Za seniory do Pacova se jezdí mazlit kocour-terapeut

V domově pro seniory v Pacově na Pelhřimovsku se část klientů každý týden mazlí s kocourem. Je to součást terapie – zvíře je potěší a také jim zahřeje ruce nebo kolena.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kočka jako terapeutka ve felinoterapii nesmí být agresivní

Kočka jako terapeutka ve felinoterapii nesmí být agresivní | Foto: Eva Rajlichová | Zdroj: Český rozhlas

Ačkoli na hlavních dveřích domova si mohou návštěvníci všimnout zákazu vstupu se zvířaty, psy a kočky určené pro terapii tam vítají.

„Lidé jsou zvyklí na zvířata a ten kontakt jim tady určitě chybí,“ říká sociální pracovnice z pacovského domova Miroslava Mrázková.

Přehrát

00:00 / 00:00

O felinoterapii v pacovském domově pro seniory natáčela redaktorka Andrea Bartůňková

To potvrzuje i jedna z klientek. „My jsme měli králíky, ovce, všechno,“ vzpomíná žena, která právě čeká, až dostane na klín šest a půl kilogramů vážícího kocoura Gvidona.

Gvidon do domova jezdí v rámci takzvané felinoterapie. Ta využívá kočky pro rehabilitaci a její účel je podobný jako v případě canisterapie, při níž se používají psi – při kontaktu se zvířetem se člověk zklidní, má lepší náladu a také se nenásilným způsobem vytrhne ze stereotypu.

Při hlazení si také procvičuje motoriku, což je obzvlášť u seniorů žádoucí.

Gvidon patří k rase zvané něvská maškaráda. „Je to mazlivá, kamarádská rasa, ohromně příjemná. Ale i mezi jedinci je nutné hledat kočičky nebo kocourky vhodné pro tuto terapii,“ vysvětluje Gvidonova majitelka Eva Melzerová.

Zvíře brzy čekají speciální felinoterapeutické zkoušky. „Aby se nebál lidí na vozíčku, abych ho mohla před komisí dát na vodítko a aby zůstal klidný na klíně toho člověka, aby si s ním on mohl dělat to, co potřebuje,“ ukazuje Eva Melzerová na kocoura během návštěvy u seniorů v Pacově.

Kocour dokazuje, že potřebné chování má. K tomu ostatně prochází speciálním mazlicím tréninkem. „Každý den ho mazlím hodinu ráno, hodinu večer, jinak by nebyl ve své kůži, on to potřebuje,“ dodává Melzerová.

Kontakt s kocourem má podle sociální pracovnice Miroslavy Mrázkové na seniory velmi pozitivní vliv. V budoucnu by tak nemusel docházet jen k těm sedícím.

„Časem si myslím, že bychom i u ležících klientů, kde jsme zatím byli jenom s pejskem, pokračovali i s Gvidonem,“ plánuje.

Andrea Kratochvílová, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme