Absolventi škol, kteří nemají zaměstnání, si od září musí platit zdravotní pojištění

Mnoho absolventů se řídí tím, že si po skončení školy ještě užijí dva měsíce prázdnin a teprve pak začnou hledat práci. Nebo když to nepůjde, registrují se na úřadu práce. Je už tradicí, že úřady práce čekají největší nápor v září a říjnu. Jenže tyto poslední prázdniny mohou mladé lidi stát dost peněz.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Úřad práce (ilustrační foto)

Úřad práce (ilustrační foto) | Foto: Vladan Dokoupil

Klasický příklad jsou maturanti nebo vyučení. Často totiž zapomínají, že musejí platit povinné zdravotní pojištění. Stát ho za ně hradí jen do 31. srpna toho roku, kdy skončili školu.

Pokud v září nenastoupí do zaměstnání nebo se nezaregistrují na úřadu práce, musí se absolvent nahlásit pojišťovně jako osoba bez zdanitelných příjmů a platit minimální pojistné, které je pro letošní rok 1080 korun měsíčně.

Bez práce je nyní téměř sto tisíc absolventů, nejsou to jen ti čerství. Konkrétní čísla budeme nejspíš znát až koncem září. Ale i tak stále patří mladí lidé po škole k té skupině, která hledá místo obtížně. Míra nezaměstnanosti lidí do 24 let se totiž v České republice pohybuje kolem 20 procent.

Koncem července hledalo zaměstnání přes úřady práce přes půl milionu lidí, z toho bylo téměř 25 tisíc absolventů. Nejhůře jsou na tom lidé se základním vzděláním, u těch nezaměstnanost dosahuje 45 procent. Nezaměstnaných absolventů středních škol je kolem 16 procent a stejně je i vysokoškoláků.

Při uzavírání smluv se nevyplácí lehkomyslnost

Zvyšující se poptávka po pracovních místech a snižující se nabídka volných míst v některých oborech vede k uzavírání zcela nevyrovnaných pracovních smluv. A na to by si lidé měli dávat pozor. Například Milan Jelínek z advokátní společnosti Hartman, Jelínek, Fráňa a partneři upozorňuje na to, že se dokonce setkal s pracovními smlouvami, které nezaručovaly zaměstnanci žádný příjem.

Lidé by proto neměli pracovní smlouvu podepisovat, aniž by se podrobně seznámili s jejím textem. Smlouva má obsahovat ujednání o místu výkonu práce, o přestávkách v práci, o dovolené a řadu dalších ujednání, pokud smlouva neodkazuje na pracovní řád zaměstnavatele. V takovém případě by se ale uchazeč měl s pracovním řádem skutečně podrobně seznámit, doporučuje Milan Jelínek.

Ale pozor i na další nešvar, který se poslední dobou šíří. Začíná být módní pracovní smlouva se zkráceným pracovním úvazkem a s minimální mzdou. A vedle toho se na stejnou práci uzavřou smlouvy na základě živnostenských oprávnění. Chyták je v tom, že takováto ujednání znamenají obcházení zákona o zaměstnanosti. A jsou proto neplatná.

Jitka Hanžlová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme