbraní.
„Na tomto výsledku se nepochybně podepsalo snížení valorizace důchodů a vůbec veřejněpolitický diskurs, který se v posledním roce rozvinul kolem důchodového systému,“ uvádí autoři průzkumu.
Jurečka čelí kritice některých spolustraníků mimo jiné za to, že neukončil vánoční večírek v den střelby na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, a za to, jak o této skutečnosti komunikoval s médii.
Preference se ve srovnání s předchozím průzkumem z přelomu října a listopadu nezměnily. Vzhledem ke statistické chybě je však rozdíl mezi Trumpem a Bidenem příliš těsný na jednoznačné závěry.
Česká republika je v hodnocení Indexu vnímání korupce za minulý rok na 41. místě. Vyplývá to z šetření mezinárodní neziskové organizace Transparency International. Ta porovnala 180 zemí.
Češi a Češky by preferovali přísnější opatření na ochranu veřejných institucí a dalších takzvaných měkkých cílů. A to i za cenu toho, že by se tím snížil jejich komfort a omezilo se jejich soukromí.
Ačkoli nadále zůstává po konzervativní unií CDU/CSU druhou největší politickou silou v zemi, tempo propadu je podle odborníků rychlé. V Německu se proti krajní pravici každý den konají demonstrace.
Celostátní konference KDU-ČSL v pátek rozhodne, zda neuspíší volební sjezd strany. Původně měl být na podzim. Důvodem je mimo jiné kritika, která se ozývá z některých regionů.
„Problém může být v tom, že to jsou ti velcí, co si tu stejnou cenu nasadí a může být možná vyšší,“ říká k průzkumu cen potravin Radiožurnálu a iROZHLAS.cz ekonomka Jana Matesová.
Shodné ceny u stejného zboží nebo rozdíl jen pár haléřů. Tak dopadlo srovnání cen redaktory Radiožurnálu a webu iROZHLAS.cz v prodejnách sedmi největších obchodních řetězců.
Nerovnosti podle autorů průzkumu souvisí s mateřstvím, kariérní pauzou a rozdílným postavením matek po návratu z rodičovské. V Česku totiž s dítětem zůstávají doma stále většinou ženy.