Až bude vláda Petra Fialy (ODS) detailně bilancovat plnění slibů v prioritní kapitole vzdělávání, měla by si u přijímacích zkoušek na střední školy poctivě napsat čtyřku. Skoro vůbec se nezměnil jejich obsah a návaznost na základní školy, a dál se tak prohloubily rozdíly mezi dětmi z inspirativního a ze znevýhodněného prostředí, ačkoliv si vláda správně stanovila za cíl tuto propast zmenšovat.

Komentář Praha 16:30 21. dubna 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Protože je nejen ostudná, ale kazí budoucnost desítkám tisíc mladých lidí, kteří neměli tolik štěstí – a tím ztrácí celá společnost. Ekonomové už spočítali, kolik desítek miliard ročně to je – vinou nevyužitého talentu, schopností, kreativity všech dětí, ne jen některých.

Do programového prohlášení si vláda napsala: „Zaměříme se na ověřování získaných kompetencí a gramotností v uzlových bodech vzdělávání a na základě toho připravíme změny v přijímacích, maturitních i závěrečných zkouškách, včetně důrazu na jejich digitalizaci.“

Přijímací řízení už digitální je, a to díky bývalému řediteli státní organizace Cermat Miroslavu Krejčímu, jeho synovi a partě v rychlosti najatých programátorů. Ale dobře, ministerstvo školství na tom má taky nějakou zásluhu.

Snižování rozdílů mezi šancemi dětí

Ovšem kde jsou ty změny v přijímacích zkouškách? Generace deváťáků a jejich rodičů – nechme stranou víceletá gymnázia jako speciální problém – si vyzkoušely, že základní škola a přijímačky na střední jsou dvě různé disciplíny.

Učebny ze šaten i půdní vestavby. ‚Praha shání místa pro středoškoláky, kde se dá,‘ říká radní

Číst článek

Nestačí usilovná práce na základce s finišem v deváté třídě, to je jako příprava na přijímací zkoušky zcela nedostačující a riskantní. V deváté třídě se navíc dál učí podle osnov pro všechny děti, jen některé školy připravují své žáky na přijímačky dobrovolně – ale povinnost to není.

A tak část rodičů platí svým dětem speciální přípravné kurzy, ale ne všechny rodiny na to mají možnosti. Propast se zvětšuje. Co na to stát? Za uplynulé čtyři roky nic. Navzdory svým slibům.

Ekonom Daniel Münich už dlouho navrhuje, aby uchazeči psali testy dříve, než se začnou hlásit na školy – s výsledky v ruce se jim bude snáze rozhodovat, kam zamířit. Organizace EDUin rozpracovala návrh, podle kterého by takové zkoušky dělaly všechny děti už na svých kmenových základních školách.

Nedrilovat, přemýšlet. Jednotné přijímačky vyžadují logiku, příprava přesto sehrává zásadní roli

Číst článek

Objektivitu by v každé třídě hlídali středoškolští učitelé přidělení Cermatem, výhodou by bylo také důvěrné prostředí pro děti a tím pádem méně stresu. A nevytvářely by se skupiny opomíjených žáků směřujících automaticky do nematuritních oborů.

Jiným slovy – byla by to cesta ke snižování rozdílů mezi šancemi dětí: a z velké části by odpadl stres a nefér předpřijímačkový byznys.

Nic z toho vláda nevyřešila a do voleb už nestihne. Takže i příští analýza OECD v části o školství v Česku zopakuje, že společným jmenovatelem všech problémů jsou silné nerovnosti, s nimiž se země ve vzdělávání potýká dlouhodobě, a že tyto nerovnosti brání hospodářskému růstu. Experti z OECD doporučují, aby Česko investovalo do lidského kapitálu prostřednictvím reforem ve vzdělávání. Hned ovšem upozorňují, že implementace reforem tady pokulhává.

A jsme zpět i u přijímacích zkoušek na střední školy. Slovo „pokulhává“ není přesné, cesta ještě vůbec nezačala.

Autor je šéfredaktor deníku Právo

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít