Podle ministra spravedlnosti je několik důvodů, proč Novotného do funkce nejmenuje. Jedním z nich je i to, že se podle něj podílel na způsobení škody státu v hodnotě čtyř milionů korun.
Stát loni zaplatil za omyly státních zástupců a soudců rekordní částku, píše deník E15. A Češi se podle Hospodářských novin vrhli na nemovitosti v cizině. Více ve výběru z médií Radiožurnálu.
K podobnému kroku již v listopadu komise sáhla v česko-polském sporu o důl Turów, kde unijní soud nařídil Polsku za nezastavení prací platit půl milionu eur denně.
Jaroslav Krátký přiznal vinu v počtu průtahů a jejich vznik zdůvodnil svým špatným zdravotním stavem. Uvedl, že trpí vážnou nemocí, kvůli níž je od poloviny roku 2021 v pracovní neschopnosti.
Pokud návrh nepodá Miloš Zeman, ale pravděpodobná předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová, bude nejspíše vybírat z úplně jiného okruhu právníků, než by vybíral prezident.
„Nemoc prezidenta v tom hraje jistou roli, nicméně existují možnosti, jak i za této situace jmenování uskutečnit. Apelovali jsme na ministerstvo, aby se pokusilo situaci vyřešit,“ uvedl Libor Vávra.
„Nyní se například podařila obrovská věc: po letech odporu parlament akceptoval návrh ministerstva spravedlnosti, aby bylo možné uzavírat dohody o vině a trestu i u nejzávažnější trestné činnosti.“
Úbytek agendy se nejvíce projevil v trestním úseku, kde soudy řeší méně případů. Ministerstvo tak chce nyní zjistit, jestli jde o obecný trend nebo o důsledek epidemie koronaviru.
Systém na zveřejňování rozsudků sice ministerstvo spravedlnosti loni v prosinci konečně spustilo, stále ale funguje v pilotním režimu a zatím obsahuje necelých 90 tisíc rozsudků.
Možnost se proti jeho rozhodnutí odvolat soudci také nedostali. Štrasburský tribunál, který je orgánem Rady Evropy, uvedl, že vyhazov soudců znamenal porušení jejich práva na přístup k soudu.
Loni se podle Nejvyššího státního zastupitelství uzavřelo 267 dohod. Jen za první tři měsíce letošního roku se aktéři dohodli ve 127 případech, z toho bylo 25 zvláště závažných trestných činů.
Polsko už bezmála měsíc zažívá vlnu protestů kvůli možnému okleštění práva na interrupci. Co dění ukazuje o postavení žen v zemi pod vládou konzervativců? A čeho mohou demonstrace dosáhnout?
Zatím není podle předsedy Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho jasné, jak a podle čeho budou české soudy žaloby kvůli náhradě škody posuzovat. Bude se ale jednat o vzájemnou diskuzi.
Možnost podat hromadnou žalobu se má týkat jen spotřebitelských sporů. Účastníkům řízení má ušetřit náklady a soudům ulehčit práci. Nyní jsou zatížené opakovaným projednáváním stejných otázek.
Ministryně zároveň ví, koho by doporučila prezidentovi do funkce předsedy Nejvyššího soudu. Je totiž možné, že i tam dojde ke změně. Stávající šéf Pavel Šámal kandiduje na ústavního soudce.
Soud rovněž označil zákon za diskriminační, neboť zavedl rozdílný věk pro odchod do penze u žen a mužů. Nejvyšší justiční orgán unie vyhověl žalobě Evropské komise.
V lednu by měla začít platit nová vyhláška Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. V Česku je asi stovka soudů a každý bude muset vybrané systémy důkladněji zabezpečit.
Etika soudců se do popředí zájmu dostala začátkem roku. Tehdy vyšlo najevo, že hradní kancléř Vratislav Mynář opakovaně kontaktoval soudce a scházel se s nimi.
